Geotechnický průzkum a projekt pro přehradu Bawanur a zavlažovací kanál v oblasti Garmian, v regionu Kurdistán, Irák

• Foto

Přehrada Bawanur leží na řece Sirwan, která je levostranným přítokem řeky Tigris. Lokalita se nachází v blízkosti města Bawanur v severovýchodní části Iráku v oblasti Kallare v provincii Sulejmania na území spravovaném Regionální vládou Kurdistánu. Navržená přehrada Bawanur je víceúčelové vodní dílo, které je určeno k účelům zásobním, retenčním, zavlažovacím a rekreačním a k výrobě elektřiny. Součástí zakázky je také projekt zavlažovacího systému z přehrady Bawanur do oblasti v okolí města Källare vzdáleném cca 100 km od tělesa hráze. Projekt dopředu předpokládal sypanou zemní hráz s vnitřním jílovitým těsněním z místních materiálů výšky okolo 30 m.

PROVEDENÉ PRÁCE
Náplní průzkumných prací bylo stanovit inženýrskogeologické a geotechnické charakteristiky pro projekt a realizaci víceúčelového vodního díla Bawanur a páteřního zavlažovacího kanálu. Konkrétní náplní prací podrobného průzkumu pro přehradu Bawanur a zavlažovací kanál byly:

• Rešeršní práce spojené s vypracováním studie proveditelnosti.
• Výběr přehradního profilu, geologické mapování oblasti zátopy a bezprostředního okolí.
• Geofyzikální průzkum přehradního profilu.
• Vrtné práce v prostředí zemin a hornin, kopané průzkumné sondy.
• Laboratorní zkoušky mechaniky zemin a hornin.
• Polní zkoušky, zejména vodní tlakové zkoušky, čerpací a nálevové zkoušky, standardní penetrační zkoušky.
• Geotechnické vyhodnocení průzkumu formou Závěrečné zprávy pro přehradu Bawanur a zavlažovací kanál.

GEOLOGICKÉ POMĚRY
Zájmové území náleží k jednotce Upper Bakhtiary Formation, která je miocénního až pliocénního stáří. Předkvartérní podloží je v oblasti budoucí přehrady Bawanur tvořeno terciérními zpevněnými sedimentárními hrubozrnnými i jemnozrnnými horninami. Hrubozrnné zpevněné sedimenty (slepence a pískovce) budují zejména svahy obou břehů řeky Sirwan, jemnozrnné zpevněné sedimenty (prachovce a jílovce) se pak nacházejí v podloží kvartérních fluviálních uloženin v údolí.

Kvartérní pokryvy jsou na lokalitě soustředěny zejména v údolí řeky Sirwan a v údolí přilehlých wadi, na svazích je jejich výskyt sporadický. Na svazích jsou reprezentovány zejména jemnozrnnými jílovito prachovitými, silně vápnitými zeminami. V údolí jsou tvořeny souvrstvím velmi hrubozrnných fluviálních štěrků a písků, jehož maximální mocnost dosahuje okolo 40 m.

PRŮZKUM PRO PŘEHRADU
Průzkum pro přehradu sestával ze dvou základních fází, které více méně odpovídají běžnému členění na předběžný a podrobný průzkum. Tato běžně užívaná a zkušenostmi prověřená etapovitost nebyla z důvodů zásahů objednatele v případě průzkumu pro přehradu Bawanur dodržena a jednotlivé etapy se vzájemně překrývaly.

Předběžný průzkum
Úkolem první fáze (předběžného průzkumu) bylo zejména výběr přehradního profilu, geologické mapování oblasti budoucí zátopy přehrady a geofyzikální průzkum vybraného přehradního profilu.

Rozsáhlé geologické mapování proběhlo v letních měsících roku 2010, bylo zdokumentováno více než 50 dokumentačních bodů a byla sestrojena geologická mapa zátopy. Závěrem z geologického mapování byla přesná lokalizace přehradního profilu (viz obr. 2).

Vybraný přehradní profil (označený jako profil I) ovšem zástupce objednatele neschválil. Na základě výchozu jemnozrnných jílovito prachovitých sedimentů na pravém břehu řeky předpokládal, že jde o průběžnou vrstvu, která pokračuje i v podloží hrubozrnných fluviálních sedimentů přes celé údolí řeky Sirwan. Proto trval zástupce objednatele na umístění geofyzikálních prací do tohoto profilu (profil II) a k potvrzení předpokladu průběžnosti jílovcových (prachovcových) hornin v podloží.

