Modernizace tranzitních železničních koridorů

• Foto

Strategickým cílem realizace koridorů je zajistit kvalitní mezinárodní spojení České republiky se sousedními zeměmi včetně respektování vnitrostátních potřeb rychlého a kvalitního spojení mezi jednotlivými regiony ČR. Realizací projektu koridorů dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti železniční dopravy vůči silniční dopravě a umožní železnici udržet si svou pozici na vnitrostátním i zahraničním dopravním trhu.

Hlavními cíli modernizace železničních koridorů je:

• napojení železniční sítě ČR na hlavní evropské magistrály,
• dosažení traťové třídy zatížení D4 UIC pro úroveň traťové rychlosti 120 km/h včetně,
• zavedení prostorové průchodnosti pro ložnou míru UIC GC,
• zajištění podmínek pro možnost použití jednotek s naklápěcími skříněmi pro dálkovou a mezinárodní osobní dopravu,
• snižování zátěže životního prostředí,
• zvýšení bezpečnosti provozu novými dokonalejšími technologickými zařízeními,
• zvyšování cestovní rychlosti, bezpečnosti a kultury cestování,
• zvyšování spolehlivosti a pravidelnosti v osobní a nákladní dopravě.

I. tranzitní železniční koridor (I. TŽK)
v trase: hranice SRN – Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – hranice Rakouska se začal realizovat v prosinci 1993 stavbou Úvaly – Poříčany. Dokončením stavby Záboří nad Labem – Přelouč v říjnu 2004 byla realizace I. koridoru dokončena. Jeho celková délka činí 457 km. V rámci modernizace, schválené usnesením vlády ČR č. 77/1994 a následně č. 1262/1999 bylo modernizováno 381 km.

Kvůli nedostatku finančních prostředků a v některých případech v té době nejasné koncepce neobsahoval projekt koridorů modernizaci některých železničních stanic a uzlů, která probíhá následně. Jejím účelem je zajištění stejných technických parametrů, jaké mají navazující koridorové tratě. Dokončeny jsou již průjezdy železničními uzly Děčín, Ústí nad Labem a Choceň, v realizaci jsou stavby průjezdů železničními uzly Kolín a Břeclav. Modernizace žst. Ústí nad Orlicí by měla začít v letošním roce a probíhají projektové práce pro Brno, Českou Třebovou a Pardubice. Dále je v realizaci stavba „Modernizace traťového úseku Praha Libeň – Praha Běchovice“, v rámci níž dojde ke ztrojkolejnění tohoto úseku, který je velmi zatížen zejména silnou příměstskou dopravou. Na tento úsek navazují stavby „Optimalizace tratě Praha Holešovice – Praha Bubeneč“ a „Modernizace traťového úseku Praha Běchovice – Úvaly“, které se připravují k zahájení a dokončí průtah I. koridoru pražským uzlem. Na I. TŽK jsou souvislé úseky s traťovou rychlostí 160 km/ hod například mezi Brnem a Břeclaví v délce 52 km, Pardubicemi a Chocní (32 km) nebo Kolínem a Poříčany (19 km). Pro napojení I. koridoru na Slovensko byla modernizována trať Břeclav – Lanžhot.

Modernizace II. koridoru z Břeclavi přes Přerov do Bohumína a Petrovic u Karviné na hranice s Polskem začala v září 1997 a byla dokončena v roce 2004. Celková délka II. TŽK je 206 km. V rámci modernizace schválené usnesením vlády ČR č. 432/1995 a aktualizované usnesením č. 1262/1999 bylo modernizováno 195 km. Následně pak byla modernizována žst. Bohumín a modernizace žst Přerov začne v letošním roce. Mezi Břeclaví a Otrokovicemi je zavedena traťová rychlost 160 km/hod na souvislém 55 km dlouhém úseku.

III. tranzitní železniční koridor je veden v trase: státní hranice se Slovenskem – Mosty u Jablunkova – Dětmarovice – Přerov – Česká Třebová – Praha – Plzeň – Cheb – státní hranice se SRN. V úseku Dětmarovice – Přerov je v souběhu s II. TŽK a v úseku Česká Třebová   Praha v souběhu s I. TŽK. Úsek Přerov – Česká Třebová se částečně realizoval v rámci projektu II. koridoru. Celková délka III. koridoru (bez souběhu s I. a II. koridorem) je 357,8 km. Jeho realizace byla schválena usnesením vlády ČR č. 575/2002 a následně aktualizováno usnesením 885/2005.

IV. tranzitní železniční koridor vede v trase: hranice s Rakouskem – Horní Dvořiště – České Budějovice – Praha – Děčín. Úsek z Prahy do Děčína je v souběhu s I. koridorem. Celková délka IV. koridoru (bez souběhu s I. koridorem) je 216,2 km. Jeho realizace byla schválena usnesením vlády ČR č. 1317/2001 a následně aktualizována usnesením 885/2005. V roce 2008 byly předány do provozu stavby

„Modernizace západní části Praha hlavní nádraží“ a „Nové spojení“ mezi žst. Praha hl. n. a Praha Libeň. Jsou součástí průjezdu železničním uzlem Praha a umožní kapacitní a rychlé propojení I. koridoru na pražské hlavní nádraží vybudováním dvou dvoukolejných tunelů a navazujících železničních estakád. Zpracovávají se projekty pro modernizaci úseků Praha Hostivař – Praha hl. n. a Praha hl. n. – Praha Smíchov, které zajistí napojení III. a IV. koridoru do pražského uzlu.

Modernization of Transit Railway Corridors
In order to ensure quality connection with the neighbouring countries in line with the conclusions of the European transport policy  ecommending a prospective solution of substantial transfer of transportation performance from roads to railways, there shall be modernization performed in the backbone railway corridors in parameters which are fully comparable with parameters of similar tracks abroad, and which are based on international treaties which the Czech Republic acceded to. This is mainly dealt with in the agreement AGC – European agreement on main railway lines and agreement AGTC – European agreement on important international combined transport lines and related installations. It is further necessary to provide technology and operational connectivity with the railways in Europe in line with EC Directive 2001/16 on interoperability of conventional railway transport.

Autor

• Bc. Halla Pavel