Role vegetace při snižování hluku ze silniční dopravy

• Foto

Vliv zeleně na snižování hluku je v centru zájmu celé řady odborníků a názory se velmi liší. Například studie ze Spojených států amerických tvrdí, že 30 metrů široký pás vegetace sníží hluk o plných 5 dB [3]. Jedná se sice o zajímavou informaci, avšak využití zeleně v intravilánu prakticky vylučuje. Možný vliv vegetace na snížení hlukové zátěže v okolí dopravní cesty ukazuje tabulka 1 [2], ve které je srovnání betonové protihlukové clony právě s 30 metrů širokým pásem zeleně, dostatečně hustém a zastoupené v dostatečné míře také ve všech výškových patrech.

Japonské výzkumy zase ukázaly, že dobře vzrostlé pásy stromů a keřů mohou hladinu akustického tlaku snížit velmi výrazně. Jejich vliv je takový, že na každé 3 m vzdálenosti od zdroje se sníží hlučnost až o 3 dB [5]. Přitom je důležité kombinovat různé rostlinné druhy tak, aby byla zaplněna všechna výšková patra. Výsadba má být provedena v nepravidelném rastru tak, aby se akustická energie mnohonásobnými odrazy maximálně rozptýlila a nedocházelo k její kumulaci. Nesprávným tvarováním můžeme totiž hlukové poměry ještě zhoršit. Vhodnou kombinací druhů lze vybudovat protihlukovou bariéru s vysokou účinností. Obecně lze říci, že zeleň musí být tak hustá, aby skrze bariéru nebylo na zdroj hluku vidět. Vybudovat takto nepropustnou clonu je však v praxi velmi obtížné.

Nicméně to rozhodně neznamená, že by vegetace byla při návrhu a následném řešení protihlukových opatření zcela opomíjena, ba právě naopak. Velkou roli hraje především při ztvárnění clon, jejich estetickém působení.

TYPY A ČLENĚNÍ VEGETACE
Vybrat vhodný typ doprovodné zeleně je nesmírně důležité. Obecně platí, že použité dřeviny by měly mít tvrdé a velké listy, orientované kolmo ke směru hluku a olistění by mělo být na stromě či keři co nejdéle v roce. Vegetaci je možné rozdělit z celé řady hledisek. V závislosti na velikosti a vzrůstu dělíme vegetaci na čtyři základní typy:

• Vysoká vegetace (klasické stromy),
• Nízká vegetace (keře, nízké stromy),
• Pokryvná (rostliny sloužící ke zpevnění svahů),
• Popínavá (rostliny, které potřebují podpůrnou konstrukci).

Při ztvárnění clon je také důležitá textura použité vegetace, ta může být:

• Hladká.
  Hladká textura je charakterizována malými listy a jehličkami, hladkou kůrou a štíhlými jemnými větvemi (např. smrk).
• Střední (např. jasan),
• Drsná.

Drsná textura je charakterizována velkými listy, silnými jehlicemi, hrubou kůrou, masivními větvemi (např. dub).

Velký vliv má také tvar koruny vysokých stromů, kdy lze vyčlenit sedm typů (viz tab. 2 [4]). Kromě vzrostlých stromů jsou často jako doprovodný prvek protihlukových clon nebo jako porost protihlukových valů používány různé typy keřové vegetace. Její dělení podle tvaru je shrnuto v tabulce 2 [4].

Tabulka 1 – Orientační porovnání vegetační a betonové bariéry v případovém příkladu [2]

Tabulka 2 – Základní přehled tvarů korun vysokých stromů včetně jejich zástupců a typů keřové vegetace [4]

ROLE VEGETACE JAKO DOPLŇKU PROTIHLUKOVÝCH CLON
Využití vegetace má velký vliv na estetické ztvárnění bariéry a tím i na její působení na psychiku lidí. Při budování protihlukových clon a plánování výsadby vegetace je třeba vždy reflektovat okolní prostředí. Jiné požadavky jsou generovány při použití v extravilánu a jiné v zastavěné oblasti.

Pro protihlukové bariéry budované v extravilánu existují v zásadě dvě možné cesty, jak dosáhnout jejich integrace s prostředím. Clona buď může „vyrůstat“ z okolní krajiny, a nebo se naopak okolní krajina (vegetace) může stát její součástí.

Výstavba protihlukové bariéry v intravilánu ovlivňuje obyvatele, žijící v jejím okolí. Zejména protihlukové clony lemující zástavbu rodinných domků mohou na jejich obyvatele působit velmi rušivě. Na jedné straně jim sice snižují hluk, na straně druhé však brání ve výhledu. Jednou z možností, jak negativnímu působení clon zabránit, nebo jej alespoň snížit, je právě využití vegetace.

