Rozhovor z doby dávno minulé

• Foto

Před mnoha lety, kdy jsem se problematikou historie výstavby tehdy především dálnic začal podrobněji zabývat, byli mezi námi ještě pamětníci původní výstavby dálnic z let 1939 – 1942. Dovolím si tedy čtenářům nabídnout rozhovor, který jsem tehdy vedl s panem Michalem Kolaříkem.

Administrativním pracovníkem firmy Hrabě&Lozovský a. s. Praha, který pracoval na stavbě dálnice Vratislav – Brno – Vídeň u městyse Černá Hora severně od Brna.

Firma zde budovala dva stavební díly dálnice o celkové délce asi 7,5 km a několik mostů.

Podobné materiály existují i ke stavbě naší dálnice budované v letech 1939 – 1942 mezi Prahou a Humpolcem. Tedy ze stavby dnešní dálnice D1, kterou aktuálně modernizujeme.

Bohužel nezájem ze strany investora a zhotovitelů o jakoukoliv podporu prezentace naší technické historie odsuzuje předem k nezdaru sebelepší záměr.

Kdy se začala dálnice vyměřovat?
Definitivní trasa dálnice v okolí Černé Hory byla vyměřena v létě 1939 německými inženýry.

Kdy začali přijíždět na stavbu první dělníci?
První dělníci, tesaři a zedníci přijeli na stavbu asi 10 – 15. září 1939.

Jaké práce byly zahájeny nejdříve?
Nejdříve se budovaly sklady, kanceláře a dílny pro černá řemesla (kovárna, zámečnická dílna). Dále přístřešky pro řezivo a stavební dříví.
'
Ubytovna (Reichsautobahnlager) pod Žernovníkem pro asi 300 dělníků byla vybudována již v létě 1939 německou firmou Neininger a to včetně kuchyně a jídelny.

Kuchyně byla vybavena třemi velkými kotly a velkým sporákem s pečícími troubami. V kuchyni byla teplá i studená voda a škrabka na brambory.

Jakou techniku začala firma přivážet?
Na stavbu byla dovážena rozličná technika. Bagry, parní a dieselové lokomotivy, překlopné vozíky na odvoz zeminy. Parní a motorové válce a velké množství další techniky.

Pro převoz strojů a materiálu z nádraží v Rájci – Jestřebí byla používána dvě nákladní auta o nosnosti 5 tun s vlečnými vozy a tahač s podvalníkem.

Jak a kdy začala stavební firma najímat dělníky? Kolik zde bylo ubytováno dělníků? Kde se nacházely ubikace dělníků?
Část dělníků přišla s firmou z předchozích staveb a to především ze stavby vojenských zařízení v Bohuslavicích nad Vláří. V místě a okolí se najímali dělníci v letech 1940 a 1941.

V ubikacích pod Žernovníkem bylo ubytováno asi 300 dělníků. Další dělníci byli ubytováni v táborech u obcí Hluboké (dnes Hluboké Dvory) a Všechovice. Součástí ubytovacích táborů byly sprchy s teplou a studenou vodou a splachovací toalety.

Kde se v okolí Černé Hory začalo nejdříve se zemními pracemi? Jak se tyto práce prováděly?
Na jaře 1940 započaly zemní práce v místech křížení silnice z Černé Hory do obce Žernovník s budoucí dálnicí. Odtud se postupně rozběhly práce oběma směry v celé délce stavebného dílu 34 budovaného sdružením firmem Hubený Brno a Hrabě&Lozovský a. s. Praha.

Následně byly zahájeny práce na druhém pracovišti (stavební díl 36) a to od obce Hluboké po obec Všechovice.

Ornice se skrývala ručně a na dřevěných kolečkách se odvážela na hromady vedle budoucí autostrády. Následně měla být rozprostřena na svahy dálničního tělesa a do středního pruhu, který měl oddělovat vozovky dálnice.

Jaká technika byla používána při provádění zemních prací? Prováděly se odstřely?
V určitých úsecích se kopalo krumpáči a nakládalo lopatami na překlopné vozíky. V místech větších zemních prací pracovaly bagry, které zeminu vsypávaly přímo do překlopných vozíků.

Vozíky parní nebo motorové lokomotivy převážely do míst budoucích násypů. Zde byl po vysypání tento materiál hutněn válci nebo výbušnými pěchy. Výbušné pěchy měly přezdívku „žába“. V místech velkých stoupání nebo klesání pomáhaly při přepravě zeminy parní lokomobily.

