KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Doprava    Železniční infrastruktura    Rekonstrukce zastřešení v žst. Praha hlavní nádraží z pohledu projektanta

Rekonstrukce zastřešení v žst. Praha hlavní nádraží z pohledu projektanta

Publikováno: 3.7.2018
Rubrika: Železniční infrastruktura

V roce 1899 byla vyhlášena architektonická soutěž na přestavbu pražského nádraží Františka Josefa, kterou vyhrál architekt Josef Fanta. Stavební práce na nové budově nádraží započaly dne 30. června 1901. Vedoucí dohled nad výstavbou budovy měla stavební firma Vincence Gregora spolu s dalšími specializovanými firmami a několika umělci. Výstavba nádraží probíhala v letech 1901 – 1909 za plného provozu, kdy byla postupně bourána stará budova a nahrazována jedna část druhou.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE:

  • Projekt: SUDOP PRAHA a. s.
  • Hlavní inženýr projektu: Ing. Jaroslava Šudová
  • Zadavatel: SŽDC, s.o., Stavební správa západ
  • Hlavní inženýr stavby: Ing. Jakub Bazgier
  • Zhotovitel: korporace Metrostav a. s. – Prominecon CZ, a. s.
  • Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Lubomír Kukla
  • Hlavní manažer stavby: Ing. Jan Krajdl
  • Schválené inv. náklady: 467 mil. Kč
  • Schválený příspěvek z Evropských fondů: 262 mil. Kč
  • Realizace: 01/2016 – 09/2017

Soutěž na konstrukční řešení, dodávku a montáž haly byla vyhlášena roku 1901. Uchazeči o stavbu nové nástupištní haly byly strojírny Breitfeld, Daněk a spol. v Karlíně, Vítkovické železárny, Ignaz Grindl ve Vídni, R. Ph. Wagner ve Vídni, společnou nabídku podalo sdružení Českomoravská továrna na stroje v Praze, Bratři Prášilové a spol. v Praze, Pražská akciová strojírna, Škodovy závody v Plzni a pražská strojírna Samuela Bondyho. V soutěži vyhrála firma Samuela Bondyho, která podala nabídku nejpříznivější. Rozpětí oblouků, které přiléhají k přijímací budově, je 33,3 metrů s výškou 18 metrů, délka je 235 metrů. Hala je víc jak z poloviny prosklená.

Konstrukci, která byla vztyčena za nádražní budovou v letech 1905 – 1906, navrhli inženýři J. Marjanko a R. Kornfeld; ten také po nenadálém Marjankově úmrtí práci dokončil. Na halu se spotřebovaly dva tisíce tun železa a milion dvě stě tisíc nýtů. Hala kryla čtyři nástupiště s kolejemi, zavazadlové peróny a dva podzemní podchody, které vedly do budovy nádraží se schodišti na nástupiště pro bezpečný nástup, výstup a přestup cestujících. Jedná se o jedinou nástupištní halu u nás, v zahraničí však byly od poloviny 19. století tyto monumentální kovové konstrukce velkých rozponů nad nástupišti velmi oblíbené.

Historická ocelová nástupištní hala v železniční stanici Praha hlavní nádraží je spolu se secesní Fantovou budovou urbanistickou dominantou celého území. Je rovněž součástí památkově chráněného komplexu staveb hlavního nádraží.

Cílem architektonického řešení stavby byla kompletní rekonstrukce ocelové obloukové haly nad kolejištěm a nástupišti 2, 3 a 4 včetně přístřešku nad 1. nástupištěm, který přiléhá k Fantově budově.

Z důvodu nedostatku financí se léta prováděla pouze nutná údržba k zajištění bezpečnosti cestujících. To bylo příčinou podstatného úbytku podílu přirozeného osvětlení v důsledku osleplých skel světlíků a zasklení bočních stěn ocelové konstrukce. Největší problémy představovala lokální poškození historické ocelové konstrukce, a z toho pramenící zatékání a následná koroze ocelových částí, zejména v nadzemních částech sloupů nad klouby. Poslední rozsáhlejší údržba se prováděla v osmdesátých letech 20. století – jednalo se o opravu nátěrového systému prováděného ze zavěšených lávek na konstrukci haly. V roce 2008 byla provedena oprava kloubů ocelových sloupů v nástupišti v rámci akce Modernizace západní části – Praha hl. n.

