KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Zajímavosti    První část modernizace železniční trati mezi Veselím nad Lužnicí a Táborem je dokončena

První část modernizace železniční trati mezi Veselím nad Lužnicí a Táborem je dokončena

Publikováno: 6.11.2009
Rubrika: Zajímavosti

Koncem roku 2007 byla na IV. tranzitním železničním koridoru mezi Veselím nad Lužnicí a Táborem zahájena první etapa rozsáhlé modernizace trati mezi Doubím u Tábora a Táborem. Téměř 12 kilometrů dlouhý traťový úsek byl uveden do provozu v polovině července tohoto roku. Cílem stavby „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí – Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora – Tábor“ bylo dosáhnout traťové třídy zatížení D4 UIC a prostorovou průchodnost pro ložnou míru UIC GC s důrazem na výrazné zkvalitnění služeb v osobní i nákladní dopravě. A zdvojkolejněním zvýšit přepravní výkonnost.

Důležitým faktorem modernizace bylo také zlepšení dostupnosti pasažérů k vlakům ve stanicích a zastávkách, včetně dostupnosti pro osoby se sníženou pohyblivostí, a snížení externích účinků z dopravy. Ke zkvalitnění technických parametrů tratě došlo díky možnému zvýšení rychlosti pro klasické soupravy až na 110 km/h, pro soupravy s naklápěcími skříněmi až 160 km/h, tzn. zkrácení jízdních dob jak pro osobní tak nákladní dopravu. Realizací projektu došlo mimo jiné ke splnění požadované interoperability a bylo dosaženo evropských parametrů a standardů, které vyplývají z mezinárodních dohod AGC a AGTC.

Investorem stavby byla Správa železniční dopravní cesty, s. o. (SŽDC). Její financování bylo jednak z prostředků Operačního programu Doprava a jednak z národních zdrojů prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Zhotovitelem stavby bylo „Sdružení Doubí – Tábor“, mezi jehož členy patřily společnosti OHL ŽS, a. s. (vedoucí účastník sdružení), Subterra a. s. a Viamont DSP a. s. Projektantem stavby byl SUDOP PRAHA a. s. Celkové náklady na modernizaci úseku dosáhly 2.776.683.000 Kč.

Začátek stavby leží na traťovém úseku mezi zastávkou Doubí u Tábora a železniční stanicí Planá nad Lužnicí v km 71,700, kde byla nově vybudována odbočka Doubí. Konec stavby je na konci stanice Tábor za křížením se silnicí I/19 v km 83,470. Stavebně se tak jedná o úsek trati v délce 11,770 km.

ROZSAH MODERNIZACE TRATI
Poloha této trati na IV. tranzitním železničním koridoru vyžadovala nezbytné úpravy hlavních kolejí, zdvojkolejnění tratě a úpravy ostatních staničních kolejí v rozsahu pro modernizaci trati včetně sanace železničního spodku. Rozsah dalších úprav v železničních stanicích a jejich vybavení vycházel z charakteru trati, na které je provozována osobní příměstská doprava aglomerace Planá nad Lužnicí – Sezimovo Ústí – Tábor. Z vnitrostátního hlediska pak IV. koridor spojuje krajské město České Budějovice s hlavním městem Prahou. Zároveň je významnou transevropskou železniční trasou sítě TEN-T na severojižní ose Balt – Jadran a hraje důležitou roli ve výměně zboží mezi Českou republikou a Rakouskem.

Účelem stavby tedy bylo upravit traťový úsek Odbočka Doubí – Tábor s cílem zdvojkolejnit trať a dosáhnout co nejvyšší traťové rychlosti s maximálním využitím stávajícího tělesa a pozemků s právem hospodaření Správy železniční dopravní cesty a Českých drah. Dále dosažení prostorové průchodnosti pro ložnou míru UIC GC a traťové třídy zatížení D4 UIC.

JEDNOTLIVÉ ČÁSTI STAVBY
„Stavba byla od počátku rozdělena do čtyř úseků – dvou mezistaničních a železničních zastávek Planá nad Lužnicí a Tábor. Navržené úpravy byly realizovány v koleji číslo 1 převážně na stávajícím tělese dráhy, kolej číslo 2 byla přidána na pravou stranu stávající koleje, směrem na Prahu. Pouze na pražském zhlaví stanice Planá nad Lužnicí, v oblasti za zastávkou Sezimovo Ústí a v oblasti Černých mostů v Táboře, se trať nepatrně posunula dovnitř oblouků, což bylo způsobeno požadavkem na zvýšení traťové rychlosti a dosažení její plynulosti.

