SŽDC připravuje obnovení provozu na části Posázavského pacifiku z Kácova do Zruče nad Sázavou
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) v těchto dnech finalizuje zadávací dokumentaci k veřejné zakázce na obnovení provozu na trati 212, která spojuje Čerčany, Ledečko, Kácov, Zruč nad Sázavou a Světlou nad Sázavou. Se zahájením opravných prací na populárním Posázavském pacifiku se počítá letos na podzim. Jejich ukončení se plánuje do června příštího roku tak, aby se vlaky mohly vrátit na trať se začátkem hlavní turistické sezóny. Předpokládané náklady spojené s obnovením provozu by neměly přesáhnout 600 milionů Kč, přesná částka vzejde z výběrového řízení na zhotovitele.
Na trati z roku 1901 došlo v loňském roce k omezení dopravy a v úseku Kácov – Zruč nad Sázavou pak k úplnému zastavení provozu vlaků. Stěžejním důvodem byl zvýšený výskyt defektoskopických vad kolejnic, které není možné odstranit prostou údržbou a opravami. Také větší počet pražců dosáhl hranice své životnosti, což má přímý vliv na stabilitu a kvalitu geometrické polohy koleje. Dalším důvodem mimořádných výluk byly nestabilní skalní stěny v bezprostřední blízkosti trati, z nichž docházelo k uvolňování částí skalního masivu, který ohrožoval železniční provoz.
„Centrální komise Ministerstva dopravy již schválila záměr projektu této akce, můžeme již proto vypsat příslušnou veřejnou zakázku tak, aby oprava mohla začít v předpokládaných termínech. Stavba začne sanací a zabezpečením skal a opravou mostních objektů a opěrných zdí. Největší rozsah prací proběhne v příštím roce, kdy se stavbaři zaměří především na železniční svršek a přejezdové konstrukce,“ uvádí generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda.
Trať prošla za dobu své více než stoleté existence mnoha dílčími opravami, nikoliv však souvislou obnovou. Přes veškeré vložené prostředky v posledních letech se bohužel nepodařilo tímto systémem údržby a oprav provoz udržet. Po loňském omezení provozu bylo zřejmé, že si trať vyžádá rozsáhlejší zásah. Správce infrastruktury provedl detailní zjištění stavu celého úseku trati v délce 30 km, a to jak s ohledem na železniční svršek a přejezdové konstrukce, tak z hlediska železničního spodku a stavu skalních stěn v bezprostřední blízkosti trati. Z geotechnických posudků bylo zřejmé, že vybrané skalní stěny a svahy jsou nestabilní a na tuto skutečnost je nutno reagovat a zajistit bezpečný železniční provoz.