Mosty na silnici I/38 Moravské Budějovice – obchvat
Rubrika: Projektování
Silnice I/38 je součástí základní komunikační sítě České republiky. Byla vybudována Marií Terezií před 250 lety jako nejkratší spojnice Vídeň – Praha a v dnešní době je stále nejrychlejší spojnicí těchto dvou měst – ve spojení s D1 na 112. km u Jihlavy. Do nedávné doby byla veškerá doprava po silnici I/38 vedena přes město Moravské Budějovice.
ROZSAH STAVBY
Ze stávající trasy mezi městy Jihlava a Znojmo se navrhovaný obchvat odklonil v rovném úseku za obcí Litohoř a následně prochází prostorem jižně od Moravských Budějovic, aby se opět napojil na stávající silnici I/38 za obcí Lažínky ve směru na Grešlové Mýto. Parametry projektované komunikace odpovídají výhledovému zatížení trasy a napojení na uvažovanou rychlostní komunikaci mezi Jihlavou a Znojmem. Obchvat o délce 6,35 kilometru je navržen v kategorii S 11,5 s návrhovou rychlostí 100 km/h.
MOSTNÍ OBJEKTY
Na trase objektu bylo zapotřebí celkem pět mostních objektů:
C 201 Most přes Mlýnský náhon v km 1,7
Tento objekt o délce přemostění 22,1 m převádí silnici I/38 přes Mlýnský náhon. Nosná konstrukce je tvořena spojitou rámovou monolitickou železobetonovou deskou o třech polích budovanou betonáží na pevné skruži. Konstrukční výška průřezu je 0,55 m. Prostor pod mostem slouží zároveň jako biokoridor pro přechod drobné zvěře.
C 202 Most přes Rokytku, železniční trať a silnici III/15228
Hlavní mostní objekt je popsán podrobněji v další části tohoto článku.
C 203 Most přes silnici II/152
Most převádí silnici I/38 přes stávající silnici II/152. Objekt má tři pole, celková délka přemostění činí 43,5 m. Nosná konstrukce je tvořena spojitou předpjatou deskou výšky 0,9 m budovanou na pevné skruži.
C 204 Most přes železniční trať Moravské Budějovice – Šatov
Most převádí silnici I/38 přes stávající železniční trať. Objekt má tři pole, celková délka přemostění činí 48,9 m. Nosná konstrukce je tvořena spojitou předpjatou deskou výšky 0,9 m budovanou na pevné skruži. RDS na tento objekt zpracovala firma Linkprojekt s. r. o.
C 205 Most přes přeložku silnice III/4118
Tento jednopolový objekt o délce přemostění 24,9 m převádí silnici I/38 přes přeložku silnice III/4118. Nosná konstrukce je tvořena omezeně předpjatými nosníky SKA – T spřažených monolitickou železobetonovou deskou s celkovým počtem 11 nosníků. Konstrukční výška průřezu je 1,50 m (1,30 m nosná konstrukce +0,20 m spřahující deska).
ESTAKÁDA C 202 – NEJDELŠÍ MOST KRAJE VYSOČINA
Most převádí silnici I/38 přes stávající železniční trať, potok Rokytnou a silnici III/15226. V prostoru estakády se nachází podmáčené a bahnité podloží. S délkou přemostění 468,8 m a celkovou délkou 477 m při 12 polích se tento objekt stal nejdelším mostem kraje Vysočina.
Trasa je vedena v oblouku R = 1 100 m o jednostranném příčném sklonu 3,0 % a proměnným podélným sklonem 0,35 – 1,3 %.
Založení mostu je hlubinné na velkoprůměrových pilotách Ø 1 200 mm délky 6 až 13 m. Podloží je velmi proměnlivé, v polích 1 až 9 se vyskytují povodňové jíly F8, hnilokaly F7, v polích 10 až 12 postupně přechází na skalní horniny R5–R6. Založení a spodní stavba byly dimenzovány jak pro provozní stavy, tak i pro stav montážní při výstavbě nosné konstrukce v jednotlivých etapách.
Podpěry jsou tvořeny dvojicí sloupů, které jsou vetknuty do samostatných základových patek vzájemně spojených (tvar písmene „H“). Tvar dříků je šestiúhelníkový o rozměrech 2,2 × 1,5 m. Výška pilířů se pohybuje v rozmezí 6,3 až 12,1 m. Krajní opěry jsou monolitické železobetonové. Na podpěrách a opěrách jsou osazena hrncová ložiska Maurer & Söhne.
Nosnou konstrukci tvoří monolitický dvoutrám z omezeně předpjatého betonu o 12 polích rozpětí 35,0 + 8 × 42,0 + 40,0 + 34,0 + 25,0 m. Celková délka NK je 471,70 m. Délka mostu je 477,30 m. Výška příčného řezu je v polích 1 až 9 konstantní 2,4 m. V poli 10 je dvoutrám z důvodu přemostění železniční tratě náběhovaný do výšky 1,6 až 2,8 m a pokračuje v polích 11 a 12 o konstantní výšce 1,60 m. Šířka mostu je 14,04 m. Prvních devět polí bylo budováno na výsuvné skruži, zbývající pole 10,11 a 12 na pevné skruži.
Příčný sklon mostovky kopíruje sklon vozovky, který je jednostranný 3,0%. Tloušťka mostovkové desky je proměnná, na krajích 0,25 m a 0,45 mm ve vetknutí trámů. Ve středním pásu desky je tloušťka 0,3 m. Osová vzdálenost trámů je 7,2 m. Příčné ztužení trámu je provedeno příčníky nad opěrami.
Nosná konstrukce z betonu C35/45-XF1 je podélně omezeně předpjatá. Předpětí je realizováno předpínacím systémem VT – JHP z lan Ø 15,7/1 770 MPa. Kabely podélného předpětí jsou napínány z čel konzol jednotlivých vybetonovaných polí a nastavovány pomocí kompaktních spojek. Na mostní konstrukci je 12 kabelů o 19 lanech a čtyři kabely o 15 lanech. Na obou koncích nosné konstrukce jsou osazeny povrchové elektroizolační lamelové mostní závěry D400 firmy Maurer & Söhne.
POSTUP VÝSTAVBY, SPECIÁLNÍ TECHNOLOGIE
Nosná konstrukce byla betonovaná po polích pomocí výsuvné skruže STRUKTURAS s pojezdem po horní mostovce. Nosná konstrukce byla při výstavbě ve vodorovném podélném směru montážně pevně uchycena k opěře, u které výstavba začínala. Po betonáži pole uloženého na podpěře s pevným ložiskem bylo montážní upevnění na opěře zrušeno.
Pole 1 až 8 bylo betonováno s přesahem konzoly 8,40 m, pole 9 s přesahem 8,0 m a pole 10 mělo vyložení konzoly 5,0 m. Pole 11 a 12 byla betonována v celku. Každé vybetonované pole bylo před odskružením předepnuto z čela nosné konstrukce v pracovní spáře polovinou podélných předpínacích kabelů, druhá polovina byla přetažena do dalšího pole.
Po přejezdu skruže do další etapy betonáže byly předepnuté kabely nastaveny v kompaktních spojkách a přetaženy přes dvě další etapy betonáže. V poslední etapě byly napnuty všechny navržené podélné kabely z čela nosné konstrukce nad opěrou. Poslední tři pole byla vzhledem k výšce nad terénem betonována na pevné skruži. Posuvná skruž byla přesunuta po hotové nosné konstrukci o dvě pole zpět, kde byla postupně demontována.
ZÁVĚR
Při výstavbě estakády bylo zapotřebí úzké spolupráce projektanta se zhotovitelem, kdy se přes počáteční úskalí zvolené technologie výstavby oběma společně podařilo, i díky kombinaci technologie posuvné a pevné skruže, dodržet časový harmonogram a v dnešní situaci, kdy mnoho podobných staveb má pozastaveno financování, stavbu úspěšně dokončit a předat k užívání veřejnosti. Obchvat Moravských Budějovic byl uveden do provozu 27. října 2010.
