Jižní část Pražského okruhu otevřena!
Dnes, 20. září 2010, byla slavnostně otevřena jihozápadní část Silničního okruhu kolem Prahy. Stalo se tak u lochkovského tunelu na nově vybudované části R1, za účasti prezidenta České republiky Václava Klause, ministra dopravy Víta Bárty, primátora hlavního města Prahy Pavla Béma a dalších význačných osobností, zástupců investora, zhotovitelů, odborné veřejnosti a médií. Při této akci časopis SILNICE ŽELEZNICE samozřejmě nemohl chybět.
Nový úsek pražského okruhu navazuje u Slivence na již provozovanou část okruhu Slivenec – Ruzyně, čímž budou komunikace dálničního typu spojeny dálnice D1 (směr Brno), rychlostní silnice R4 (směr Strakonice), dálnice D5 (směr Plzeň), rychlostní silnice R6 (směr Karlovy Vary) a rychlostní silnice R7 (směr Chomutov).
„V minulých hodinách jsem musel řešit, zda tuto stavbu vůbec otevřít či nikoliv: důvodem jsou tři nedokonale těsnící svary na jednom z dálničních mostů. Věřím profesorům z Českého vysokého učení technického v Praze, že a s netrpělivostí budu očekávat jak kontrolní zprávy, tak expertizu Technické univerzity v rakouském Insbrucku,“ řekl ministr dopravy ČR Vít Bárta.
Další důležitou zvláštností, kterou je zapotřebí zmínit při otevírání tohoto zásadního úseku, je to, že se jedná o jeden z nejdražších úseků, který je v současné době otevírán. Mám na mysli více než 20 miliard na 23 kilometrů… Je mi velkou ctí, že nakonec přes všechny tyto otázky mám možnost otevřít za přítomnosti hlavy státu tuto významnou komunikační tepnu, a doufám, že v následujících letech budeme otevírat více a levněji,“ dokončil Vít Bárta.
„Dnešní den je pro mne skutečně zadostiučiněním: Praha dostává nádherný dárek 23 kilometrů součástí základní městské dopravní infrastruktury. Ale víme, že to nestačí, je třeba dokončit další kilometry okružních komunikací kolem Prahy. A dokončit systém jako celek včetně vnitřních městských okruhů. Praha je totiž jedním z posledních velkých metropolí, které nemá dokončen nadřazený dopravní skelet. Nyní jsme udělali další krůček k vyspělé dopravní infrastruktuře české metropole,“ sdělil pražský primátor Pavel Bém.
„Chtěl bych poděkovat zejména za to, že tato obrovská stavba vznikla. Všichni jsme ji potřebovali, nejen my, Pražané, ale i ti, kteří Prahou projíždějí. Je dobře, že je již dokončená, že ji pan ministr ještě nestačil zarazit,“ řekl na adresu nově otevřené části pražského okruhu Václav Klaus, prezident České republiky.
„Jako ekonom musím říci, že je dobře, že se nyní začalo uvažovat o tom, kolik stojí kilometr či metr dálnice. Pootočení pozornosti tímto směrem, jestli to nebylo možné udělat jednodušeji a laciněji, je dobré. Myslím, že by se hlavně mělo poděkovat těm, kteří tady pracovali, a kteří odvedli obrovský kus práce,“ dodal Václav Klaus.
Tato jižní část se skládá ze tří novostaveb v délce 23 km a z jedné rekonstrukce vůbec první stavby celého okruhu z roku 1983 délky 7 km. Dohromady se jedná o 30 nových km mezi dálnicemi D1 na Brno a D5 na Plzeň.
„Mimo dopravních přínosů v Praze se jedná o dokončení dálničního propojení napříč Evropu,“ řekl generální ředitel ŘSD Jiří Švorc.
Nový úsek příznivě ovlivní dnes neúnosnou dopravní situaci nejen v jižní části hlavního města, protože urychlí provoz a značně uleví od tranzitního provozu Jižní spojce a Barrandovské spojce, ale v celém středočeském regionu.
„Jako velmi problematické vidím propojení D1 s D11, kde se kamiony budou vracet přes Prahu. Dobudování této části by mělo mít dle mého názoru prioritu. Další částí, která by měla mít, myslím, rovněž prioritu, je dobudování suchdolské části, tedy propojení současné R7 s D8. To pomůže nejen tranzitu, ale i dopravě v Praze. Ovšem, stále zde ještě není ukončena příprava, to znamená, že to bude ještě nějaký čas trvat... Potom ještě zůstává propojit současnou R10 s D8. V současnosti však město buduje spojku, která po určitou dobu vnější Pražský okruh nahradí,“ sdělil časopisu SILNICE ŽELEZNICE exministr dopravy ČR Gustav Slamečka.
A dále pokračoval: „Časově si netroufám odhadnout termíny dokončení dalších úseků, protože jednak nejsou ještě ani dokončené přípravy, to je jedna věc a druhá věc je to, že se investičně uvažuje o tom, že tyto projekty budou stavěné s pomocí financování soukromého sektoru, tak zvanými PPP projekty. Ale to jsme opravdu ještě úplně na začátku.
„Předpokládám, co se týká pozemků a přípravných prací, že náklady budou zřejmě podobné jako u této části stavby. Co se týká výstavby, tam bude záviset na parametrech výstavb,y a my dnes hodnotíme projekty zejména z toho pohledu, zda není možné je nějakým způsobem „zlevnit“. Je však třeba říci, že vždy to jistým způsobem sníží úroveň komfortu cestujících, protože pokud bude dálnice užší, méně „vybavená“, tak se to svým způsobem komfortu jízdy dotkne,“ uzavřel Gustav Slamečka.
Na pražském okruhu je spuštěn také nový telematický systém řízení provozu, který přenáší do provozu aktuální dopravní informace či reguluje maximální povolenou rychlost a tím plynulost dopravy.
Základní údaje o otevřeném úseku
- jízda mezi brněnskou D1 a plzeňskou D5 trvá 19 minut
- nový úsek převezme až 70 000 vozidel za 24hod.
- 23 km novostavby Slivenec-Lahovice-Vestec-MOdletice
- komplexní rekonstrukce 7 km dlouhého úseku Třebonice-Slivenec
- 2,3 km dlouhá estakáda přes Berounku a Vltavu (nejdelší most v ČR)
- 1,7 km dlouhý tunel Lochkov
- 1,9 km dlouhý tunel Cholupice
- 425 m dlouhý most přes Lochkovské údolí ve výšce 65 m nad údolím
- moderní liniové řízení dopravy
- dvě rozsáhlá mimoúrovňová křížení: u Modletic (D1) a Zbraslavi
Financování staveb jihozápadní části Pražského okruhu
Stavby pražského okruhu 512 D1 – Vestec a 513 Lahovice – Slivenec jsou navrženy ke spolufinancování Evropskou unií z prostředků Fondu soudržnosti, v rámci Operačního programu Doprava. O nenávratný příspěvek Evropské unie je požádáno v rámci priority 2 v oblasti podpory „Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T.“
Stavba 514 Lahovice – Slivenec je spolufinancována Evropskou unií z prostředků Fondu soudržnosti v rámci programovacího období 2004-2006. Příspěvek EU poskytnutý ve formě nenávratné pomoci činí podle Rozhodnutí EK 77 550 300 EUR (1 976 223 535 Kč), což představuje 30 % uznatelných nákladů projektu.
Celkové náklady na výstavbu všech tří novostaveb činí 18,3 miliardy korun bez daně.
S využitím informací ŘSD ČR
Foto: Josef Douda