Model kontinuálního měření zhutnění
Rubrika: Stavební stroje
Článek pojednává o možnostech využití inteligentních metod při řízení stavebních strojů. Podrobněji je rozebráno zejména 3D řízení na bázi GPS (DGPS) v kombinaci s dosažením dostatečné míry zhutnění na základě on-line informací o stavu podloží z kontaktního nedestruktivního měření při kontinuálním pohybu stroje.
Do oboru strojů pro stavbu komunikací patří několik různých mechanizmů, které významně či jen zanedbatelně ovlivňují výslednou kvalitu stavebního tělesa. Do první skupiny se řadí mimo finišerů zejména hutnící technika reprezentovaná v současnosti převážně vibračními válci.
Vztah mezi hutnící technikou a konečnými parametry komunikace je dán lokalizací stavby (respektive umístěním v rámci terénu) a rovnoměrností zhutnění, a to jak podkladových vrstev, tak především horních vrstev (krytu) vozovky.
Aby vibrační válec splňoval kvantitativní a především kvalitativní požadavky procesu stavby, například asfaltových vozovek a speciálních ploch, je vhodné jej vybavit subsystémy zajišťujícími v souladu s obr. 1 zejména:
- precizní 3D lokalizaci v rámci tělesa stavby,
- schopnost určit míru zhutnění přetvářeného podloží on-line.
V současné době se využívají tyto subsystémy jen omezeně a většinou ne komplexně.
LOKALIZAČNÍ SUBSYSTÉM
Pro precizní lokalizaci jsou výrobci stavebních strojů (Bomag, Ammann,…) v současnosti využívány systémy GPS, případně DGPS, kdy je signál zpřesněn sdílením referenční stanice, se kterou stroj komunikuje např. přes GSM.
Efektivnější kombinací je GPS doplněný matematickým aparátem Kalmanova filtru, tj. schopný zpřesnit informace z GPS při výpadku nebo zhoršení signálu (viz obr. 1 – ve shodě s [6]). Schéma na obrázku tak popisuje diferenciální GPS, který je dále doplněný o vstupy z palubních snímačů (rychlost,…) potřebný pro korektní aktualizaci modelu stavby a pohybu stroje pomocí Kalmanova filtru....
Celý článek ve formátu PDF naleznete ZDE.