U obce Žernovník otevřela firma Hrabě&Lozovský s firmou Polensky& Zöllner, která budovala stavební díl 35, kamenolom. Pro přepravu tohoto materiálu na stavbu dálnice byla používána svážnice a taktéž lokomobily.

Odstřely se prováděly na stavebním dílu 36 v klesání od obce Hluboké směrem k Brnu a v obou kamenolomech (u obce Žernovník a u obce Hluboké).

Jak byly kopány základy pro mosty? Kde byla betonárka a jak se vozil beton?
Základy pro mosty byly kopány ručně. Beton se míchal v míchačkách přímo na staveništi a vozil se v železných dvoukolácích (japonkách).

Odkud byl odebírán stavební materiál (písek, štěrk, stavební a lícovaný kámen)?
Písek se vozil z pískovny na hoře Chlum. Štěrk z jižní Moravy. Stavební a lícovaný kámen z kamenolomů u obcí Žernovník a Hluboké.

Kde na stavbě bylo zázemí pro techniku?
Zázemí pro opravy a údržbu techniky se nacházelo pod obcí Žernovník poblíž silnice do Černé Hory. Druhé zázemí východně od obce Hluboké.

Na kterých místech byly postaveny provizorní mosty, případně další pomocné stavby?
Provizorní mosty pro stavební drážku byly stavěny na mnoha místech. V okolí Černé Hory byly vybudovány tři a to přes přeložku silnice do Býkovic, přes říčku Býkovku a přes přeložku silnice z Černé Hory do Žernovníka. Nedaleko obce Hluboké byl budován velký dřevěný most pro věžové jeřáby. Měl sloužit pro pohyb věžových jeřábů podél budovaného mostu přes údolí Hlubockého potoka.

Kolik pracovalo na stavbě dělníků? Jaká byla pracovní doba, přestávky atd.?
V roce 1939 se jednalo pouze o desítky dělníků na stavebním dílu v okolí Černé Hory. V letech 1940 a 1941 pracovalo na stavebním dílu u Černé Hory průměrně 1 200 a stavebním dílu Hluboké – Všechovice 500 dělníků.

Pracovní doba od pondělí do pátku začínala v 7:00 a pracovalo se až do 12:00. Následovala polední přestávka. Následně se pracovalo od 13:00 do 17:00. V sobotu se pracovalo od 7:00 do 11:00 a v neděli se nepracovalo.

Jaká byla pracovní doby v sobotu a neděli? Jaké byly na stavbě dálnice výdělky?
V sobotu se pracovalo od 7:00 do 11:00. V neděli se nepracovalo. Pouze když byly na sobotu odpoledne nebo neděli hlášeny vagónové zásilky, byli na vykládku určeni dělníci a řidiči aut pro zajištění přepravy.

Výdělky dělníků byly různé. Nekvalifikovaný dělník si týdně vydělal asi 120 K.

Kvalifikovaní dělníci (tesaři, zedníci, kováři, zámečníci apod.) a obsluha stavebních strojů vydělávala týdně až 300 K.

Jak byla práce organizována. Kdo stavbu řídil. Kolik zde pracovalo Němců?
Práce řídil prokurista firmy Hrabě&Lozovský ing. Petr Gončarenko, kterému podléhali další inženýři a stavební technici. Stavby na dálnici provádělo sdružení firem Hubený Brno a Hrabě&Lozovský Praha. Stavitel Hubený byl německé národnosti a bez něj by nemohla česká firma Hrabě&Lozovský provádět práce na stavbě dálnice.

V ubikacích (Reichsautobahnlager) pracovali další tři Němci. Jednalo se o vedoucího tábora (Lagerführer), jeho zástupce (Unterführer) a vrchního kuchaře (Oberkoch).

Pracovníci stavebního dozoru byli také Němci.

Byly na stavbě pracovní tábory pro zajatce nebo židy? Pracovali tito na stavbě dálnice?
Na stavbě nebyly pracovní tábory ani zde nepracovali židé nebo zajatci.

Byl prováděn archeologický průzkum? Byly nalezeny nějaké zajímavé artefakty?
Archeologický výzkum prováděn nebyl. Pouze v případě nálezu archeologických artefaktů byli přivoláni odborníci z Brna.

Jaké práce se prováděly v zimním období. Kdy se práce na jaře rozbíhaly a kdy začínala zimní přestávka? Co se dělalo, když pršelo?
V zimním období se nepracovalo. Na jaře se začalo pracovat počátkem března a pracovalo se až do prosince jak počasí dovolilo.

