Velký městský okruh výrazně uleví centru Brna

• Foto

Čím je charakteristický komunikační systém města Brna?
Komunikační systém města je Územním plánem města Brna definován jako radiálně-okružní. První stupeň ochrany města před tranzitní dopravou by měly tvořit tangenciální komunikace, a to na jihu města existující dálnice D1 (Praha – Brno – Ostrava) a na západě výhledová rychlostní silnice R43 s návazností na rychlostní silnici R52 ve směru na Vídeň a na dálnici D2 ve směru na Bratislavu. Komunikační systém města Brna tvoří dálnice, silnice I. třídy ve vlastnictví státu, silnice II. a III. třídy ve vlastnictví Jihomoravského kraje a místní a účelové komunikace ve vlastnictví města. Město Brno je specifické v tom, že místní komunikace jsou děleny na základní komunikační systém – ZKS (místní komunikace, na které je provozována MHD) a ostatní místní komunikace. Tím je zároveň rozdělen výkon státní správy mezi Magistrát města Brna (který má na starosti ZKS ) a městské části. Stát v současné době zajišťuje správu komunikací na území města Brna v délce 15 km dálnic a 47 km silnic I. třídy. Jihomoravský kraj spravuje na 122 km silnic II. a III. třídy a město Brno zajišťuje správu 900 km místních komunikací a cca 800 km komunikací účelových. Pověřeným správcem silnic a místních komunikací na území města je akciová společnost Brněnské komunikace.

Jaké postavení v dopravní infrastruktuře Brna má a bude mít Velký městský okruh?
Velký městský okruh je pro Brno stále investičním projektem číslo jedna. Automobilismus v Brně za posledních patnáct let stoupl několikanásobně a hlavně okruh by měl odlehčit přecpanému centru. Po dokončení, které přijde na několik desítek miliard korun, by měl bez problémů zvládnout i tranzitní dopravu, aniž by výrazně negativně ovlivňovala život v Brně. To ale neznamená, že se vzdáváme dalších dopravních priorit, mezi něž patří především kvalitní spojení z Brna do Vídně, které je i prioritou státu. Pevně věřím, že R52 bude dokončena co nejdříve.

Jaká část okruhu se zrealizovala v roce 2012 a jaký je další harmonogram?
Jde především o tři stavby na silnici I/42 v severozápadní a severní části okruhu, které se po několika letech sporů s ekology kvůli tunelům Dobrovského podařilo zprovoznit. Pokud jde o budoucnost, je potřeba ještě dobudovat v západní části úsek VMO Žabovřeská a ve východní části dva úseky VMO Tomkovo náměstí a VMO Rokytova. V projektové přípravě jsou pak další stavby, jejichž realizace je plánovaná po roce 2020. Jedná se například o Tunel Vinohrady. Dlouhodobě řešíme potíže v jižním segmentu okruhu, kde brání dostavbě železniční tratě. Celá projekční příprava stavby je velmi složité dílo, realizované v podmínkách silně urbanizovaného území se složitými geologickými poměry, s hustou strukturou inženýrských sítí, s potřebou zachování životních funkcí města atd. To rozhodně není jednoduché. A samotná stavba je rovněž nesmírně náročná, ať už organizačně, nebo technicky.

Co pokládáte ve výstavbě okruhu za nejzajímavější – z architektonického nebo technického hlediska?
Především řešení křižovatek a portálových úseků v tunelech Dobrovského. A také to, co není na první pohled vidět – dopravní telematika a specifický způsob umístění řídicího systému v tunelu Dobrovského, tedy tzv. velín, který je umístěn přímo uprostřed stavby. Ale hlavně bych vyzdvihl dopravní hledisko, protože dostavbou tunelů Dobrovského se podaří významnou měrou zlepšit dopravu v našem městě. Brno se neustále dotváří a rozvíjí. A přizpůsobujeme tomu investiční strategii i územně-plánovací proces. Nově budovaná dopravní infrastruktura musí tyto cíle naplňovat tak, aby se Brno dynamicky rozvíjelo stejně kvalitně, jako je tomu doposud. Jde o to, abychom se v Brně všichni cítili doma, včetně těch, kteří přijdou po nás. Budu velmi rád, pokud se podaří dopravu v celém městě zlepšit a průjezd jeho částmi se stane plynulejším a bezpečnějším.

Autor

• (red)