Geofyzikální průzkum lokality probíhal ve dvou etapách. V první byly realizovány měření pomocí VES (Vertical Electrical Sounding), ve druhé byla použita metoda ERT (Electric Resistivity Tomography). Obě etapy probíhaly za extrémních klimatických podmínek (léto 2010), kdy teplota vzduchu dosahovala hodnot 48 °C a více než čtyři měsíce nepršelo. Měření mohla být prováděna pouze ráno, později vypínala přístroje jejich integrovaná tepelná ochrana.

Po zpracování geofyzikálních modelů z provedených měření byl sestaven předběžný geologický řez údolím řeky Sirwan (obr. 3) v profilu II.

Výsledky geofyzikálních měření ani nepotvrdily ani nevyvrátily průběžnost jílovcových vrstev v podloží, proto bylo rozhodnuto, že několik přímých průzkumných děl (vrtů) ve fázi podrobného průzkumu bude realizována v profilu I i II. Na základě geologického popisu těchto několika vrtů bude dále vybrán přehradní profil.

Podrobný průzkum
Etapa podrobného průzkumu (fáze II) se částečně prolínala s fází I. Nejdříve byly realizovány tři vrty v každém z vybraných profilů. Ve vrtech realizovaných v profilu II byly v hloubce cca 40 m pod terénem zastiženy pelitické zpevněné sedimentární terciérní horniny charakteru jílovců a prachovců, vrty realizované v profilu I do hloubky až 46 m pod terénem nezastihly podloží fluviálních sedimentů. Na základě požadavku objednatele byl vybrán profil II, který je z morfologického hlediska nevýhodnější než profil I (je o cca 600 m delší). 

Do tohoto profilu byl umístěn zbytek vrtných prací o celkové metráži 581 m. Vrtné práce byly opět negativně ovlivněny zásahy zástupce objednatele, který ovlivňoval neodbornými zásahy umístění jednotlivých vrtů. Situace s naznačením vedení inženýrskogeologických řezů je na obrázku 4.

Hlavním problémem při vrtných pracech bylo provrtání cca 40 m mocného souvrství štěrkových fluviálních sedimentů, jejichž zrna na lokalitě dosahují velikosti více než 20 cm. Objednatelem byl předepsán průměr vrtání 76 mm, který byl pro dané geologické prostředí naprosto nevhodný. Nakonec byly zvoleny dvě metody vrtání – štěrky v údolí byly provrtány nárazovým vrtáním (bezjádrovým) a zapaženy perforovanými pažnicemi, v jílovcích (prachovcích) bylo použito jádrové vrtání o průměru 112 a 76 mm s vodním výplachem.

Všechny vrty byly zdokumentovány, ovzorkovány a byly v nich realizovány polní zkoušky pro zjištění mechanických vlastností zastižených zemin a hornin a zejména zkoušky pro zjištění propustnosti horninového masívu.

V každém vrtu byly prováděny v geologem určených hloubkách ve vrstvách jemnozrnných hornin a zemin standardní penetrace (SPT), jejichž výsledky sloužili k upřesnění mechanických vlastností získaných z laboratorních zkoušek.

Pro zjištění propustnosti horninového masívu byly ve všech vrtech realizovány čerpací případně nálevové zkoušky a vodní tlakové zkoušky. Čerpací zkoušky probíhaly v fluviálních sedimentech v údolí řeky Sirwan a nálevové na svazích řeky v terciérních slepencích. Vodní tlakové zkoušky byly použity zejména v jílovcích a prachovcích v podloží štěrkových naplavenin v údolí, případně na svazích v horninách stejného charakteru.

Všechny polní zkoušky byly realizovány a vyhodnoceny dle platných ASTM, vodní tlakové zkoušky byly vyhodnoceny dle Verfela (viz []).