Fázi přípravy stavby v rámci projektu je možno rozdělit do následujících kroků:

  • vizuální prohlídka stávající konstrukce haly za účasti správce objektu SŽDC Praha uskutečněná v měsících červen – srpen 2013, a pořízení fotodokumentace stávajícího stavu stavby
  • prohlídka konstrukce za účasti odborných firem na problematiku repase a oprav historických konstrukcí (červenec – srpen 2013)
  • zkoušky tryskání ocelové konstrukce v srpnu 2013
  • zkoušky ocelové konstrukce sloupů: zkouška svařitelnosti, kompletní průzkum stávajícího stavu uvnitř sloupů (srpen 2013)
  • statický posudek navrhovaných skel světlíků a bočních a čelních prosklených rámů
  • expertní zpráva – diagnostika sloupů (2013)

Na základě výsledků výše uvedených průzkumů byla zpracována projektová dokumentace samotné realizace.

Vzhledem k tomu, že práce probíhaly za provozu nádraží, bylo nutno provést následující opatření:

  • úpravy trakčního vedení
  • demontáže částí přístřešků nad přilehlými nástupišti
  • montáž vnějšího lešení podél bočních a čelních fasád
  • montáž prostorového lešení v hale
  • ochrana výstupů na nástupiště (obednění výstupů se zachováním možnosti vstupů a výstupů, ochrana nástupiště a ochrana prvků IS
  • ochrana okolních nástupišť před stavební činností formou zaplachtování každé etapy pro minimalizaci úniku prachu do okolí v době tryskání, zaplachtování oblouků haly
  • úpravy orientačního systému apod.

Generální rekonstrukce započala přípravnými pracemi v zimních měsících roku 2014 a měla celkem 7 etap rozdělených na dílčí podetapy. Největším problémem již ve fázi příprav stavby bylo dodržení podmínky uzavření max. dvou nástupištních hran pro přepravu cestujících a to vzhledem k vytíženosti tohoto přepravního uzlu s ohledem na minimalizaci výluk. Byla zvolena metoda opravy, kdy byla vždy rekonstruována jen jedna polovina podélné části haly od vrcholu směrem ke sloupům. Opravy si vyžádaly výstavbu prostorového lešení, bez kterého by nebylo možné provádět tryskání stávajících nátěrů, opravy a výměny prvků a následné ošetření vhodným protikorozním systémem.

Pro odstranění starého nátěrového systému byla nakonec zvolena metoda tryskání vodním paprskem. Metoda tryskání abrazivem byla z důvodu prašnosti a nároků na dodávku abraziva zamítnuta. Během stavby byl nátěrový systém několikrát pozměněn a to vzhledem k povětrnostním podmínkám a časovému tlaku na dodržení termínů výluk a harmonogramu prací.

Odstrojené prvky a konstrukce haly (světlíky, rámy prosklených bočních a čelních fasád apod.) byly odváženy přímo ze stavby do hal úprav mimo prostor hlavního nádraží, kde byla prováděna jejich repase; na místě byla prakticky prováděna jen oprava hlavní nosné konstrukce. Veškerá doprava materiálu na stavu a ze stavby byla přednostně kolejová. Byl užit rovněž kolejový jeřáb při snášení poškozených a osazování nových nebo opravených prvků.

V průběhu realizace docházelo k postupnému odkrývání konstrukce a ke zjišťování jejího skutečného stavu. Rozsahy náhrad poškozených konstrukcí za nové prvky, jejich materiálové a zejména kotevní řešení byly průběžně konzultovány s pracovníky Národního památkového ústavu a se zástupci památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy.

Přímo v průběhu stavby bylo zpracováno celkem 15 technologických postupů oprav reflektujících skutečný stav konstrukce po odstrojení. Jednalo se zejména o stanovení rozsahu možných oprav poškozených prvků tzv. důlkovou korozí broušením profilů a o výměnu částí profilů nebo jejich zesílení. Vyměňované a poškozené prvky bylo nutné dokumentovat fotograficky a kresebně dle pokynů památkové péče.

Pro představu o rozsahu výměn a oprav uvádím alespoň stručný přehled poškozených prvků:

  • zesílení spodních pasů obloukových vazníků
  • zesílení vaznic s podporou těžkého lešení
  • broušení diagonál a svislic příhradových vazníků
  • broušení vaznic
  • výměna sloupů s pomocnou konstrukcí
  • výměna poškozených zemních táhel krajních sloupů pod nástupišti
  • zámečnické opravy lávek, schodišť, roštů a zábradlí na střeše
  • výměna skel světlíků
  • nové zasklení rámů bočních a čelních fasád
  • pasířské práce – opravy ornamentů na průčelí haly

Pro představu o objemu prací uvádíme výkaz výměr některých vybraných prvků:

  • Celková plocha skel světlíků: cca 10 000 m2
  • Délka zasklívacích lišt světlíků: 30 000 bm
  • Délka žlabů mezi světlíky celkem: 1 850 bm
  • Délka okapniček světlíků: 5 000 bm
  • Plechová krytina – skružený trapézový plech celkem: 10 000 m2
  • Podélné lávky na střeše se zábradlím: 1 200 bm
  • Prosklené rámy boční fasády: 1 500 m2
  • Prosklené rámy čelních obloukových fasád: 1 000 m2

Pro zajímavost: podle archivní dokumentace byl uvažovaný tlak na jeden sloup 47,90 t, celkem má dvojlodní hala 21 řad sloupů a celková hmotnost haly je 4 024 tun.

Celkem bylo opraveno nebo vyměněno 416 tun oceli.

Fotografie: Ondřej Kafka

Reconstruction of Roofing of the Prague Main Railway Station from the Viewpoint of a Designer
In 1899, a tender in architectonic design for the reconstruction of the Prague Franz Joseph Railway Station was announced. The architect Josef Fanta became the winner. Construction works started on June 30, 1901. The construction was supervised by Vincenc Gregor construction company altogether with other specialized companies and several artists. The Railway Station was re-built from 1901 to 1909 under its full operation; the old building was gradually knocked down and replaced by a new one.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Rekonstrukce zastřešení v žst. Praha hlavní nádraží (Foto: Ondřej Kafka)Rekonstrukce zastřešení v žst. Praha hlavní nádraží (Foto: Ondřej Kafka)Rekonstrukce zastřešení v žst. Praha hlavní nádraží (Foto: Ondřej Kafka)Rekonstrukce zastřešení v žst. Praha hlavní nádraží (Foto: Ondřej Kafka)Rekonstrukce zastřešení v žst. Praha hlavní nádraží (Foto: Ondřej Kafka)Rekonstrukce zastřešení v žst. Praha hlavní nádraží (Foto: Ondřej Kafka)Rekonstrukce zastřešení v žst. Praha hlavní nádraží (Foto: Ondřej Kafka)Rekonstrukce zastřešení v žst. Praha hlavní nádraží (Foto: Ondřej Kafka)

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí – jak to nakonec dopadloPrůjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí – jak to nakonec dopadlo (94x)
Železniční uzel Ústí nad Orlicí se nachází na nejvýznamnějším železničním spojení mezi Prahou, Brnem a Ostravou, z něhož...
Poloostrovní nástupiště a jejich přínos pro osobní železniční dopravuPoloostrovní nástupiště a jejich přínos pro osobní železniční dopravu (82x)
Nástupiště, jako zařízení železničního spodku s upravenou zvýšenou dopravní plochou v železniční stanici nebo zastávce u...
Modernizace trati Hradec Králové – Pardubice – Chrudim;1. stavba, zdvoukolejnění úseku Stéblová – Opatovice nad LabemModernizace trati Hradec Králové – Pardubice – Chrudim;1. stavba, zdvoukolejnění úseku Stéblová – Opatovice nad Labem (61x)
Navzdory odvěké rivalitě města mechu a města perníku, jak se Hradec Králové a Pardubice vzájemně mírně hanlivě nazývají,...

NEJlépe hodnocené související články

Mezi Sudoměřicemi a Voticemi se pojede 200 km/hMezi Sudoměřicemi a Voticemi se pojede 200 km/h (5 b.)
Téměř dvacetikilometrový modernizovaný úsek na čtvrtém železničním koridoru z Prahy do Českých Budějovic čeká přeprojekt...
Provoz Posázavského pacifiku je plně obnovenProvoz Posázavského pacifiku je plně obnoven (5 b.)
Od pátku 28. června znovu jezdí vlaky podél Sázavy mezi Kácovem a Zručí nad Sázavou. Stalo se tak po dvou letech, kdy by...
Rekonstrukce žst. ŘeteniceRekonstrukce žst. Řetenice (5 b.)
Stavba se nachází v prostoru železniční stanice Řetenice, mezistaničních úseků Teplice v Čechách – Řetenice, Řetenice – ...

NEJdiskutovanější související články

Vysokorychlostní trať Praha – DrážďanyVysokorychlostní trať Praha – Drážďany (2x)
V současné době je na území České republiky v předinvestiční fázi přípravy několik úseků novostaveb vysokorychlostních t...
Mezi Sudoměřicemi a Voticemi se pojede 200 km/hMezi Sudoměřicemi a Voticemi se pojede 200 km/h (1x)
Téměř dvacetikilometrový modernizovaný úsek na čtvrtém železničním koridoru z Prahy do Českých Budějovic čeká přeprojekt...
Aktuální stav modernizace IV. tranzitního železničního koridoruAktuální stav modernizace IV. tranzitního železničního koridoru (1x)
Modernizace koridoru začala již v říjnu roku 2005, a sice prvním úsekem Strančice – Praha Hostivař. Následovali úseky Be...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice