Přejímka hutního materiálu dle TKP

• Foto

V posledních letech došlo ke značnému rozšíření dálniční sítě v České republice. Prioritou tohoto rozvoje není pouze kvantita, ale i kvalita těchto pozemních staveb a komunikací. Mezi hlavní důvody zvyšování požadavků, kladených na kvalitu materiálů, patří především bezpečnost a zajištění životnosti, která může být stanovena až na 100 let. Zaujal mě zajímavý článek, lépe řečeno rozhovor „Technické kvalitativní podmínky staveb – nezbytnost, nebo zbytečnost?“, který vyšel v časopise Konstrukce č. 4/2009, zabývající se tématikou technických kvalitativních podmínek. Na základě pozitivních i negativních praktických zkušeností předkládám vlastní stanoviska k dané problematice.

V období od září 2008 do května 2009 jsem prováděla přejímku hutního materiálu jako oprávněný zástupce investora, díky které jsem se seznámila s předpisem Ministerstva dopravy ČR – Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací, Kapitola 19, Ocelové mosty a konstrukce, část A (dále TKP 19.A), která přímo navazuje na kapitolu 1 TKP – Všeobecně. Platnost tohoto předpisu je od dubna 2008.

Autorem TKP 19.A je, cituji Ing. Lubomíra Tichého, CSc. (Ministerstvo dopravy a spojů): „Autorem (zpracovatelem) kapitol TKP byl okruh vybraných odborníků z řad investorských organizací, vysokých škol, výzkumných či projektových organizací, expertních firem, příp. zhotovitelských subjektů, koordinovaný pracovníkem hlavního zpracovatele, jímž je Pragoprojekt, a. s., který rovněž vykonává úlohu jejich distributora [2].” Zadní strana TKP 19.A uvádí pouze jediného autora (zpracovatele) Ing. Miloslavu Pošvářovou.

Tento předpis uvádí, jaké dokumenty jsou potřebné k výstavbě ocelových mostů a konstrukcí, popisuje požadavky kladené na kvalitu použitých materiálů nebo se např. zaměřuje na odbornost potřebnou k jednotlivým úkonům při provádění výstavby těchto objektů tak, aby byla zaručena požadovaná životnost výsledného díla. Jednotlivé kapitoly obsahují i vysvětlení různých pojmů, principů zkoušek a dokumentů, kterým by neodborník nemusel rozumět. TKP 19.A lze chápat jako souhrn citací a vysvětlení norem, které jsou potřebné ke zhotovení kvalitních ocelových mostů a konstrukcí. Je zde ovšem i řada vlastních dodatků autora (zpracovatele), které mohou vést sice ke zvýšení kvality a samozřejmě i ceny díla, ale mnohdy jsou tyto požadavky nesplnitelné a v některých případech může dojít i k porušení systému řízení jakosti a bezpečnosti práce.

Od listopadu 2008 začala pořádat Ing. Miloslava Pošvářová, Ph.D. (Mott MacDonald Praha s. r. o.) semináře na téma TKP 19.A – seznámení s tímto předpisem – komentář autora. V této době již přejímky podle TKP probíhaly a musely být průběžně řešeny nemalé problémy, které vznikaly díky tomuto předpisu mezi objednatelem, zhotovitelem stavby, dodavatelem a výrobcem hutního materiálu. Na základě neshod mezi dotčenými subjekty jsem sestavila vlastní metodiku pro přejímku hutního materiálu tak, aby bylo možno dodržet podmínky TKP 19.A. Tato metodika přejímky podle TKP 19.A je vztažena k jednotlivým kapitolám TKP 19.A.

METODIKA PŘEJÍMKY HUTNÍHO MATERIÁLU PRO HLAVNÍ NOSNÉ ČÁSTI MOSTNÍCH OBJEKTŮ DLE TKP 19. A.
Hlavní nosné části mostních objektů

• uvádí Tabulka 2 (pořadové číslo 1 – 4) TKP 19.A.

Potřebná dokumentace hutního materiálu (19.A.4.5.2.1 TKP 19.A)
Inspekční certifikát 3.2 dle ČSN EN 10204, který uvádí výsledky provedených zkoušek za účasti zástupce objednatele.

Inspekční certifikát 3.2 podle ČSN EN 10204 (str. 15 TKP 19.A):
Dokument vystavený oprávněným zástupcem výrobce nezávislým na výrobních útvarech společně s oprávněným zástupcem objednatele, ve kterém prohlašují, že dodané výrobky jsou v souladu s požadavky objednávky a jsou v něm uvedeny výsledky zkoušek [1].

Dle komentáře autora je „Oprávněný zástupce odběratele“ svědek.