Pro novou kolej číslo 2 tedy zabírá těleso trati i sousední mimodrážní pozemky. Zábory jsou však v některých místech zmenšeny pomocí zárubních nebo opěrných zdí. Jedná se především o místa se stávajícími budovami, vysokými zářezy, či v městské zástavbě. Trvalé zábory u koleje číslo 1 jsou zapříčiněny úpravami tělesa železničního spodku a realizací funkčního odvodnění. Trvalé zábory u této koleje jsou též v místech, kde dochází k posunu tratě směrem dovnitř oblouků,“ vysvětluje umístění stavby Ing. Miroslav Kadlec ze společnosti Subterra a. s., která byla účastníkem realizačního sdružení.

V uvedeném úseku stavby se na trati nacházejí dvě železniční stanice – Planá nad Lužnicí, Tábor – a mezi nimi zastávka Sezimovo Ústí. V rámci modernizace úseku také vznikla zcela nová zastávka s názvem „Tábor – Čápův Dvůr“ v km 79,208 se dvěma 140 m dlouhými nástupišti. Všechny stávající stanice a zastávky prošly obnovou, což pro cestující znamená, že mají díky novým ostrovním nástupištím (nástupiště mají výšku nástupištní hrany 550 mm nad temenem kolejnice pro snadnější nástup) k dispozici pohodlné a bezbariérové přístupy do vlaků. Ve všech stanicích a zastávkách byly dále instalovány nové navigační systémy, rozhlas a osvětlení.

Během projektování modernizace byl kladen důraz především na bezpečnost železničního i silničního provozu. V rámci stavby proto byly zrušeny tři úrovňové železniční přejezdy náhradou za mimoúrovňové. V Plané nad Lužnicí směrem na Chýnov v km 74,800 byl zrušen železniční přejezd komunikace II. třídy číslo 409 a byl nahrazen podchodem a novým silničním podjezdem. V Sezimově Ústí v km 77,644 byl místo přechodu pro pěší zřízen nový podchod. Další přejezd se podařilo zrušit v km 80,377 na Maredově vrchu v Táboře. Místo něj nově slouží pěším lávka a silniční dopravě nový a rozšířený most v Rokycanově ulici.

Nejzásadnější změnou prošla během modernizace železniční stanice Tábor, kde jsou nyní k dispozici dvě 350 m dlouhá ostrovní nástupiště (jedno nové a jedno rekonstruované) a jedno boční, 60 m dlouhé. „S přestavbou kolejiště železniční stanice v Táboře  souviselo také prodloužení podchodu pod stanicí, které nyní spojuje dvě městské části a umožňuje přímý příchod k vlakům z Vodňanského ulice, průchod pěších mezi Blanickým předměstím a exponovaným přednádražím (autobusové nádraží, centrum města),“ doplňuje Ing. Miroslav Kadlec výčet změn, kterých se dočkala stanice v Táboře. Jako související investice bylo v km 82,080 vybudováno nové silniční přemostění železniční stanice Tábor, uvedené do zkušebního provozu již 3. června tohoto roku. V železniční stanici Planá nad Lužnicí bylo vybudováno nové ostrovní a 220 m dlouhé boční nástupiště. Pro usnadnění pohybu handicapovaných osob jsou bezbariérovými přístupy vybavena nástupiště, podchody a výpravní budovy (vodicí linie, signální a varovné pásy a akustické majáky pro nevidomé a slabozraké). Bezbariérový přístup zajišťují v Táboře čtyři nové výtahy.

Ve stanici Planá nad Lužnicí je bezbariérový přístup zajištěn krytými rampami. V železniční stanici Planá nad Lužnicí byla v rámci stavby vybudována i nová transformační stanice. Dalším modernizačním prvkem se na trati staly výhybky s elektrickým ohřevem, které značně ulehčí zimní údržbu. Celkem se jedná o 57 výhybek. Součástí modernizace byla také realizace řady protihlukových opatření, která vycházela z akustické studie. Celkem se postavilo 6.137 m protihlukových stěn. U objektů určených k trvalému bydlení se provedla nezbytná individuální protihluková opatření, spočívající v přetěsnění nebo výměně oken. „V rámci stavby bylo nutné realizovat poměrně velké množství úprav a přeložek sdělovacích a elektrorozvodných sítí, vodovodů, kanalizace, plynovodů, parovodů a produktovodů. Pro nové zabezpečovací zařízení a pro splnění všech jeho funkcí jsme museli vybudovat zcela nové sdělovací zařízení s návaznostmi na stávající stav. Současné trakční vedení bylo upraveno s ohledem na odstranění případných prostorových kolizí s upravovanými objekty železničního svršku a spodku. Pro novou kolej číslo 2 jsme zrealizovali nové trakční vedení. Významný podíl na stavbě představovaly i mostní, inženýrské a pozemní objekty,“ dodává Miroslav Kadlec.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O STAVBĚ
Investor: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Zhotovitel: Sdružení Doubí – Tábor (OHL ŽS, a. s., Subterra a. s. a Viamont DSP a. s.)
Projektant: SUDOP PRAHA a. s.
Celkové náklady: 2.776.683.000 Kč
Zahájení: 2007
Uvedení do provozu: 7/2009
Železniční svršek:
– nové koleje typu UIC 60: 22.541 m
– užité koleje typu S 49 (bez provizorních spojek): 5.234 m
– nové výhybky UIC 60: 29
– výhybky S 49 (bez provizorních spojek): 14
– stavební úprava úrovňových přejezdů: 3
– zrušení přejezdů a přechodů: 3
Železniční spodek:
– úprava pražcového podloží v železničních stanicích: 64.167 m2
– úprava pražcového podloží v širé trati: 83.363 m2
Trakční vedení (TV):
– nové TV: 30,78 km koleje
– úprava TV: 7,80 km koleje
– demontáž TV: 22,01 km koleje
Rekonstrukce osvětlení:
– nové osvětlovací věže: 20
– nové osvětlovací stožáry: 48
Umělé stavby:
– rekonstrukce mostů: 14
– rekonstrukce propustků: 14
– nové mosty: 5
– nové propustky: 2

