„Okolnosti nás, výrobce svodidel, přinutily kontrolovat i kvalitu montáže našich systémů přímo na stavbách,“

• Foto

Vystudoval v letech 1989 až 1993 Střední průmyslovou školu strojnickou v Karviné (obor: Všeobecné strojírenství). Od roku 2013 studuje na Vysoké škole podnikání. Je držitelem personálních certifikátů Manažer kvality a Manažer kreativity a inovací. Ve skupině ArcelorMittal pracuje od prosince 1993 na různých pozicích a závodech. V poslední době zastával pozici vedoucího úseku důlních výztuží a svodidel v dceřiné společnosti ArcelorMittal Distribution Solutions Czech Republic, s. r. o. Od 1. února 2014 stal vedoucím provozu 65 – Svodidla a důlní výztuže v ArcelorMittal Ostrava a. s. Richard Toman bydlí v Horní Suché, je ženatý a má dvě dcery. K jeho zálibám patří rodina a snowboarding.

Otázka na úvod, budete dodávat svodidla na D1?
Naše obchodní oddělení usilovně pracuje na tom, abychom dodávali co nejvíce našich svodidel na úseky dálnice D1, kterých se aktuálně týká tato rozsáhlá rekonstrukce. Oprava dálnice D1 z Prahy do Brna je totiž rozdělená na několik úseků a na každém může v rámci výběrových řízení vyhrát jiný výrobce svodidel. Díky legislativním a jiným požadavkům, které musí splňovat tento druh stavebního výrobku je však zajištěno, že na sebe budou i systémy různých výrobců vzájemně navazovat a splňovat požadované parametry. Třeba na Pražském okruhu lze zpozorovat kombinaci systémů od různých výrobců svodidel. S ohledem na následnou údržbu nebo opravu havarovaných úseků by však bylo efektivnější používat záchytné systémy jednoho výrobce. Když totiž dojde k havárii a poškození svodidel musí se vyměnit úsek i v délce třeba 80 metrů, dle rozsahu poškození. Každý výrobce má totiž odlišně konstruované systémy tudíž každý systém je jedinečný a odlišný od jiných jak dizajnem tak i použitými díly. Z tohoto tedy logicky vyplývá, že správce daného úseku musí zajistit minimální skladovou zásobu náhradních dílů pro všechny systémy, což se samozřejmě projeví nejenom v objemu skladových zásob, ale i v objemu nutných finančních prostředků, které by bylo možno využít jinak a efektivněji.

Předpokládám, že proces vývoje a schválení nových systémů pro použití na pozemních komunikacích v ČR je časově náročný?
Ano, schvalovací proces byl v minulosti zdlouhavý a mnohdy trval několik měsíců nebo až rok. V současné době se však doba schvalování zkrátila a to díky zlepšení komunikace a zjednodušením schvalovacího procesu. Třeba v případě záchytného systému JSAM-M/H1, který jsme uvedli na trh v roce 2013, probíhal proces relativně rychle. Konkrétně měsíc a půl. Toto „friendly“ svodidlo pro motorkáře jsme již instalovali například v členitém úseku v okrese Blansko. Jde o 140 metrů dlouhý úsek v Šebrově na Blanensku. Zmiňované svodidlo je prvním českým, schváleným a instalovaným svodidlem toho typu s úrovní zadržení H1, což je myslím jasný signál pro motorkáře, že i oni nám nejsou lhostejni. Je třeba si však uvědomit, že tento typ svodidla není výzvou k rychlé a riskantní jízdě a porušování pravidel silničního provozu z jejich strany. Ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu jsme spodní pásnici polepili retroreflexním polepem tak, aby se zvýraznil nebezpečný úsek i za snížené viditelnosti.

Všechny vaše systémy byly vyzkoušeny a otestovány v rámci bariérových zkoušek. Liší se od reálných havárií?
Za prvé je třeba si uvědomit, že způsob a provedení bariérových zkoušek striktně definuje norma ČSN EN 1317. Za druhé jsem přesvědčený o tom, že každá dopravní nehoda během, které dojde k nárazu do svodidel, se odehrává za odlišných podmínek, které nejsou s bariérovou zkouškou srovnatelné – rozdílná rychlost nárazu, úhel nárazu, brzdná dráha, stav vozovky apod. Zpětné vazby od zákazníků, uživatelů, PČR nebo „klientů“ po reálné havárii jsou výjimkou. V roce 2010 nás však oslovil soudní znalec, který připravoval znalecký posudek v souvislosti s tragickou havárií řidiče u Martina na Slovensku, s dotazem na kvalitu a správnost provedení montáže našeho záchytného systému. V tomto případě najel řidič ve vysoké rychlosti na nesprávně smontovaná svodidla a to jej v konečném důsledku usmrtilo. Vydali jsme se tedy na prohlídku nabouraného svodidla a na místě jsme zjistili, že z důvodu neodborné montáže a mechanického zásahu do profilu svodnice (podélného prvku záchytného systému) se naše svodidlo stalo nikoliv bezpečnostním prvkem, ale naopak nebezpečným prvkem.

Jak se říká, vše zlé je k něčemu dobré…
Z určitého úhlu pohledu, ano. Tato tragická havárie byla určitě podnětem k tomu, abychom se zamysleli nad celým životním cyklem našich výrobků. Nový typ svodidla můžeme uvést na trh až po splnění všech podmínek kladených na tento výrobek – podle zákona 22/1997 Sb. se jedná o stanovený výrobek. Převážně však nejsme přímým dodavatelem svodidel konečnému spotřebiteli resp. správci komunikace někdy ani společnosti, která zajišťuje montáž svodidla přímo na komunikaci. Součástí povinné technické dokumentace výrobku jsou Technické podmínky výrobce a montážní návod. Na základě těchto podmínek se provádí projektování a montáž systémů. Naše dodávky tedy vesměs v minulosti končily výstupní kvalitativní kontrolou a předáním jednotlivých dílů systému zákazníkovi. Od tohoto okamžiku jsme již neměli zpětnou vazbu o způsobu a kvalitě montáže. Právě proto jsme, od roku 2011, z vlastní iniciativy a s podporou ŘSD realizovali namátkové kontroly kvality provedené montáže a případné použití neoriginálních dílů v našich systémech. ŘSD nám poskytlo ke kontrole seznam 101 realizovaných staveb na území celé ČR. Většinou se jednalo o silnice 1. třídy, dodatečně byl seznam rozšířen o některé úseky dálnic D1 resp. D47 a D8. Kontroly byly prováděny po dobu pěti měsíců, bylo zkontrolováno 169 kilometrů silnic a během těchto kontrol jsme speciálně upraveným služebním automobilem najezdili 15 000 kilometrů. Ze zjištěných informací jsme vytvořili závěrečnou
zprávu, kterou jsme předali ŘSD. V několika případech jsme, jako výrobce, museli předat podnět České obchodní inspekci.

Co jste třeba zjistili?
Mnohdy jsme se setkali s nedokončenou montáží, použitím nesprávných  typů sloupků a nedodržením dostatečné volné vzdálenostibezprostředně za svodidlem (volný prostor pro zabezpečení dynamického průhybu při nárazu). Neuvěřitelné bylo použití neoriginálních prvků systému, chyby v šroubových spojích apod. Obecně lze říci, že se jednalo o porušení Technických podmínek výrobce a montážních návodů.

Existuje nějaká možnost prevence? Jak může jako výrobce svodidel dále přispět ke zvýšení bezpečnosti na pozemních komunikacích? 
Samozřejmě, změnili jsme strategii a chceme být za svůj produkt zodpovědní i nad rámec toho, co je nám předepisováno. Zaměřujeme se na zlepšení komunikace nejenom s projektanty, ale i s montážními firmami. Ne všechny totiž projektují a montují naše systémy tak, jak předepisujeme a lidová tvořivost v některých případech nezná mezí. Intenzivnější komunikace se vyplácí. Dochází k eliminaci nekvality montáže tam, kde jsou dodávány naše produkty. Kvalita práce montážních firem se, kterými spolupracujeme, se výrazně zlepšila. Toto si ověřujeme namátkovými kontrolami přímo na již provozovaných stavbách tak i nabízíme možnost provedení bezplatné kontroly úseku výrobcem přímo na stavbách v trvalém nebo zkušebním provozu. Ideální situace nastává, když nás zákazník nebo přejímač osloví s požadavkem na provedení kontroly ještě před zprovozněním konkrétního úseku. V tomto případě lze jednodušeji opravit zjištěné vady bez jakéhokoliv omezení dopravy a hlavně je v tomto případě maximálně minimalizováno riziko zranění naších zaměstnanců během prováděné kontroly.

Jak se budou svodidla, podle Vás, dále vyvíjet?
Trendem zřejmě bude zvyšování požadavků na bezpečnost záchytných systémů a prodloužení životního cyklu výrobku pomocí kvalitnější protikorozní ochrany. Ze strany investorů lze očekávat tlak na snížení ceny výrobku. Můžeme se možná dočkat i náhrady některých ocelových komponentů plastovými, nebo jejich širšími kombinacemi, ale toto už je v kompetenci výrobců záchytných systémů. V naší společnosti v rámci fáze vývoje podporujeme kreativní myšlení zaměstnanců, takže výhledově lze očekávat, že naše společnost brzy vstoupí na trh s inovovanými výrobky. 

Jistotou je, že požadavky na bezpečnostní funkci záchytných systémů budou neustále růst. Není divu ... Podle zprávy Centra dopravního výzkumu měly ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v roce 2012 dopad na státní rozpočet ve výši necelých 26 miliard korun (což bylo cca 49 % celkových ztrát). Tato částka činila přes 25% schodku státního rozpočtu roku 2012.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav