Jak si vede stavebnictví ve střední a východní Evropě?

Na tyto a další otázky přináší odpověď výzkum CEEC Research ve formě zpracovaných kvalitativních studií stavebnictví devíti zemí střední a východní Evropy (CEE). Výzkum je založen na osobních rozhovorech (interview) s představiteli lokálních firem podnikajících ve stavebnictví. Realizace výzkumů probíhá úspěšně již třetím rokem a za tuto dobu se CEEC Research stal uživatelsky největším výzkumem v oblasti stavebnictví. V roce 2008 byly zpracovány studie stavebnictví České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Ukrajiny, Chorvatska, Estonska, Litvy a Lotyšska. Informace v osobních rozhovorech poskytlo více jak 1000 firem a kompletní verze všech studií z roku 2008 se nacházejí na přiloženém CD.

Generálním partnerem výzkumného projektu CEEC Research je poradenská společnost KPMG Česká republika. "Věřím, že výsledky studií budou významným přínosem pro všechny profesionály z oblasti stavebnictví a pomohou jim lépe porozumět středoevropským a východoevropským trhům," dodává Andreas Höfinghoff, partner společnosti KPMG Česká republika odpovědný za oblast stavebnictví.

Z výsledků studií stavebnictví jednotlivých zemí střední a východní Evropy je zřejmé, že ačkoliv jsou si v určitých oblastech některé země a subregiony do značné míry podobné, v jiných se podstatně liší. Výčet těchto specifik by výrazně přesáhl prostor vymezený pro tento článek, a proto pro Vás níže přikládáme krátké srovnání jedné z analyzovaných oblastí - zdrojů/způsobů, jakými stavební společnosti získávají nové zakázky. Více informací o analyzovaných tématech, popřípadě detailnější pohled na konkrétní zemi, lze nalézt na přiloženém CD.

Zdroje/metody pro získávání nových stavebních zakázek v zemích střední a východní Evropy

Dlouhodobé vztahy jsou nezbytným předpokladem úspěchu
V rámci realizovaných interview byli představitelé stavebních společností rovněž dotazováni na zdroje/metody získávání svých zakázek. Z výsledků vyplývá, že nejčastěji využívanými zdroji stavebních zakázek jsou dlouhodobé smlouvy (rámcové smlouvy) a dlouhodobé osobní kontakty. Dlouhodobé smlouvy jsou nejvíce uváděným zdrojem ve třech z devíti analyzovaných zemí (Česká republika 73 % stavebních firem, Litva 91 %, Ukrajina 85 %), a stejně tak i dlouhodobé osobními kontakty (Polsko 92 % stavebních firem, Maďarsko 96 %, Chorvatsko 87 %). Ve dvou zemích získaly oba výše zmíněné zdroje shodný podíl (Estonsko 81 % stavebních firem, Lotyšsko 92 %). Pouze na Slovensku společnosti uváděly jako nejčastěji využívaný zdroj zakázek přímou poptávku zákazníků (Slovensko 76 %). V průměru využívají společnosti dva až tři zdroje pro získávání svých zakázek.

Respondenti ve všech zemích rovněž hodnotili přínos jimi uváděných zdrojů (na stupnici 0-10, 10 = využití daného zdroje vede zpravidla vždy k získání zakázky). V pěti (z devíti) zemích hodnotily dotázané společnosti dlouhodobé smlouvy (rámcové smlouvy) jako nepřínosnější zdroj pro získání zakázky (Česká republika, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Ukrajina), tři země hodnotily nejvýše dlouhodobé osobní kontakty (Slovensko, Polsko, Maďarsko). Chorvatské stavební firmy ohodnotily oba výše zmíněné zdroje jako stejně přínosné. Dalšími uváděnými zdroji zakázek byly přímá poptávka zákazníků, tendry a další).

Tendry jsou využívány v různé míře, avšak hodnocení jejich přínosu je zpravidla vždy nízké
Tendry byly ve všech analyzovaných zemích zmiňovány méně často, zpravidla až na čtvrtém popř. pátém místě (výjimkou je Polsko, kde se tendry umístily na třetím místě). Přesto však existují viditelné rozdíly v míře jejich využívaní. Nejnižší podíl je v České republice (17 % stavebních firem) a na Slovensku (27 %). Naopak v Polsku uvádí tendr jako jeden ze zdrojů zakázek až 80 % respondentů. Ve většině analyzovaných zemí uvádí tendry 40–60 % stavebních firem. Je však třeba v této souvislosti dodat, že hodnocení přínosu tendrů (tj. množství získaných zakázek tímto způsobem), je zpravidla uváděno jako podprůměrné, v lepším případě jako průměrné.

Transparentnost tendrů – v závislosti na zemi
Transparentnost tendrů hodnotí respondenti jako podprůměrnou v Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Polsku a Ukrajině. Jako průměrnou ji hodnotí v Litvě, jako mírně nadprůměrnou v České republice, a jako nadprůměrnou ji hodnotí stavební firmy na Slovensku a v Chorvatsku. Celkově můžeme říci, že hodnocení transparentnosti tendrů je spíše slabší, na stupnici 1-10 (10 = max) žádná země nezískala více jak 7 bodů, většina zemí získala méně než 5 bodů.

Zkušenosti s úplatky v průběhu výběrového řízení
Představitelé společností byli rovněž dotazování, zda-li již někdy byli v průběhu výběrové řízení požádáni o úplatek. Největší podíl respondentů odpovídajících „NE“ prokázal výzkum na Slovensku (72 %). Nejméně naopak na Ukrajině (32 %). V České republice se jedná o 58 % stavebních firem (které se nesetkaly s požadavkem na úplatek v průběhu výběrového řízení).

Dále k této tématice na přiloženém CD
CEEC Research se v oblasti získávání a zadávání zakázek dále zabýval hodnocením systému řízení rizik a jeho porušováním při získávání zakázek, metodami a frekvencí výběru dodavatelů stavebních firem, hlavními kritérii využívanými při výběrových řízeních, atd. Tyto a další informace je možné nalézt na přiloženém CD, stejně tak i analýzy dalších oblastí, na které se výzkum zaměřoval (např. využívané informační zdroje, očekávaný vývoj stavebnictví z pohledu představitelů firem, faktory limitující stavební firmy, vliv rozšíření EU na stavebnictví a další).

Vzhledem k rychlému vývoji a změnám ve stavebnictví v důsledku probíhající celosvětové finanční krize připravuje CEEC Research zpracování nových interview s představiteli stavebních firem již v první polovině roku 2009. Výsledky těchto interview budou základem pro přípravu kvalitativních studií stavebnictví 2009 (studie budou publikovány v červnu/červenci 2009). Všichni případní zájemci si je opět budou moci bezplatně stáhnout na stránkách www.CEEConstruction.Eu.

Autor

• (red)