V důsledku navážení stavebního materiálu na D35 dochází k poškozování silnic II. a III. třídy ve vlastnictví Pardubického kraje

• Foto

Ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec doplňuje: „Zásobení té trasy je o tom, že se na ni musí prakticky najíždět v celé délce. To znamená, že zásobení stavby stavebním materiálem představuje zatížení 315 km silnic II. a III. třídy, které jsou ve vlastnictví Pardubického kraje. Zasahuje to nyní zhruba devadesát katastrů obcí a měst. My jsme provedli monitoring stávajícího stavu silnic před zahájení výstavby dálnice. Ten byl proveden na principu měření laser scanneru. Toto měření bylo pořízeno za finančního přispění Státního fondu dopravní infrastruktury a Pardubického kraje.“

Výchozí stav monitoringu byl poskytnut Ředitelství silnic a dálnic České republiky. K tomuto se bude poskytovat podrobnější diagnostika, která bude ověřovat stavebně technický stav konstrukčních vrstev. Měření, která prováděla Správa a údržba silnic Pardubického kraje byla povrchová. Neposkytují úplně veškeré údaje o stavu konstrukčních vrstev. Tento problém komunikoval na Státním fondu dopravní infrastruktury a Ministerstvu dopravy náměstek hejtmana a Senátor Michal Kortyš. Nyní se hledají legislativní a organizační mechanismy, aby i v průběhu výstavby D35 mohly být dvojky a trojky průběžně opravovány, respektive odstraňovány škody způsobené dopravou na výstavbu dálnice.

Jednání proběhlo několik. Byla zveřejněna identifikace a rozsah problému. Součástí diagnostiky bylo také vyčíslení škod. Vyčíslení je zatím plánovací částka, která se pohybuje okolo 1,4 miliardy korun. Jedná se o sumu, která by měla být vygenerována státem na odstranění škod způsobených na silnicích II. a III. třídy. Problém se odehrál tak, že stavebně technický vývoj přípravy D35 byl protahován díky majetkovému vypořádání nebo připomínkování stavby dotčenými orgány státní správy a účastníky řízení. Na obou etapách také došlo k určitým průtahům ve výběrovém řízení zhotovitele výstavby.

„Nastalý problém se začal řešit ve chvíli, kdy byla známa jedna z velkého množství variant výstavby D35. První kroky spočívaly v tom, že problém byl z pohledu dopadu na silnice II. a III. třídy kvantifikován. Na začátku září proběhlo jednání v Sezemicích a Holicích s dotčenými starosty obcí a měst, kde byl starostům vysvětlen rozsah daného problému. Dále představitelé měst a obcí byli seznámeni s kroky, které se v dané oblasti činí. Toto úsilí má dvě limitní hranice a jejich výsledek je závislý na součinnosti státu a kraje. Jakmile by došlo k nepochopení, tak může nastat ta nejhorší varianta, že v okolí dálnice D35 budou dvojky a trojky v havarijním a nevyhovujícím stavu v průběhu a po ukončení výstavby v roce 2022. Týká se to až 315 km silnic.

Druhá varianta prezentuje součinnost, a to tak, aby v souběhu s D35 ty silnice byly dotčené silnice uvedeny do bezvadného stavu. Zatím ta jednání, která vede náměstek a Senátor Michal Kortyš s vrcholnými orgány státu, vypadají dobře,“ dodal Miroslav Němec.

Celá věc vznikla tak, že EIA (vliv na životní prostředí) dotlačila stavebníka k tomu, že vznikla potřeba 2,8 milionu kubických metrů vhodného násypového materiálu. Tento materiál se dnes dováží ze všech lomových kapacit a skládek. Důsledky této situace jsou takové, že dochází k poškození silnic, které jsou v majetku kraje. Hrozí také nebezpečí, že po ukončení výstavby dálnice nebude pro silniční stavitelství dostatek kameniva. Lomy totiž mají povolený určitý dobývací prostor, který bude vytěžen. To platí i o přírodním kamenivu – štěrkopíscích.

Autor

• (red)