„Nechybí nám dobrá legislativa, ale její důsledné dodržování“

• Foto

Bezpečnost práce na staveništi zní neatraktivně, ale jaký komplex opatření, plánování a povinností se za tím skrývá?
Bezpečnost práce na staveništi je komplexním problémem, který je potřeba řešit již od okamžiku projekční přípravy stavby. Již projektanti by se měli zamýšlet ne jenom nad tím, jak stavba nakonec bude vypadat, ale i jak ji bezpečně postavit. Měli by brát v potaz umístění přístupových cest na staveniště, vzdálenost od ochranných pásem, ale i třeba to, kde se budou pracovníci kotvit při práci ve výškách. Toto by mělo být řešeno v projektové dokumentaci, jejíž součástí je i plán BOZP. Bohužel ale, ne vždy tomu tak je. 

Dalším důležitým okamžikem je plánování bezpečné práce a to je konkrétní rozplánování jednotlivých činností, postupu a koordinace prací, potřebného materiálu, strojů a fyzických prvků zabezpečení (jako jsou pažení, zábradlí, OOPP atp.) tak, aby práce probíhala hladce a bezpečně. To je fáze, ve které se již aktivně zapojujeme my jako zhotovitel, a ve které spolupracujeme s investorem a zejména jím určeným koordinátorem BOZP.

A poslední fází (pominuli předání hotového díla do užívání) je pak samotné provedení prací. Kdy je nutné, aby všichni od vedení stavby až po dělníky, dbali na to, aby byla práce prováděna bezpečně dle dříve určených postupů, a pokud vyvstane potřeba změn, aby se znovu zamysleli nad tím, jaká jsou s nimi spojená rizika. Vůbec to, že se všichni na staveništi zamyslí, jaký bude mít jejich činnost dopad a koho jí případně ohrozí nebo kdo může ohrozit je, je nejdůležitější prvek bezpečně provedené práce. Tímto směrem vedeme i naše zaměstnance během školení a i kvůli tomu jsme na všech pracovištích zavedli schůzky „prvních pět minut“, na kterých si vždy před zahájením prací řekneme, co je potřeba daný den udělat a jak to udělat bezpečně.

Kdo vlastně zajišťuje bezpečnost, výhradně zhotovitel? Nebo se podílí a může pomoci projektant či investor stavby?
Hlavní podíl odpovědnosti za bezpečnost práce ať už právní, morální či mediální leží na zhotoviteli, ale jak jsem již zmínil, bez dobré spolupráce s investorem, projektantem a dalšími zúčastněnými stranami to dělat nelze.

Dá se zlepšit bezpečnost už v rámci projektů? Kde vidíte možnosti pro zlepšení zajištění bezpečností lidí na stavbách? Mělo by se něco změnit v rámci legislativy?
Česká legislativa je dle mého názoru na docela dobré úrovni. Určitě se najdou místa pro zlepšení, ale větší problém vidím v jejím důsledném naplňování a lepší spolupráci mezi investorem a zhotovitelem ve všech fázích výstavby od jejího projektování a plánování po schvalování změn.

Dalším problémem je cena jako jediné kritérium výběrového řízení. V kalkulacích sice musí být zahrnuty bezpečnostní prvky, jejich důsledné dodržování v průběhu stavby již není zajišťováno. I když v poslední době jsem již viděl několik výběrových řízení, kde byla jistá váha přiřčena BOZP a OŽP, tak uvidíme, jak se to ujme a jak to bude fungovat v praxi.