First part of the modernisation of the railway track between Veselí nad Lužnicí and Tábor has been completed
At the end of 2007, the first stage of extensive modernisation of the track between Doubí u Tábora and Tábor was commenced on the 4th transit railway corridor between Veselí nad Lužnicí and Tábor. An almost 12-kilometer long track section was put into operation in middle of July of this year. The purpose of the structure „Modernisation of the track Veselí nad Lužnicí – Tábor, part 1, section Doubí u Tábora – Tábor“ was to achieve track class of loading D4 UIC and spatial capacity for gauge loading UIC GC with emphasis on significant improvement of quality of service in passenger as well as freight transport. Building a double track shall increase transport performance.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Železniční stanice Planá nad Lužnicí po rekonstrukci (foto: Pavel Stančo)Křižovatka Černé mosty v Táboře (foto: Pavel Stančo)

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Řízení železniční dopravy 1. částŘízení železniční dopravy 1. část (178x)
Článek se ve dvou dílech zabývá řízením železniční dopravy. Problematika řízení železniční dopravy je v rámci jednotlivý...
Okružní křižovatky vs. světelně řízené křižovatkyOkružní křižovatky vs. světelně řízené křižovatky (111x)
V minulém roce médii proběhly informace typu, „kruhových objezdů je hodně“, „v některých případech jsou zbytečné a nesmy...
Řízení železniční dopravy – 2. částŘízení železniční dopravy – 2. část (109x)
Druhá část článku z oboru železniční dopravy, zabývajícího se konkrétně tématem jejího řízení, vysvětluje základní aspek...

NEJlépe hodnocené související články

Oprava železničního svršku na trati Velký Osek – KolínOprava železničního svršku na trati Velký Osek – Kolín (5 b.)
Na 6,5 kilometru dlouhém mezistaničním úseku dvoukolejné trati stavbaři odstranili vady snižující komfortní užívání trat...
„Vyznávám vědecký přístup ke stavebnictví. Když se nic neděje, jsem nervózní,“„Vyznávám vědecký přístup ke stavebnictví. Když se nic neděje, jsem nervózní,“ (5 b.)
říká v rozhovoru pro Silnice železnice Radim Čáp, ředitel divize 4 Metrostavu a zároveň člen představenstva, který má na...
Obchvat Opavy s kompozitním zábradlím MEAObchvat Opavy s kompozitním zábradlím MEA (5 b.)
Nově budovaný severní obchvat Opavy (I/11 Opava, severní obchvat - východní část) má výrazně ulevit dopravní situaci v m...

NEJdiskutovanější související články

Brána do nebes: Železobetonový obloukový most přes Vltavu v PodolskuBrána do nebes: Železobetonový obloukový most přes Vltavu v Podolsku (5x)
Původní most v obci Podolsko postavený v letech 1847 – 1848 přestal počátkem dvacátých let minulého století vyhovovat do...
Na silnice míří nová svodidlaNa silnice míří nová svodidla (4x)
ArcelorMittal Ostrava prostřednictvím své dceřiné společnosti ArcelorMittal Distribution Solutions Czech Republic pokrač...
NÁZOR: „Vnější pražský okruh se stane alfou a omegou tranzitní přepravy na území ČR“NÁZOR: „Vnější pražský okruh se stane alfou a omegou tranzitní přepravy na území ČR“ (4x)
„Vnější pražský okruh se stane alfou a omegou tranzitní přepravy na území ČR,“ řekl Ing. Marcel Rückl, porad...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice