Transpozice směrnice o řízení bezpečnosti silničního provozu

Primárně se pozornost zaměřuje na transevropskou silniční síť, která podporuje evropskou integraci a soudržnost, a měla by na ní být zajištěna vysoká míra bezpečnosti. I proto se zavádějí postupy vedoucí k vyšší bezpečnosti silniční infrastruktury na úrovni plánování nové infrastruktury, při provozu na nově vzniklých a na stávajících silnicích.

Po zvažování různých alternativ institucemi Evropské unie bylo ustanoveno, že směrnice zavazuje státy k zavedení postupů směřujících ke zvýšení bezpečnosti na transevropskou silniční síť, a to ve všech fázích – v projektování, výstavbě i provozu. Jednotlivé státy však mají možnost v rámci svého právního řádu zavést tyto postupy i na ostatní silniční síť (přesahující transpozici). I přes to, že se jedná o zavedení postupů, které přinesou zvýšení bezpečnosti silniční infrastruktury, jsou mnohé členské státy limitovány finančními možnostmi nejen na úrovni státního rozpočtu, především však na možnostech rozpočtů jednotlivých samospráv, které zavedení povinnosti provádět tyto postupy zatíží nejvíce.

Směrnice určuje i minimální rozsah postupů, které mají být zakotveny v právním řádu každého členského státu. Patří mezi ně zavedení a provádění hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu, auditů bezpečnosti silničního provozu, klasifikaci vybraných úseků silniční sítě a na to navazujících kontrol na místě, jakož i provádění bezpečnostních inspekcí.

Cílem „Hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu u projektů infrastruktury“ (v českém právním řádu použito označení „Hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu u vyhledávacích studií) je analýza dopadů nové silniční infrastruktury nebo významných změn ve stávající síti na bezpečnost silničního provozu. Provádí se ve fázi plánování před schválením samotného projektu a je rozhodující při volbě navrhovaného řešení. Jedním z prvků hodnocení je také porovnání poměru nákladů a přínosů dané stavby.

Při transpozici této části směrnice se jako nejvhodnější jevilo začlenění do fáze vyhledávací studie. Vyhledávací studie představuje prvotní dokumentaci ke stavbě, jejímž cílem je vyhledání nejvhodnější varianty umístění stavby pozemní komunikace a stanovení jejího koncepčního řešení. Povinnost zpracovat tuto studii zavádí směrnice Ministerstva dopravy ČR pro dokumentaci staveb pozemních komunikací. Podle této směrnice, kterou se řídí plánování a výstavba pozemních komunikací ve vlastnictví státu, se zpracovává též studie proveditelnosti a účelnosti, technická studie, studie finančního zajištění stavby a dopravní studie. Jelikož hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu u projektů infrastruktury podléhají pouze silnice transevropské silniční sítě, je možné zakotvit tuto část do zmíněné směrnice ministerstva dopravy. Čímž bude aspekt bezpečnosti silničního provozu akcentován již v prvotní fázi tvorby celkové koncepce výstavby pozemních komunikací. Posouzení vyhledávací studie by mělo prokázat a vyhodnotit dopady alternativ projektu infrastruktury na bezpečnost silničního provozu.

„Audity bezpečnosti silničního provozu u projektů infrastruktury“ (v českém právním řádu „Audity bezpečnosti pozemních komunikací“) mají za cíl ověřit bezpečnost navrhovaných prvků u projektu silniční infrastruktury. Provádějí se v různých fázích – od návrhu projektu až po počáteční provoz. Do českého právního řádu (novelou zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) byla zavedena povinnost provádět audity bezpečnosti pozemních komunikací jen pro stavby pozemních komunikací zařazených do transevropské silniční sítě, a to z důvodu zatížení rozpočtů (především pak krajů a obcí, které jsou vlastníky silnic nižších tříd a místních komunikací). Zákon však nijak neomezuje a neodebírá krajům a obcím možnost audity bezpečnosti provádět u staveb pozemních komunikací, které jsou v jejich vlastnictví.

„Klasifikace vybraných úseků silniční sítě“ byla do českého právního řádu transponována ustanovení § 29a, zákona o pozemních komunikacích, dle kterého se vybrané informace o úsecích transevropské silniční sítě stávají součástí Centrální evidence pozemních komunikací. Výsledkem klasifikace je vymezení úseků s nejvyšším počtem usmrcených osob při dopravních nehodách v poměru k intenzitě provozu a úseků, u nichž by vynakládané finanční prostředky na odstranění rizik vedlo k výraznému snížení nákladů v důsledku dopravních nehod. V souladu se směrnicí budou výsledky klasifikace využity pro další kontroly na místě, které povedou týmy odborníků. Úprava v tomto smyslu byla zohledněna v §18m, zákona o pozemních komunikacích, „Prohlídka pozemních komunikací“.

„Bezpečnostní inspekce“ (v současné době probíhá zapracování do vyhlášky č. 104/1997 Sb., která provádí zákon o pozemních komunikacích) se provádějí na stávajících silnicích a jejich cílem je určit prvky související s bezpečností silničního provozu a předejít tím vzniku nehod. Provádějí se pravidelně v takových intervalech, které postačují k zajištění přiměřené úrovně bezpečnosti u dané infrastruktury.