Použitá vegetace hraje důležitou roli při ztvárnění protihlukových clon. Výsadbou vhodné zeleně lze ovlivnit měřítko clony, tedy to, jak clona působí. Na základě použitého typu vegetace lze clonu opticky snížit. To je např. možné za pomoci popínavých rostlin a pásů keřů, kdy lze zdůraznit horizontální orientaci. Nebo naopak lze zase i opticky zvýšit, klademe-li použitím vzrostlých stromů důraz na orientaci vertikální (viz obr. 1 [4]).

Vegetace má také „změkčující“ vliv, kdy například popínavé rostliny dokáží výrazně zlepšit estetické působení clony (viz obr. 2 [4]).

Návrh doprovodné zeleně také úzce souvisí s materiálem protihlukové clony. Celou řadu možností nabízejí clony betonové. Kromě výsadby zeleně před a za betonovou clonou, které vede ke zvýšení estetických vlastností, lze vytvářet nosnou konstrukci z betonu a doplnit ji o vysazenou zeleň přímo do nosné konstrukce. Lze také využít popínavých rostlin, pro něž může být na cloně zřízena speciální podpora. Popínavé rostliny lze pomocí ocelových lanek vinout po dřevěných protihlukových clonách.

Velkou měrou se zeleň také uplatní u clon z recyklátů, kdy je nosná konstrukce vybudována z recyklátů a vyplněna absorpční hmotou, která kromě své hlavní funkce, pohlcování hluku, slouží rostlinám jako živná půda.

Vegetace doplňující protihlukové clony však neplní pouze estetickou funkci, důležitou roli hraje také ve vztahu k okolnímu přírodnímu prostředí, kdy má vliv na jeho biodiverzitu a zkvalitňuje prostředí pro zde žijící živočichy. Zeleň tak do jisté míry kompenzuje negativní dopady dopravní cesty, jako je fragmentace prostředí, narušení biotopů, znečištění ovzduší i vod, narušení hydrologických procesů apod.

Negativně se však působení zeleně může projevit například při použití průhledných clon. Ptáci, kteří nalétávají do vegetace za clonou, clonu prakticky nemohou vidět a narážejí do ní, proto se doporučuje clony upravit například pískováním.

ZÁVĚR
Závěrem je třeba zmínit základní problematiku návrhu vegetace, kdy je nutné především brát v úvahu, že konečného efektu bude docíleno až za několik let po její výsadbě. Dále je třeba brát ohled na její vzrůst, dobu květu, působící barevnost apod., ale také na stanovištní podmínky jednotlivých druhů. Častou podmínkou ekologů bývá také výsadba domácích druhů.

Zatímco mezi často zmiňované výhody ozeleněných protihlukových clon patří zamezení vandalismu, projevujícího se výrobou graffiti, nevýhodou je nutnost pravidelné údržby.

Zpracováno za podpory výzkumného záměru MSM 6840770043 „Rozvoj metod návrhu a provozu dopravních sítí z hlediska jejich optimalizace“.

LITERATURA:
[1] Cutting down noise with precast concrete and masonry barriers. http://www.britishprecast.org/documents/CuttingDownNoise.pdf
[2] Erdogan, E., Yazgan, M., E.: Landscaping in reducing traffic noise problem in cities: Ankara case. African Journal of Agricultural Research Vol. 4 (10), pp.1015-1022, 2009
[3] Highway Traffic Noise Barriers at a Glance. In: http://www.fhwa.dot.gov/environment/keepdown.htm
[4] Noise barrier design guidelines http://www4.uwm.edu/cuts/noise/noise3.htm
[5] Oneyama, H., Kawakami, A., Imai, R., Kosuge, T.: A Possibility of Establishing the Ecologfical Network Using Road Space. Infrastructure and Transportation in the 21 Century, PIARC, 1999
[6] Rohon, P.: Tvorba a ochrana krajiny. ČVUT, 1995

RECENZE
Článek podává přehlednou informaci o možnostech využití vegetace při snižování hluku a to jak z hlediska technických možností a problémů, tak i z hlediska estetického. Přináší řadu základních a zajímavých faktů z této oblasti. Doporučuji ho tedy ke zveřejnění, neboť přinese informace jak odborné, tak i laické veřejnosti.

Ing. Libor Ládyš,
libor.ladys@ekolagroup.cz,
EKOLA group, spol. s r. o.

Role of vegetation in reducing noise from road traffic
The article focuses on the option of using greenery a part of anti-noise measures. The introduction summarizes various types of vegetation and its classification. It is followed by greenery design and options of its application, especially as a supplement to other anti-noise measures – especially screens and earth embankments. In conclusion there is a list of basic problems with the design of such additional or protective vegetation, positives and negatives associated with the use of vegetation as a supplement to the anti-noise screens and earth embankments.

Autor

• Doc. Ing. Neubergová Kristýna Ph.D.