ZÁKLADNÍ INFORMACE O STAVBĚ | |||
Investor | ŘSD ČR | ||
Projektant DÚR, DSP, RDS | Dopravoprojekt Ostrava, spol. s r.o. | ||
Zhotovitel | Sdružení Moravské Budějovice – obchvat, vedoucí sdružení STRABAG, a. s. | ||
Zhotovitel hlavního mostního projektu | JHP mosty, spol. s r.o. | ||
DÉLKA OBCHVATU | |||
Hlavní trasa | silnice I/38 | 6,352 km | 77 500 m2 |
Silnice MB-Vesce | silnice III/4118 | 1,180 km | 11 100 m2 |
Silnice Krnčice | silnice II/411 | 0,570 km | 4 300 m2 |
MOSTY | |||
Počet mostů | 5 | ||
Most přes náhon - 3 pole | 272 m2 | ||
Most přes louky, trať, silnice-viadukt – 12 polí | 5 425 m2 | ||
Most přes Jemnickou - 3 pole | 658 m2 | ||
Most přes Znojemskou železniční trať – 3 pole | 610 m2 | ||
Most přes novou silnici na Vesce – 1 pole | 496 m2 | ||
KŘIŽOVATKY | |||
Počet křižovatek | 3 | ||
Litohoř | sjezd a výjezd do města; směrem od Jihlavy odbočovací pruh doleva | ||
MÚK Jemnická | kompletní mimoúrovňové křížení I/38, II/411a II/152 | ||
MÚK Lažínky | kompletní mimoúrovňové křížení I/38, III/4118, pův. I/38 | ||
ČASOVÉ ÚDAJE | |||
Začátek projekčních a přípravných prací | 1996 | ||
Začátek stavebních prací | květen 2008 | ||
Uvedení do provozu | říjen 2010 | ||
Ukončení stavebních prací | březen 2011 | ||
Doba výstavby | 30 měsíců |
MATERIÁLOVÉ ÚDAJE A ZAJÍMAVOSTI | |
Práce projektanta na technickém řešení stavby | asi 20 000 hodin, tj. 10 let 8hodinové pracovní doby jednoho člověka |
Čerpání vody ze staveniště | 14 850 hodin, tj. asi 615 dní (1,6 roku) nepřetržitého čerpání |
Položeno betonové a kamenné dlažby | asi 15 000 m2 (1,5 hektaru) – dvě fotbalová hřiště |
Položeno | 12 000 m2 izolací, tj. 1,2 hektaru |
Vykáceno | 130 ks stromů a 4 300 ks keřů |
Znovu vysázeno | 1 500 ks stromů a 40 000 ks keřů |
Sejmuto | 75 000 m3 ornice, tj. asi 390 000 m2 (39 hektarů) půdy |
Nově položená ornice – svahy silnice, uvedení do původního stavu | 250 000 m2, tj. 25 hektarů |
Přeloženo | 2,5 km potrubí (voda, plyn, kanalizace), 1,6 km kabelů a vedení |
Položeno | 56 000 m2 geotextilií, tj. asi osm fotbalových hřišť |
Štěrkopískové krajnice podél asf. vozovek | 13 000 m2 |
Nasypáno | 530 000 m3 násypů – zeminy, štěrky (tj. kopec 100 × 100 m, vysoký 53 m – do výšky kostelní věže města Mor. Budějovice) |
Zabudováno | 19 500 m3 betonů (tj. betonový kvádr 20 × 20 × výška kostela) |
Vyvrtáno | 2,66 km pilot (tj. cca 6x studna o průměru cca 1,0 m z náměstí Mor. Budějovice na úroveň moře) |
Položeno | 365 000 m2 asfaltových vrstev (tj. 36,5 hektarů nebo také 60x vyasfaltované náměstí Mor. Budějovice) |
Položeno | 240 000 m2 štěrkových a štěrkopískových vrstev pod asfaltovou vozovkou |
Vykopáno v trase obchvatu | 176 000 m3 zeminy, mimo trasu 560 000 m3 – tj. celkem 734 000 m3 |
Výluky na železničních tratích | celkem 31 dní |
Použito | 2 300 tun ocelové výztuže do betonu |
Na mostech použito | 200 tun speciálních předpínacích lan – v délce 13,5 km |
Plocha protihlukových stěn | 2 100 m2 |
Plocha nátěrů | 3 000 m2 |
Osazeno | 390 směrových sloupků; 8,0 km svodidel; 7 700 m2 vodorovného dopravního značení (tj. fotbalové hřiště natřené na bílo) |
Použito | 1 370 ks dočasných a trvalých dopravních značek |
Bridges on the road I/38 Moravian Budejovice – bypass
Road I/38 represents a major move between Jihlava and Znojmo, on a larger scale between Prague and Vienna. Bypass diverts traffic from the city center. On his route there are five bridges, while one of them became the longest bridge of region.