Slapská přehrada bude mít své zdvihadlo
Rubrika: Zajímavosti
Lidé od pradávna stavěli svá sídla v blízkosti řek. Řeka pro ně znamenala zdroj obživy a vody, ale také přirozenou spojnici k sousedům. Vltava, naše nejdelší řeka, tuto funkci splňovala mnoho staletí. Když mlynáři začali stavět první jezy a vytvořili tak první umělé překážky ve splavnosti, vydal král Karel IV. patent, kterým jim nařizoval, aby jezy na splavných řekách měly vorové propusti. Už tehdy naši předkové pochopili, že řeka je tu pro všechny a musí se na ní srovnat tak, aby byla ku prospěchu všem.
Jako v ostatních odvětvích i vodní stavby procházely svým vývojem. Začaly se stavět čím dál tím větší jezy a mlýny. Hamry na mnoha místech nahradily vodní elektrárny a vorové propusti nahradily plavební komory. Stále byla ale zachovávána rovnováha, která umožňovala, aby z řeky měli prospěch všichni její uživatelé. Bohužel po druhé světové válce byla při budování kaskády přehrad na Vltavě tato rovnováha porušena. Tehdejší rozhodnutí upřednostnit protipovodňovou a energetickou funkci přehrad, vedlo k přerušení dopravně významné vodní cesty. Dnes Ředitelství vodních cest ČR chystá projekt, který tuto překážku odstraní.
Ing. Jan Skalický, pověřený řízením ŘVC, je velkým zastáncem obnovení splavnosti Vltavy i rozvoje vodních cest a plavby v České republice. K projektu říká: „Řeka Vltava je jedinečná svými přírodními scenériemi i množstvím památek, jejichž krása vyniká zejména při pohledu z vodní hladiny. Celá Evropa si váží svých vodních cest a snaží se je rozvíjet ať už pro turistickou nebo pro nákladní dopravu. Lodní doprava je totiž nesporně ekologicky a mnohdy i ekonomicky výhodnější a bezpečnější než ostatní dopravní módy. My zatím zaostáváme, ale já udělám vše pro to, aby se to změnilo.“
Lodní zdvihadlo na Slapské přehradě umožní lodím přehradní zeď překonat, aniž by musely být vytažené z vody. Tím bude vytvořena souvislá vodní cesta, která připojí zdrž VD Slapy na evropskou síť vodních cest. Zároveň vznikne i velká turistická atrakce. Šikmé lodní zdvihadlo bude sloužit k přepravě všech plavidel do rozměrů 44 × 5,6 m. Spolu s lodním zdvihadlem Orlík bude vytvářet významnou technickou a turistickou dominantu 240 km dlouhé vltavské vodní cesty České Budějovice – Mělník.
Vodní dílo Slapy bylo uvedeno do provozu v roce 1956. Při jeho stavbě bylo od prvních projektů vždy počítáno s vybudováním plavebního zařízení, které umožní lodím přehradu překonat. Při realizaci stávající přehrady projekt předpokládal výstavbu lodního zdvihadla pro přepravu lodí o nosnosti do 300 tun. Plánováno bylo vertikální zdvihadlo v železobetonovém věžovém objektu na pravém břehu, který měl být zaústěn do obtokového tunelu. Tento záměr nebyl dokončen z důvodu časové tísně a pro velké stavební náklady. Byla pouze vybudována stavební část plavební komory na pravém břehu o šířce 6,0 m, vybíhající do horní vody.
Nové lodní zdvihadlo je navrhováno také na pravém břehu řeky Vltavy. V nádrži Slapy (v horní vodě) budou umístěna při pravém břehu na dalbách čekací stání pro malá a velká plavidla. Horní část lodního zdvihadla vytvoří objekty, vyrovnávací plavební komory, lodní výhybny a vana zdvihadla v horní stanici. Konstrukce plavební komory je navržena v pravobřežním zavázání přehrady Slapy do skalního masivu a využívá stávající konstrukce vybudované spolu s přehradním tělesem. Účelem plavební komory bude zajistit stálou hladinu vody v horní stanici lodního zdvihadla a vyrovnat tak provozní kolísání vody v přehradní nádrži. Objektem, který navazuje na plavební komoru, bude lodní výhybna.Dno výhybny je navrženo na stejné výškové úrovni jako dno plavební komory. Objekt výhybny propojuje plavební komoru a vanu zdvihadla v horní stanici. Výhybna bude řešena jako tunelový objekt částečně hloubený a ražený. Parametry výhybny umožní míjení plavidel plujících po a proti proudu. Tímto opatřením se zvýší kapacita lodního zdvihadla. Horní a dolní stanici zdvihadla propojí šikmá kolejová dráha, po které bude pojíždět vana lodního zdvihadla. Tato vana bude sloužit k přepravě plavidla včetně přepravovaných osob. Užitné rozměry navrhované vany jsou délka 45 m, šířka 6 m a hloubka 2,7 m. Osa objektu bude vedena mírným údolím v pravém břehu tak, aby byly minimalizovány zemní práce. Vana zdvihadla svírá s kolejovou dráhou, po které bude tažena, úhel 85,7 °. Poloha vany bude řešena tak, aby dolní stanice byla vhodně obtékána proudící vodou a plavební dráha nezasahovala výrazně do pravého břehu. Ocelová vana bude opatřena na obou stranách vraty. V dolní vodě bude loď vjíždět do vany, která sjede pod aktuální úroveň hladiny vody, poproudnými vraty. V horní vodě pak protiproudnými. Vana bude mít vyvazovací zařízení, které umožní bezpečné vyvázání plavidel i při kolísání hladiny VD Štěchovice při změnách průtoku vodní elektrárnou.
Součástí vany bude únikové schodiště, které umožní v případě poruchy posádce bezpečně opustit vanu směrem na schodiště podél dráhy. Dolní část lodního zdvihadla budou tvořit objekty dolní stanice a úprava plavební dráhy v dolní vodě tak, aby voda vytékající z elektrárny neovlivňovala negativně pohyb plavidel. Ve svahu nad objektem lodního zdvihadla je navržena strojovna. Tento objekt bude zapuštěn do terénu. Ve strojovně bude umístěn pohybovací mechanismus celého lodního zdvihadla. Pohybovací systém vany bude lanový, využívající protizávaží vany pohybující se ve svislých šachtách pod strojovnou. Lanový systém se bude skládat ze čtyř shodných jednotek, které jsou samostatnými a funkčně nezávislými lanovými systémy s ocelovými lany o průměru 70 mm. Na objekt strojovny naváže obslužná komunikace, která zajistí příjezd od silnice III/1027 a umožní napojení na stávající komunikace vedoucí k pozemkům Povodí Vltavy, s. p. a obce Rabyně.
Termín dokončení díla zatím není, i s ohledem na současnou ekonomickou situaci, stanoven. Je ale jisté, že první krok, tedy úspěšné územní řízení, má již Ředitelství vodních cest ČR za sebou.
Slapská Dam Will Have Its Hoist
Since early days, people used to build their houses near rivers, which meant for them a source of living and water, but also natural connection with their neighbours. Our longest river, Vltava had been fulfilling this function for many centuries. When millers started to build their first weirs and thus created their first artificial obstacles in navigability, King Charles IV issued a patent which ordered them to build raft floodgates on weirs. Even back then, our forefathers understood that river was there for everyone and they had to co-operate in order to receive benefits for all of them.