Jak se stavíte k bezpečnosti v rámci nadnárodní matky? Liší se přístup k bezpečnosti v mateřské centrále a v ČR?
Naše mateřská společnost má svůj vlastní systém bezpečné práce nad rámec místní legislativy, který prosazuje na celosvětové úrovni, tedy i v České a Slovenské republice. Tento systém je zaměřený zejména na prevenci úrazů a popisuje obecné věci jako je plánování BOZP, způsob školení, hlášení úrazů, odměny za bezpečné vykonávání práce, dříve zmíněné schůzky „prvních pět minut“ a podobně. Obsahuje také ale i velmi konkrétní požadavky, popisuje například detailně bezpečný způsob provádění jednotlivých prací jako je třeba bezpečná vzdálenost mezi stroji při hutnění, způsob skladování chemikálií či povinné OOPP v jednotlivých situacích.

Tento systém si však všechny dceřiné společnosti přejímají a zavádějí v rámci místních podmínek a legislativ.

Přichází nějaké impulsy od samotných lidí z terénu? A nemají Češi tendenci podceňovat rizika?
Impulsy od lidí z terénu považujeme za velmi důležitou součást zlepšování v BOZP. Snažíme se je všemožně podporovat. Máme například systém sledování  koronehod (situace, kdy jen těsně uniknete úrazu) a hlášení a zejména pak řešení těchto situací odměňujeme a na jejich základě i měníme interní pravidla. Rovněž jsme před šesti lety zavedli interní soutěž o plaketu sv. Blažeje v ČR a Zlatou minci pro SR, kdy provozní jednotky dostávají ocenění za nulovou úrazovost.

Bohužel stále platí, že se najdou lidi pro, které je BOZP něco navíc, co je zdržuje od jejich práce, je ale zajímavé, všichni tito lidé znají někoho, komu se už něco při podobné situaci stalo. Proto práce s lidmi, snaha o změnu kultury a přesvědčování pracovníků, že oni jsou ti finálně odpovědní za svou bezpečnost a bezpečnost lidí kolem nich a že všichni se chtějí vrátit po práci domů k rodinám je naší hlavní iniciativou k bezpečnějšímu pracovišti. Samozřejmostí je rovněž moderní vybavení, ať už je to oblečení pro pracovníky, tak stroje, které ovládají.

Jaká jsou podle vás největší rizika, se kterými jste se v praxi setkal?
Obecně jsou největším rizikem lidi, zejména ti vystresovaní, unavení a nepozorní. Konkrétně jsou rizikovější hlavně stavby na silnicích za provozu. Pokud pracujete na silnici a mezi vámi a provozem je jen pomyslná bariéra z mobilních nepevných zábran, jestliže vám za zády jezdí kamiony nedodržující omezenou rychlost, může být jakákoli, byť i minimální chyba, na straně vaší či na straně řidiče fatální.

Bohužel se našim subdodavatelům v Čechách minulý rok stalo za provozu několik vážných a jeden smrtelný pracovní úraz a i u našich sesterských společností po celém světě bylo velké množství těchto úrazů. Vypracovali jsme proto celosvětová pravidla pro bezpečnější práci na stavbách za provozu. 1. z těch pravidel zní „komunikuj“ s investorem, místními volenými zástupci i veřejností. Snaž se vysvětlit, že co největší prostor pro staveniště a co nejlepší oddělení stavby od provozu je v zájmu všech. Stavba bude hotova dříve, bude kvalitnější a bezpečnější pro všechny.

Jak moc můžete ovlivnit bezpečnost práce u subdodavatelů?
Určitě ovlivnit jde. Na začátku subdodavateli vysvětlíme naše požadavky, nastavíme pevná pravidla a důsledně kontrolujeme jejich dodržování a sankcionujeme jejich nedodržování. Na druhou stranu zástupce subdodavatelů také zveme na naše akce zabývající se bezpečností práce, ať už jsou to měsíční čtvrthodinky prevence či mezinárodní dny BOZP pořádané naší společností po celém světě. Poskytujeme jim různá školení a obecně se je snažíme přiblížit našemu chápání bezpečné práce. U subdodavatelů, se kterými pracujeme dlouhodobě, se nám podařilo dosáhnout podstatných změn.

Autor

• Svoboda Petr (pes)