Na zahraniční výzvy jsme připraveni

• Foto

Kdy se OHL ŽS, a. s. začalo zajímat o zahraniční projekty a proč jste se vydali tímto směrem?
Naše společnost, tehdy ještě ŽS Brno, a. s., se orientovala na zahraniční trhy od roku 2000 v oboru železničních staveb. Mezi první země patřilo Řecko, Bulharsko, pak následovalo Maďarsko, Černá Hora, Polsko a Chorvatsko. Společnost patřila mezi průkopníky v zavádění nových technologií při realizaci projektů na železnici v ČR. Během krátkého období získala zkušenosti a odborný personál v tomto oboru. Tento pracovní potenciál jsme úspěšně využili právě v začátcích naší expanze do zahraničí. Mé osobní zkušenosti s působením v zahraničí začaly v roce 2003 v Maďarsku a následně při realizaci vysokorychlostní tratě mezi Ankarou a Istanbulem.

Další vlna působení firmy na zahraničních trzích, bohužel již ne tak úspěšná, byla zahájena v době propadu tuzemské stavební výroby v ČR v roce 2008. Firma se snažila udržet roční obraty, a proto se dle mého názoru pustila vcelku bezhlavě do soutěží v zahraničí i mimo náš nosný business – železnici, což s sebou přineslo rizika. 

V čem spatřujete nedoceněná rizika?
Nevím, je-li možné paušalizovat rizika, ale především nám chyběla provázanost obchodních aktivit s následnou realizací projektů. Na takový záběr nám chyběli zkušení odborníci schopní působit v zahraničí. Obrovské riziko je spoléhat se jen na lokální personál a lokální firmy. Také nám zpočátku chyběla koordinace a odpovědnost našich zahraničních poboček. V podstatě se jednalo o řetězovou reakci, na jejímž konci se nedoceněná rizika promítla do výsledků. 

O jaké projekty se jednalo?
Šlo o celé spektrum projektů napříč všemi obory stavebnictví. Musím ale poznamenat, že bylo i mnoho projektů, které byly realizovány standardně, úspěšně, byly technicky velmi zajímavé a máme být na co hrdí. To zahrnuje již výše zmíněné železniční projekty až po dálniční stavby v Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Bosně. Každý z těchto projektů by si zasloužil samostatný odborný článek. Další významnou zahraniční stavbou byla např. horská komunikace v Rumunsku. V zemích bývalé Jugoslávie se jednalo o čističky odpadních vod, kanalizace, vodovody, protipovodňová opatření a místní komunikace.

Co se bude dít nyní s rozpracovanými zahraničními projekty?
Většina projektů je již dokončena a jsou bezproblémově užívány. V současné době máme v realizaci věznici v Bosně a dva silniční projekty v Moldavsku a železnici v Polsku. Věznice Naklo bude dokončena v létě tohoto roku. Naším klientem je Ministerstvo spravedlnosti a pro zajímavost jde o první věznici v Bosně a Hercegovině stavěnou podle standardů evropského vězeňského práva. V Moldavsku se jedná o obchvat města Ungheni a rekonstrukci silnice mezi Ungheni-Sculeni. Předpoklad dokončení obchvatu je do konce roku 2017 a rekonstrukce do poloviny roku 2018, stejně tak u projektu v Polsku. Rozhodně bych zde také rád zmínil technicky výjimečnou zakázku dálnice D1 na Slovensku v horském terénu v okolí města Ružomberok, i přesto že Slovensko vnímáme jako náš domácí trh. Termín dokončení je plánován na konec roku 2021, protože dochází ke změně původní trasy z důvodu nestabilního území v části stavby.

Jakým způsobem budete vybírat zakázky do budoucna?
Od nového roku máme novou organizační strukturu, která reflektuje i naše zkušenosti ze zahraničních projektů. V současnosti již nemůže dojít k situaci, kdy není jasné, kdo bude vyhranou zakázku v rámci společnosti realizovat. Máme tři oborové a tři teritoriální divize, které v rámci výroby maticově koordinuje výrobní ředitel. Každá obchodní příležitost v zahraničí je předem zařazena k jedné divizi, která se podílí i na přípravě nabídky.

Nezanevřeli jste tedy na zahraniční trhy?
Určitě ne. Nebylo by moudré zahodit pozitivní i negativní zkušenosti, které jsme získali. Musíme se však poučit z chyb a v budoucnu se jich vyvarovat. Například se chceme zaměřit na obory, ve kterých jsme úspěšní na domácím trhu. Nesmíme se spoléhat jen na lokální partnery. Během nabídkové fáze jsou nyní pečlivě zvažována rizika a máme představu o způsobu realizace včetně týmu, který je v případě úspěchu nabídky rychle mobilizován.

Je něco pozitivního, co vám zahraniční projekty přinesly?
Nyní jsme schopni identifikovat rizika spojená s lokálním prostředím. Známe významné klienty a potencionální partnery. Využíváme získané technické zkušenosti a nové technologické postupy z realizací. Naši zaměstnanci mají vysokou profesionální odbornost, což je pro firmu nejlepší potenciál do budoucnosti.

Máte nějaké preference do jakých států v budoucnu směřovat?
Co se týče strategie, máme konkrétní představu. Využijeme naše zkušenosti ze zemí a oborů, které známe a kde máme co nabídnout. Chceme stabilizovat naše postavení na Slovensku a v Polsku, vrátit se do Bulharska. Perspektivní jsou trhy v pobaltských zemích a na Ukrajině.

Pomáhala vám při zahraničních zakázkách vaše mateřská společnost OHL?
Služeb a podpory naší mateřské společnosti využíváme nejen v zahraničí, ale i v ČR. Byly nám poskytnuty reference, technická i finanční podpora. Na některých projektech jsme byli a budeme partnery ve sdruženích.

Stal jste se ředitelem nově vzniklého úseku Výroba. Jakým způsobem tento úsek hodlá přispět k realizaci nového plánu společnosti? 
Pod nově vzniklý výrobní úsek přímo spadají útvary mechanizace, řízení rizik a produkční centra. Jedná se o technické kapacity, které poskytují služby napříč firmou. Zejména mosty, sanace, tunely, bezvýkopové technologie a instalace. Úsek Výroba společně s divizemi lépe koordinuje nasazení vlastních kapacit, což vede k vyšší efektivitě prací, koncepci investic do nových technologií a také spolupráci při nabídkových řízeních. Jsme schopni identifikovat rizika ve fázi přípravy nabídek i realizaci projektů a včas je eliminovat. Nyní vstupujeme do období, kdy bude stavebnictví po propadu opět růst, a proto věřím, že toho s našimi zkušenostmi využijeme.

Autor

• (red)