Kdybychom nevyvinuli ETCS, konkurence nás převálcuje

Jak byste popsal situaci na současné české železnici z hlediska zabezpečení?
Obecně je zabezpečení českých železnic srovnatelné se západní Evropou. Je pravda, že řada tratí u nás na vyšší zabezpečení teprve čeká, to je dáno postupem modernizace české železniční sítě. Nicméně, všechny evropské moderní systémy – jako je jednotný evropský vlakový zabezpečovač ETCS komunikační systém GSM-R a další – jsou již na naší železnici uplatňovány.

Nedávno jste vyhráli tendr na modernizaci trati České Budějovice – Volary, jaké další realizace v nejbližší době AŽD čekají?
Pokračujeme ve výstavbě ETCS, GSM-R nejenom u nás, ale i v sousedním Slovensku. Zabezpečujeme další a další přejezdy, budujeme a rozšiřujeme systém AVV, tedy automatického vedení vlaku. Pro lokální tratě jsme vyvinuli systém Radioblok, který nyní uvádíme do provozu na trati Číčenice – Volary. A novinkou je budování
Centrálního dispečerského pracoviště Praha, odkud se budou řídit všechny hlavní tratě v Čechách.

V čem je výjimečné zařízení ETCS a jak dlouho jste jej vyvíjeli?
Jde o nový systém jednotného evropského zabezpečení zejména tratí evropského významu. V současné době je nejdokonalejším zabezpečovacím systémem, který umí vlak v krizových situacích i sám zastavit. Vedle vysoké bezpečnosti umožní tento systém takzvanou interoperabilitu. To znamená, že například německé lokomotivy k nám budou moci jezdit bez národních omezení a platí to i pro naše do Německa. Tedy je Němci v takzvaně otevřené Evropě pustí, nicméně, systém to bude umožňovat. Je pravdou, že ETCS lze nahradit i národními systémy, kterých je v Evropě asi dvacet a v každém státě se musela přepřahat lokomotiva vybavená patřičným národním systémem. A o to zde právě jde – o otevření naší železniční sítě zahraničním dopravcům.

A co se týče vývoje české verze ETCS. Upřímně, nechtěli jsme ho vyvíjet a předpokládali jsme, že pokud bychom vyhráli tendr na instalaci ETCS, tak se dohodneme s našimi konkurenty a budeme od nich nakupovat jejich komponenty. Jak jsme se ale mýlili. Konkurenční společnosti nám daly jasně najevo, že nám nic neprodají. Nemít tento produkt, který je budoucností evropské železnice, si firma formátu AŽD Praha nemohla dovolit. A tak nastoupili naši vývojáři, kteří se rychle zorientovali v problematice a na světě je česká verze ETCS, která úspěšně konkuruje všem světovým hráčům. Dnes jsem velmi rád, že jsme byli „vyautováni“, protože se umíme konkurenci postavit tváří v tvář.

Jací konkurenti můžou kromě vás nabídnout vlastní ETCS?
Všichni naši konkurenti v současné době rychle řeší ETCS. Kdo tento systém nebude moci dodat, nebude již do budoucna ve hře.

Jaké technologické novinky plánujete na příští léta?
Plánujeme řadu novinek, o některých jsem se již zmínil a o některých v tuto chvíli nemohu z pochopitelných důvodů hovořit. Chystáme třeba další funkcionality zabezpečovacích systémů, nové řešení zabezpečení přejezdů, chceme systém Radioblok instalovat na další lokální tratě, připravuje se nová generace návěstidel, výstražníky a indikátory s LED diodami a tak dále.

Je české zabezpečení železnice srovnatelné se zahraničím? A možná rozdělme otázku na hlavní tratě resp. budované koridory a vedlejší tratě.
Obecně lze konstatovat, že jsme s vyspělými státy srovnatelní. Ovšem záleží na tom, kterou českou trať budeme porovnávat. V současné době se hodně do železnic investuje a jsem rád, že už nejen do betonu, ale i do zabezpečení. Dokonce lze říci, že v jistých oblastech máme zabezpečení na vyšší úrovni než je tomu v západních zemích. Je to například v oblastech dálkového řízení a zabezpečení.

Odlišuje se nějak zabezpečovací zařízení pro plánované vysokorychlostní tratě?
Ano, vysokorychlostní tratě nutně vyžadují systém ETCS pro všechny vlaky, které po nich jedou. Například Španělé se tímto pravidlem neřídili a popravdě řečeno jim to ani nikdo nenařídil, neboť EU je tvrdá zejména na nově přistoupivší členy. A výsledek? V Santiagu de Compostella měli najednou 80 mrtvých. ETCS L2 je prostě u těchto tratí nutností.

Daří se vám pronikat především na východoevropské trhy včetně Turecka, budete se pokoušet uspět i na západoevropských trzích?
Považuji to za naprosto zbytečné. Na státní železniční infrastrukturu západních zemí nás nikdo v takzvaně otevřené EU s českým ETCS nepustí. To je prostě vyloučeno. Místní trhy jsou saturovány našimi konkurenty a tratě tam jsou zabezpečeny. A jak jsem již uvedl, nemáme šanci v budování nových systémů a jít tam do soutěží je zhola zbytečné. Oni naše systémy dobře znají, takže stačí v zadávacích podmínkách soutěže upravit výši nějakého parametru a hned jsme ze soutěže vyloučeni.