Když pršelo tak se čekalo do 9 – 10 hodiny a když nepřestalo tak se dělníkům proplácelo 40 % ušlé mzdy.

Jak se připravovala stavba mostu přes údolí Lubě u Krkaté Báby a stavba mostu přes paralelní údolí Hlubockého potoka?
Stavbu mostu přes údolí říčky Lubě u Krkaté Báby realizovala s přilehlým úsekem dálnice německá firma Polensky&Zöllner. Pro přepravu materiálu na staveniště mostu byla postavena stavební drážka z kamenolomu a překladiště materiálu u obce Žernovník.

Firma Hrabě&Lozovský a stavitel Hubený realizovali následující úsek dálnice s mostem přes údolí Hlubockého potoka. Byly prováděny pouze zemní práce. V místech plánovaných pilířů mostu byly kopány a vrtány sondy k zjištění únosnosti podloží a to až do hloubky 30 metrů.

V kamenolomech u Žernovníka a Hlubokého se připravovaly dle přesných plánů pískovcové kvádry pro vnější obložení mostů. Každý kámen byl ručně opracován a očíslován.

Kdy byla stavěna lanovka na přepravu písku?
Lanová dráha na přepravu písku byla postavena v roce 1940. Vedla z pískovny na hoře Chlum na staveniště dálnice jižně od Lysic. Pohon lanovky obstarávala parní lokomobila.

Kdy byly práce na stavbě dálnice nejintenzivnější?
Nejintenzivněji se pracovalo v letech 1940 a 1941.

Jaké bylo stravování dělníků? Kolik stála strava, Jaké jídlo se vařilo, Kde byla kuchyň?
Obědy a večeře se podávaly přímo v kuchyni (jídelně). Svačiny měli dělníci s sebou. Celodenní strava dělníka včetně ubytování v táboře stála 10 K.

Vařila se různá jídla. Vepřový nebo hovězí guláš. Segedínský guláš. Různé roštěnky, sekaná a v neděli obyčejně vepřové řízky.

Přílohy k hlavním jídlům byly především knedlíky, brambory nebo bramborový salát.

Kuchyně s jídelnou byly součástí dělnického ubytovacího tábora, který se nacházel u silnice z Černé Hory do obce Žernovník.

Jaká byla nálada dělníků vzhledem k situaci na frontě (po napadení SSSR)?
Nálada dělníků nebyla zrovna růžová především po napadení SSSR, kdy Hitlerovy armády na všech frontách vítězily. Obyčejně se každé ráno na stavbě diskutovalo o situaci na frontě a políři si toho nevšímali.

Kdy byly stavební práce zastaveny?
Stavební práce probíhaly až do konce roku 1941 bez zjevných omezení. Na jaře 1942 byly stavební práce zahájeny v omezeném rozsahu a vzápětí na přelomu dubna a května zcela zastaveny a to na obou stavebních dílech budovaných firmou Hrabě&Lozovský.

Dělníci byli propuštěni a na stavbě zůstalo pouze asi 20 dělníků na likvidaci stavebního zázemí.

Co bylo ze stavby nejdříve odváženo a kam?
Nejdříve byly odváženy stavební stroje, kolejnice stavební drážky a překlopné vozíky a to hlavně na území tehdejšího Slovenska. Další zařízení se odváželo na stavbu protileteckých krytů v Brně Židenicích a na další stavby pro válečný průmysl.

Kdy probíhala likvidace stavebního zázemí?
V roce 1942 byl zlikvidován dělnický ubytovací tábor (Reichsautobahnlager), který stál u silnice z Černé Hory do obce Žernovník. Dále se likvidovaly pomocné dřevěné stavby podél staveniště dálnice (sklady, přístřešky, mosty pro stavební drážku atd.).

Lanová dráha, stavební dvůr s kovárnou, zámečnickou dílnou a sklady včetně kanceláří byly likvidovány až po skončení války v letech 1945 a 1946.

Interview from the Days Gone By
Almost every day, various media broadcast interviews with politicians, sportsmen and other interesting people. The periodicals dealing with the design, construction or maintenance of roads and motorways offer similar interviews; the interviews that tell us what is to be built, what is necessary to be repaired and at what point the constructing has been delayed a bit. In my opinion, it happens too often, unfortunately.

Autor

• Janda Tomáš