Stát chce dálnice stavět levněji než dosud

Na infrastrukturu půjdou miliardy
Podle premiéra půjde do infrastruktury v následujících letech více peněz než dosud. Stát chce ročně na tyto účely vyčlenit téměř 100 miliard Kč a další prostředky chce získat z programu PPP - Public Private Partnership, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Zatímco náklady na vybudování úseku Chotoviny - Mezno pokryly státní prostředky, další část dálnice D3 a navazující rychlostní silnice R3 ze Soběslavi na hranice s Rakouskem se zřejmě bude stavět s pomocí soukromého kapitálu. Původně měl být projekt veřejného a soukromého sektoru, tedy PPP, využit jen mezi Táborem a Bošilcem u Veselí nad Lužnicí. Nakonec ale stavbu dálnice mezi těmito dvěma body zaplatí stát.

Stavět se bude i ve středních Čechách
Dálnice D3 je zatím nejméně rozestavěnou dálnicí v České republice. Z budoucích 170 km je nyní v provozu pouze 15 km v okolí Tábora. V příštím roce chce Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) stavět navazující úsek Mezno - Nová Hospoda a vybudovat napojení dálnice na D1 u Prahy, tedy úsek Vestec - D1. „Ve středních Čechách máme trasu stabilizovanou v územním plánu a považujeme to za jasný fakt a pokračujeme v přípravě dál, abychom získali územní rozhodnutí a samozřejmě stavební povolení,' uvedl výrobní ředitel ŘSD Tomáš Kass. Na druhou stranu ve středních Čechách pokračují protesty proti plánovanému směřování dálnice D3 přes Posázaví. Pokračuje i výstavba na D8 - po letech diskusí s ekology se letos začal stavět poslední úsek této dálnice přes České Středohoří. Hotov má být 2009.

Pokračuje budování pražského okruhu
Na hranici středočeského regionu a Prahy se intenzivně pracuje na stavbě jihozápadního úseku pražského silničního okruhu. Na počátku letošního ledna se slavnostně prorazil tunel s názvem Marie, který se nachází mezi Lahovicemi a Slivencem. Stavba leží na trase budoucí spojnice mezi dálnici D1 na Brno a D5 na Plzeň. Mezi Slivencem a dálnicí D1 by se mělo začít jezdit v roce 2010. Celý vnější okruh kolem metropole o délce 83 km má zásadní význam pro zklidnění dopravy v metropoli, po svém dokončení má odvést tranzitní dopravu z Prahy. V provozu je ale zatím pouhých 18 km. Největší komplikace jsou se stanovením trasy okruhu na severu Prahy, kde nejen ekologové, ale zejména obyvatelé Suchdola a přilehlých obcí opakovaně napadají územním plánem zakotvenou trasu okruhu právě přes Suchdol. (Opakuje se tak chronická bolest výstavby české dálniční sítě – průtahy schvalovacích procesů, kde jsou v různých stádiích rozhodnutí různých orgánů napadána občanskými iniciativami, většinou motivované ekologicky.)

Do Hradce se pojede za dva roky
V roce 2009 by se také měla dostat automobilová doprava po dálnici až do Hradce Králové. Zatím dálnice D11 končí asi čtyři kilometry před východočeskou metropolí kvůli nevyřešeným sporům kolem pozemků. Pokračování této dálnice na sever směrem k Náchodu se plánuje až po roce 2010. V Hradci Králové by měla na dálnici navázat rychlostní komunikace R35 směrem na Olomouc, která by se společně s dálnicí D11 stala variantou pro přetíženou dálnici D1. I tady však spory o vedení trasy zahájení vlastní výstavby stále oddalují. Další úseky rychlostních komunikací, které se momentálně budují, jsou v trase rychlostní komunikace R6 mezi Prahou a Pavlovem a na rychlostní komunikaci R4. Dostavba R6 mezi Pavlovem a Karlovými Vary se zatím stále pouze připravuje.

Pomohou evropské peníze
Za dva roky se také má otevřít celý úsek dálnice D47 (respektive budoucí dálnice D1) mezi Lipníkem nad Bečvou a Bohumínem. První prosincový den se otevřel první dálniční úsek na severní Moravě mezi Ostravou a Bohumínem. Celá česká dálniční sít by měla v budoucnu měřit přes 2100 km. Dvě třetiny z tohoto počtu se mají postavit do roku 2013. A to také díky penězům z Evropské unie. Češi budou mít pro roky 2007 až 2013 k dispozici v rámci Operačního programu Doprava až 150 miliard korun. Většinovými příjemci dotací budou především státní investorské organizace Správa železniční dopravní cesty, Ředitelství silnic a dálnic a Ředitelství vodních cest, které peníze v tendrech následně rozdělí soukromým stavebním firmám. Z těchto peněz se postaví zejména dálnice D1 mezi Kroměříží a Říkovicemi a Přerovem a Lipníkem nad Bečvou či rychlostní silnice R35 u Hradce Králové mezi Sedlicemi a Opatovicemi nebo R48 Rychaltice - Frýdek Místek.

Zdali se plánované úseky dálnic a rychlostních silnic budou skutečně stavět levněji než dosud, ukáže čas, nicméně v dobách, kdy někdy až dramatický a vlastně už chronický deficit kvalifikovaných stavařů, doplňovaný občas i výpadky v zásobování stavebními materiály, taková vize nejspíš není příliš reálná. Stavebnictví musí počítat s výrazným růstem mezd, jednání s odbory zatím ještě neskončila, velmi pravděpodobný je ale růst platů v průměru o 7 procent. Počítat nelze ani s nějakým razantním urychlením územních a stavebních řízení – tento problém zůstává nevyřešen. Nedávno skupina poslanců (sestavená napříč politickým spektrem) zveřejnila návrh na „nucené“ vyvlastnění pozemků, kde mají být dálnice postaveny, vláda premiéra Topolánka ale tuto předlohu odmítal jako příliš hluboký zásah do vlastnických práv. V sousedním Slovensku s takovým zákonem přišla sama vláda a už je schválen – možnost vyvlastnění pozemků je ale omezena na konkrétní úseky slovenské silniční sítě.

Zdroj: archii.cz

Autor

• (red)