Jaké země jsou tedy pro vás exportně zajímavé?
Jsou to země bývalého Sovětského svazu, země asijské, arabské a Balkán. Také teď zkoušíme USA s našimi přejezdovými zabezpečovacími zařízeními a Jižní Ameriku. Je to ale hodně složité, z hlediska jiného pojetí integrity bezpečnosti.

V jakých zahraničních tendrech jste letos uspěli?
Opět v Bělorusku, Litvě, Srbsku, Turecku, Turkmenistánu a některých dalších zemích. V tuto chvíli činí zahraniční obrat AŽD Praha až 30 %, což považuji za velký úspěch.

V čem je nabídka AŽD třeba do Srbska nebo Turecka odlišná od nabídek západoevropských firem?
Například úroveň technického řešení, komfort obsluhy, termíny výstavby atd. Máme velkou výhodu v tom, že jsme země bývalého socialistického bloku a naše technologie mají komfort a technologické postupy, které jsou bližší východnímu pojetí obsluhy systému. Málokdo ví, že řídit železniční provoz z našeho jednotného obslužného pracoviště nebo ze západního je pro východní přece jen určitý rozdíl. Tím neříkám, že západní technologie jsou špatné, jde jen o přístup, jak se technologie ovládají. A další věc: když přijde západní společnost, nabídne produkt a tak jak ho má vyvinutý, tak ho nainstaluje. Kdežto AŽD Praha nabízí, že produkt do jisté míry upraví zákazníkovi na míru.

Máte srovnání, zda a o kolik dokážete být levnější?
Naše dobré výsledky v zahraničí nejsou primárně o ceně. To je snad specifikum jen České republiky, že zákon o zadávání veřejných zakázek vyzdvihuje cenu nad ostatními parametry. I v zemích na východ od nás sledují především úroveň nabídky, tedy jakou generaci zabezpečení jim nabízíme, a teprve pak ji konfrontují s cenou.

Jak se odlišují obchody v zemích jako je Bělorusko nebo Turecko od standardní dodávky na české koleje?
Já bych řekl, že se neodlišují. Málokdo ví, že zejména Bělorusko je země na standardní evropské úrovni. Právě zde vyžadují to nejlepší, co mohou firmy pro zabezpečení železnice nabídnout. V Bělorusku neuspějete, pokud jim budete nabízet nižší generace zabezpečení. Oni chtějí TOP produkty. Z toho vyplývá, že musíme být nejlepší, jinak bychom absolutně neměli šanci.

Pomáhá AŽD na východě tradice a vztahy z dob socialismu?
Už jsem říkal, že pojetí obsluhy našich zabezpečovacích systémů je pro východní země příjemnější. A samozřejmě hraje významnou roli i tradice, 60 let na trhu je prostě 60 let. A nesmím opomenout ani jazykovou a sociální podobnost či historická přátelství. Tento mix parametrů nám při obchodních jednáních bezesporu ulehčuje situaci.

AŽD Praha slaví 60 let existence, jak firma v roce 1954 vznikala a jak se za ta desetiletí změnila?
Počátky AŽD Praha jsou úzce spjaty s poválečnou modernizací a rekonstrukcí železniční dopravy v naší republice. Dnešní AŽD Praha odvozuje svou tradici od tří zakládajících firem: ČSD – Stavba a montáž sdělovacích a zabezpečovacích zařízení, dále ČSD – Výroba sdělovacích a zabezpečovacích zařízení a ČSD – Ústřední zásobovací sklad. Všechny tři firmy vznikly v roce 1954, proto bývá označován jako datum vzniku společnosti. Zakládající firmy byly v roce 1958 spojeny v jeden společný podnik, který dostal název Výroba a výstavba sdělovacích a zabezpečovacích zařízení. Název Automatizace železniční dopravy (AŽD) byl poprvé použit až roku 1961. Jako samostatný oborový podnik vzniklo AŽD Praha o deset let později a byla k němu přidružena i slovenská část AŽD Bratislava. Roku 1993 vznikla soukromá firma AŽD Praha. Firma disponuje pouze českým kapitálem a v současnosti je největší českou firmou v oboru zabezpečovací techniky na našem trhu.

Kolik zaměstnává AŽD Praha lidí?
AŽD Praha má více než 1500 zaměstnanců, 10 organizačních jednotek a 12 dceřiných společností v zahraničí.

Dají se odhadnout letošní tržby a zisk?
Poslední čísla máme za fiskální rok 2012/2013 a to jsme zaznamenali obrat 4,7 miliardy korun. Zisk po zdanění činil téměř 231 milionů korun.

Kolik lidí máte ve výzkumu a jakou částku do něj pravidelně investujete?
Ve vývoji a projekci máme více jak 200 zaměstnanců a do vývoje investujeme ročně přes 200 mil. Kč. Možná se to zdají vysoká čísla, ale každé tři roky musíte přijít s něčím novým. Musíme inovovat vše, co už dobře umíme. Zmenšujeme naše technologie, radikálně snižujeme spotřebu energie a tak dále. Pokud bychom ustali v tempu, zahraniční konkurence by nás vytlačila z trhu.

Autor

• Svoboda Petr (pes)