Česká legislativa již obsahuje téměř všechny náležitosti, které směrnice ukládá. V současné době dochází k dopracování a uvedení v platnost novely vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, v níž bude transpozice směrnice dokončena. Dojde zde k zavedení bezpečnostních inspekcí, které budou zařazeny mezi „Prohlídky komunikací“ (nově se k prohlídkám běžným, hlavním a mimořádným připojí bezpečnostní inspekce na transevropské silniční síti dle § 6 vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích) uvedené ve druhé části této vyhlášky – „Péče vlastníka o komunikace a jejich evidence“. Vzhledem k podobnosti názvů „Prohlídky komunikací“ (mezi ně nově zařazeny bezpečnostní inspekce) ve vyhlášce a „Prohlídky pozemních komunikací“ (klasifikace vybraných úseků silniční sítě a na to navazující kontroly na místě) v zákoně dochází často k záměně těchto pojmů. Mezi těmito pojmy jsou rozdíly jak v počtu osob, které tyto prohlídky provádějí, v jejich kvalifikaci a především pak na silniční síti, kde se prohlídky provádějí.

Prohlídka podle zákona se uskuteční pouze u úseků pozemních komunikací transevropské silniční sítě, u nichž by odstranění rizik vedlo k výraznému snížení nákladů vynakládaných v důsledku nehod. Bezpečnostní inspekce se budou provádět alespoň jednou za pět let u všech pozemních komunikací zařazených do transevropské silniční sítě.

Prohlídky podle zákona sledují cíl odstranění bezpečnostních rizik u úseků, u nichž může prokazatelně dojít k největším úsporám v důsledku snížení nákladů, které vznikají v souvislosti s dopravními nehodami zaznamenanými na předmětných úsecích za poslední roky. Zákon dále stanovuje vlastníkovi předmětného úseku zajistit v rámci péče o pozemní komunikaci provedení nápravných opatření uvedených ve zprávě auditora, pokud je to technicky možné a ekonomicky únosné. Bezpečnostní inspekce se nezaměřuje pouze na rizikové úseky transevropské silniční sítě, ale na celou síť. Cílem je také určení prvků souvisejících s bezpečností silničního provozu a předcházení nehodám. Výsledkem inspekce jsou závěry a doporučení. Stejně jako tomu bylo u auditů bezpečnosti pozemních komunikací, i u bezpečnostních inspekcí se ustoupilo od plošného zavedení na celou silniční infrastrukturu v České republice, především pak z důvodu finančního zatížení rozpočtů krajů a obcí. I přesto, že zákon nedává povinnost provádět audity a inspekce na celé silniční síti, je na možnostech a vůli jednotlivých vlastníků či správců je provádět a případně postupovat dle pravidel zavedených v legislativě, přestože nejsou pro jinou než definovanou síť silnic závazné.

Nově byl do českého práva zaveden pojem auditor bezpečnosti pozemních komunikací (novela zákona o pozemních komunikacích). Auditorem bezpečnosti pozemních komunikací se může stát žadatel, který je bezúhonný a prokázal odbornou způsobilost podle §18i, zákona o pozemních komunikacích. Povolení provádět audit bezpečnosti pozemních komunikací poté vydává Ministerstvo dopravy ČR. Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je oprávněn provádět audity bezpečnosti pozemních komunikací a prohlídky pozemních komunikací.  Zda bude zavedena povinnost provádění bezpečnostních inspekcí auditorem bezpečnosti pozemních komunikací, není v tuto chvíli jasné, neboť novela vyhlášky zavádějící bezpečnostní inspekce není v době vzniku tohoto článku ještě přijata.

Přehled začlenění směrnice do českého právního řádu

LITERATURA:

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury
• Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
• Směrnice Ministerstva dopravy ČR pro dokumentaci staveb pozemních komunikací

RECENZE
Posuzovaný článek jsem se rozhodl doporučit bez připomínek. Vzhledem k naléhavosti řešení problematiky bezpečnostních inspekcí a auditů pozemních komunikací v České republice velmi oceňuji počin autorů seznámit odbornou veřejnost s tak důležitými změnami, jaké nastaly v novele zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Konečné přijetí novely proběhlo také díky probíhající transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury ze dne 19. listopadu 2008 do právního řádu České republiky. V hodnoceném článku jsou popsány a vysvětleny klíčové pasáže, které se týkají bezpečnosti silničního provozu. Dále velmi kladně hodnotím, že článek přináší přehlednou tabulku začlenění směrnice do českého právního řádu.

Ing. Josef Kocourek, Ph.D.,
kocourek@fd.cvut.cz,
Fakulta dopravní, ČVUT v Praze

Transposition of a Directive on Managing the Safety of Road Transport
This year the European Parliament Directive and Council 2008/96/ES on managing the safety of road infrastructure of November 19, 2008 will be transposed into the Czech legal system. In 2010 the Commission laid out a target in the Whiter & book to halve the death rate over the next nine years on road within the European Union. In order to achieve this objective various elements and plans have been implemented which should help this achievement.

Autoři

• Ing. Dont Milan
• Ing. Bc. Košťálová Jana