Schvalování výrobků, stavebních materiálů a dokladů objednatelem (19.A.2.1)
Veškeré výrobky a stavební materiály, které budou použity při zhotovení díla, předkládá zhotovitel objednateli ke schválení společně s doklady o posouzení shody. („Prohlášení o shodě“, „ES prohlášení o shodě“ atd.).

Jakost materiálů (19.A.2.2)
uvádí Tabulka 5 TKP 19.A a související kapitoly (19A.2.2 – 19.A.2.2.4).

POŘÍZENÍ HUTNÍHO MATERIÁLU
Hutní materiál lze :

Koupit od prodejce hutního materiálu ze skladových zásob (19.A.4.5.2.1, 3)

• toto je možné pouze s výslovným písemným souhlasem objednatele, a to za stanovených podmínek podle článku 19.A.4.5 TKP 19.A
• pomocí dodatečných kontrolních zkoušek z obou stran plechů/profilů se prověřuje kvalita jakosti
• zástupce objednatele nevystavuje dodatečný doklad o kontrole 3.2, protože zkouškám nebyl přítomen výrobce hutního materiálů [1]
• tato varianta je ovšem v rozporu s bodem 2 a Tabulkou 2 TKP 19.A, protože nemůže být splněna podmínka pro Inspekční certifikát 3.2, který je požadovaný

Použít materiál ze skladových zásob zhotovitele (19.A.4.5.2.1, 4)

• materiál musí mít Inspekční certifikát 3.2 z předchozí kontroly
• musí souhlasit objednatel
• materiál musí být jasně identifikovatelný (nesmí být použité pálené položky, zbytky plechů nebo profilů)

Zhotovitel před závazným objednáním hutního materiálu, by měl podrobně seznámit dodavatele (popř. výrobce) hutního materiálů s podmínkami přejímky dle TKP 19.A. Dodavatel nebo výrobce nemusí totiž podmínky dané TKP 19.A splňovat.

Objednat nový ve válcovně (19.A.4.5.2.1, 2)

• přejímka za účasti „Oprávněného zástupce odběratele"
• rovněž kontroluje např. předepsané zkušební normy, odběr zkušebních kusů, jakost materiálů apod.

Vzhledem k tomu, že oprávněný zástupce investora působí jako svědek (viz bod 2), měl by rovněž být přítomen při odběrech zkušebních kusů z vývalků.

Oprávněný zástupce investora společně se zástupcem výrobce provádí kontrolu mezi identifikací vyraženou na vývalku (tavba, jakost, čísla vývalku a plechu, vyznačení hlavy a paty vývalku, označení CE atd.) a „identifikačním listem“ vývalku. Následně provedou označení míst pro odběr zkušebních kusů (i pro možné opakovací zkoušky), tak aby ze zkušebních kusů mohly být vyrobená požadovaná zkušební tělesa. Umístění zkušebních kusů musí být provedeno tak, aby nebyl dotčen požadovaný formát plechu. Dále oba zkontrolují přenesení značení na zkušebních kusech, s povinností vyznačení směru válcování a hlavy a paty vývalku. Provedou označení ražením vlastními značkami u identifikace vývalku a čísla zkušebních kusů a to před oddělením zkušebních kusů od vývalku. Tímto způsobem označí a zkontrolují veškeré vývalky, které jsou předmětem přejímky (obr. 1).

Výrobce oddělí od vývalků zkušební kusy (i pro možné opakovací zkoušky) (obr. 2) a „ořízne“ vývalky na požadované formáty plechů.

Zkušební kusy jsou následně převezeny do laboratoří, ve kterých se provede jejich kontrola a ražení značek oprávněného zástupce investora a zástupce výrobce, tak aby po vyrobení zkušebních těles, mělo každé z nich kromě vlastní identifikace i toto ražení. TKP 19.A tyto zkoušky nazývá „průkazní zkoušky materiálů“. V kapitole 19.A.5 je uveden a vysvětlen další pojem „kontrolní zkoušky“.

Z TKP 19.A vyplývá, že kontrolní zkoušky musí provádět akreditované zkušebny schválené objednatelem. U průkazních zkoušek materiálů není zcela jasně uvedeno, jaké laboratoře tyto zkoušky mohou provádět.

Po vyrobení zkušebních těles jsou oprávněný zástupce investora společně se zástupcem výrobce přítomni u zkoušení mechanických vlastností materiálů, což potvrzují svými podpisy na protokolech zkušebny. Společně kontrolují výsledky zkoušek spolu s požadovanými vlastnostmi jakosti materiálů. U nevyhovujících zkoušek provádějí zkoušky opakovací dle příslušných norem.

Organizace/fyzická osoba vykonává ověření jakosti ocelového materiálu ve válcovně, podle článku 19.4.3 TKP 19.A, tabulka č. 1 a 2.

Pokud výsledky mechanických zkoušek, chemického složení a uhlíkového ekvivalentu vyhovují jakosti daného materiálu a zároveň je vyhovující i vnitřní jakost materiálů, provede se kontrola mezních úchylek rozměrů, tvarů a hmotnosti.

Dále následuje tryskání plechů.

Jestliže se neprovede tryskání plechů u výrobce plechů, mohou nastat komplikace s potvrzením Inspekčních certifikátů 3.2, které uvádějí normu na kontrolu povrchu. Většina výrobců nemůže expedovat plechy bez příslušné dokumentace a zároveň oprávněný zástupce investora nemůže potvrdit Inspekční certifikáty 3.2, jestliže neprovedl kontrolu jakosti povrchu u výrobce plechů, jak požaduje TKP 19.A.

Po úspěšném provedení výše uvedených kroků, zkontroluje oprávněný zástupce investora společně se zástupcem výrobce obsah Inspekčních certifikátů 3.2, zejména správné přenesení výsledků zkoušek a podpisem potvrdí, že dodané výrobky jsou v souladu s požadavky objednávky.

SCHVÁLENÍ DOKUMENTACE OBJEDNATELEM (str. 5 TKP 19.A)
Je písemné potvrzení objednatele předané zhotoviteli, obsahující schválení (odsouhlasení) dokumentace ze strany objednatele. Schválením dokumentace objednatelem nevzniká objednateli vůči zhotoviteli žádná právní odpovědnost z titulu náhrady škody, smluvních pokut nebo jiné smluvní či zákonné odpovědnosti [1].

Úkolem TKP 19.A je zvýšit kvalitu ocelových mostů a konstrukcí. Na kvalitu těchto staveb, pro které platí podmínky TKP 19.A, má značný vliv nejen zhotovitel stavby, ale i objednatel (investor) stavby, neboť každý krok výroby musí být objednatelem odsouhlasen. Je nutné si uvědomit, že podmínky TKP 19.A však nemusí na úkor zvýšení ceny, vždy zvýšit kvalitu stavby.

„Oprávněný zástupce odběratele“ podle ČSN EN 10204 ve smyslu TKP 19.A je objednatelem písemně jmenovaná organizace/ fyzická osoba. Tato organizace/fyzická osoba vykonává ověření jakosti ocelového materiálu ve válcovně, podle článku 19.4.3 těchto TKP 19.A, zúčastní se prováděných zkoušek, včetně kontroly jakosti povrchu, vystavuje dokument kontroly 3.2 spolu se zástupcem výrobce a svým podpisem potvrzuje jakost výrobku. Její činnost je hrazena objednatelem. Ověření jakosti se provádí současně se zástupcem výrobce hutního materiálu, není tedy možné tuto činnost provádět mimo válcovnu oceli. Organizace/fyzická osoba provádí ověření jakosti nestranně, nezávisle a s odbornou způsobilosti. Pracovník není v žádném smluvním vztahu s výrobcem materiálu, zhotovitelem stavby, s výrobcem ocelové konstrukce nebo s montážní organizací [1].

Pro potřebu kontroly jakosti povrchu musí být ocelové výrobky dodávány v souladu s ČSN EN 10163-2, čl. 4, jako odokujené nebo se kontrola jakosti provádí po otryskání povrchu u výrobce OK, dodatečně, za účasti objednatele, na vlastní riziko výrobce OK podle článku 4 ČSN EN 10163-1 (str. 45 TKP 19.A) [1].

LITERATURA:
[1] Pošvářová, M.: Technické a kvalitativní podmínky stave pozemních komunikací – Kapitola 19 – Ocelové mosty a konstrukce TKP 19.A. Ministerstvo dopravy ČR, Praha, 2008, 135 s.
[2] F ejfar, V.: Technické kvalitativní podmínky staveb – nezbytnost, nebo zbytečnost? Konstrukce [online], 2009 [cit. 2009-09-04], dostupný na www.konstrukce.cz, ISSN 1803-8433

Inspection of solid materials according to TKP 19.A
Over the last years the highway network in the Czech Republic has developed significantly. The priority of this development is not only quality, but also the quality of civil structures and roads. The main reasons for increasing the requirements placed on the material quality is mainly safety and ensuring lifespan which may be determined to up to 100 years. I was attracted by an interesting article, actually an interview „Technical qualitative conditions of structures – necessity or uselessness?“ published in the magazine Konstrukce No. 4/2009, dealing with the issues of technical qualitative conditions. Based on positive as well as negative practical experience I hereby submit my own standpoints to the issue.

Autor

• Ing. Krejčí Lucie IWE