Součástí podrobného průzkumu byl i průzkum materiálových nalezišť. Jak je již zmíněno v kap. 1, dopředu byl znám požadavek na výstavbu sypané zemní hráze se středním jílovým těsněním z místních materiálů. Materiály pro stabilizační část hráze nebylo nutné v oblasti hledat, budou použity štěrkové sedimenty, které se nachází v údolí řeky Sirwan a v přilehlých wadích. Jejich množství je vzhledem k jejich mocnosti okolo 40 m nevyčerpatelné.

Důležité bylo najít v této aridní oblasti téměř bez kvartérních pokryvů zeminy charakteru jílu pro střední těsnění sypané hráze. Některá místa byla již vytipována během geologického mapování v první fázi rojektu. Hledání vhodných materiálů pro těsnění hráze bylo opět negativně ovlivněno zásahem objednatele. Již dopředu byl v rozpočtu prací určen počet průzkumných sond pro materiálová naleziště a zástupce objednatele neakceptoval požadavky na jeho zvětšení. Proto bylo vyhloubeno 18 kopaných sond v šesti předem vybraných lokalitách. Z těchto šesti lokalit byly určeny dvě s vhodným materiálem pro střední jílové těsnění hráze a přibližně bylo určeno jeho množství.

Výsledkem podrobného průzkumu pro přehradu Bawanur bylo určení geotechnických a propustnostních vlastností horninového masívu, sestrojení inženýrskogeologických řezů a určení vlastností a množství materiálů, které budou použity pro výstavbu sypané hráze.

Podrobný průzkum přibližně potvrdil předpoklady geofyzikálních měření o průběhu vrstev (pozn.: z důvodů rozsahu tohoto článku a případné nepřehlednosti zde nebudou IG řezy uvedeny). Mocnost fluviálních sedimentů v údolí řeky Sirwan se pohybuje v rozmezí 30 – 40 m a je rozhodující pro utěsnění podloží přehrady. Bylo doporučeno navrhnout těsnící clonu v podloží jako podzemní stěnu, která musí být navázána na těsnící clonu ve svazích zavázání. Svahy obou zavázání jsou převážně budovány terciérními slepenci, jejichž tmel je silně vápnitý. Dlouhodobým působením vody bude docházet k jeho vyplavování a rozpouštění a k degradaci slepenců na štěrk. Na výše popsaný děj musí být navržena odpovídající těsnící injekční clona v obou zavázáních.

ZÁVĚR
Jednou z hlavních praktických zkušeností z realizace geotechnického průzkumu pro přehradu Bawanur v iráckém Kurdistánu je negativní vliv zástupců objednatele na celý průběh prací. Je naprosto nezbytné, při působení v těchto exotických oblastech, dopředu smluvně stanovit pravomoci supervizního týmu objednatele a realizačního týmu. V případě že tomuto tak není, bude každý odborný zpracovatel nucen čelit odborným pochybením, které nebyly způsobeny jím ani nikým z jeho týmu, ovšem odpovědnost za ně padá na něj.

Z důvodů rozsahu tohoto článku byl vynechán průzkum pro zavlažovací kanál. Tato tématika je značně rozsáhlá a vydá na samostatný článek.

POUŽITÁ LITERATURA:
[1] Černý V., Fousek J., Problematika propustnosti horninového masívu v rámci geotechnického průzkumu pro přehradu Bawanur v Iráku, Polní geotechnické metody 2012, Ústí nad Labem 2012
[2] Bláha P., Černý V., Duras R., Fousek J., Horský O. Geoelectrical surveys for the feasibility study of the Bawanur Dam, Hydro 201, Praha 2011
[3] Bakhtiar, Q., A.,Peschawa, M. A., Two dimensional resistivity tomography of Bawanut dam site, Azmar Geo Bureau Sulaimani, 2010
[4] Buday T., Jassim, S.Z., The regional geology of Iraq, Geosurf, Baghdad,1987

Geotechnical investigation and project of Bawanur Dam and Irrigation canal in Garmian, Kurdistan region, Iraq
Company GEOtest, a. s., member of the cluster CREA Hydro & Energy, performed in the years 2010 – 2012 a geological survey of Bawanur Dam site and material deposits. The survey included many field works, most of all for determination of permeability of rock mass – water pressure tests, etc. In this article are described the experiences with realization of geotechnical survey in non traditional environment of northern Iraq. 

Autor

• Ing. Černý Vít