Ekonomické hodnocení přínosu úprav průtahů silnic obcemi ke zvýšení bezpečnosti

• Foto

NEHODOVOST V ČESKÉ REPUBLICE
Česká republika patří mezi státy s vyšším počtem dopravních nehod. Zatímco v zemích Evropské unie připadá průměrně 87 smrtelně zraněných při dopravních nehodách na 1 mil. obyvatel, v ČR toto číslo činí 119. V loňském roce se sice snížil počet usmrcených osob na 832 (oproti roku 2008 došlo ke snížení počtu smrtelně zraněných při dopravních nehodách o 16,1 %), což je nejnižší počet od roku 1990, stále však je toto číslo vyšší, než předpokládal závazek ČR v rámci evropské dopravní politiky. V intravilánu, kde se koncentruje větší pohyb všech druhů dopravy včetně pěší a cyklistické, se v roce 2009 odehrálo 70 % všech dopravních nehod, na tyto komunikace připadá 35 % ze všech smrtelně zraněných při dopravních nehodách. Při srážce s chodcem zahynulo v intravilánu 106 osob. Přibližně třetina těchto nehod byla zaviněna samotnými chodci, nejčastěji se jednalo o neopatrné vstoupení chodce do vozovky z chodníku nebo krajnice. V necelých 20 % zavinili nehodu s chodcem řidiči vozidel, kdy zpravidla nerespektovali přecházející chodce na přechodu.

Ze statistik Policie ČR vyplývá, že příčinou 96 % dopravních nehod je lidský faktor. Výzkumy zaměřené na bezpečnost dopravy však poukazují na skutečnost, že na vzniku více než 30 % dopravních nehod se spolupodílí nevhodné uspořádání prostoru pozemní komunikace.

Problematika průtahů silnic obcemi
V menších městech a obcích jsou nejrizikovějším místem průtahy silnic, které zde tvoří zpravidla hlavní komunikaci, a kde dochází ke zvýšenému pohybu chodců a cyklistů. Tyto nehody se koncentrují do oblastí zastávek hromadné dopravy, křižovatek a přechodů pro chodce, případně dalších míst v obci, kde se nachází vybavenost, jako např. obchod, úřad či škola.

Průtahy jsou často vybudovány v komfortním šířkovém uspořádání, které na území obce zůstává stejné jako v extravilánu a umožňuje tak vozidlům pohybovat se vyššími rychlostmi (ilustrační obr. 1). Často nejsou podél průtahu vybudovány chodníky a chybí zde přechody pro chodce. Hlavním cílem úprav průtahů je vytvoření takového prostoru komunikace, kde bude umožněn bezpečný pohyb všech účastníků provozu. V prvé řadě je třeba upozornit řidiče při vjezdu do obce na změnu dopravního režimu, aby snížili rychlost vozidel. Dále je nutné upravit přechody pro chodce, případně vytvořit místa pro přecházení a v neposlední řadě se zaměřit na úpravy zastávek hromadné dopravy a jejich okolí (bezpečný přístup k nim).

Z dlouhodobých policejních statistik vyplývá, že nejčastějším důvodem tragických dopravních nehod je nepřiměřená rychlost (15 % nehod, ale 50 % usmrcených) a nesprávný způsob jízdy (65 % nehod, 35 % usmrcených).

Kolektiv řešitelů z Fakulty dopravní ČVUT v Praze řešil v minulých letech ve spolupráci s CDV, v.v.i. Brno výzkumný projekt Ministerstva dopravy ČR zaměřený na výzkum zvyšování bezpečnosti silničního provozu na pozemních komunikacích pomocí dopravně-inženýrských a dopravně-organizačních opatření. Projekt se zaměřil na výše jmenovaná kritická místa v obcích z hlediska vzniku dopravních nehod. Byla sledována a vyhodnocována opatření, která mohou přispět ke zvýšení bezpečnosti.

Z výzkumu vyplynulo, že mezi základní účinné úpravy průtahu patří úprava na vjezdu do obce, tedy na přechodu extravilán – intravilán. Úpravu je vhodné provést vložením jednostranného nebo oboustranného vjezdového ostrůvku. V případě křižovatky na vjezdu do obce je vhodné uvažovat o přestavbě průsečné křižovatky na okružní, pokud tomu odpovídají intenzity v hlavním směru i na vedlejších komunikacích. Dalším bezpečnostním opatřením je úprava přechodů pro chodce vložením středního dělicího ostrůvku nebo vkládání vysazených chodníkových ploch, případně zelených ploch v kombinaci s parkovacími pruhy. Tím dojde k optimalizaci šířky jízdních pruhů, které přispívají ke snížení rychlosti motorových vozidel. Dále se doporučuje doplnit kvalitní osvětlení přechodů pro chodce, resp. míst pro přecházení, tj. zajištění včasné viditelnosti chodce na přechodu za zhoršených podmínek a v noci. Pro účinnou regulaci rychlosti v průběhu celé obce jsou rozhodujícím předpokladem relativně krátké rozestupy jednotlivých bodových stavebních opatření, maximálně se doporučuje jejich vzdálenost 150 m.

Podle výsledků pilotních projektů došlo po úpravách průtahů k poklesu usmrcených při dopravních nehodách o 3/4, vážně zraněných o 1/2 (za srovnatelné období). Význam jednotlivých opatření ke zvýšení bezpečnosti:

• opatření na vjezdu do obce upozorní řidiče na změnu dopravního režimu (dojde zpravidla k zúžení a směrovému vychýlení komunikace), (obr. 2),
• realizováním úprav dojde ke snížení rychlosti vozidel,
• úpravami přechodů se zlepší podmínky pro pěší, dochází k menšímu počtu konfliktů mezi automobily a chodci (zjednodušení přecházení), (obr. 3),
• podstatné je, že úpravami není významně ovlivněna kapacita komunikace.

Dopravní nehody na sledovaných průtazích
V rámci výzkumu byly sledovány dva průtahy silnic obcemi v Libereckém kraji.

Obec Arnoltice se nachází na silnici I. třídy I/13, v obci nejsou chodníky. V roce 2009 dosahovala intenzita provozu na průtahu 2 143 voz/den. Ve sledovaném období tří let zde došlo k 11 dopravním nehodám, z toho tři byly s osobními následky (jeden usmrcený, dva lehce zranění). Ostatní nehody skončily s hmotnou škodou. Většina dopravních nehod se stala na přímém úseku. V obci probíhalo měření rychlosti, při kterém se zjistilo, že 70 % řidičů překračuje povolenou rychlost (20 % řidičů ji překročí o více než 20 km/hod). Druhou sledovanou obcí jsou Bohatice, které se nacházejí na silnici II. třídy II/268. V obci rovněž nejsou chodníky a chybí zde přechody pro chodce. Obec se nachází v dlouhém klesání a je zde několik směrových oblouků. V roce 2009 byla intenzita na průtahu 6 829 voz/den. Za sledované období tří let došlo ke 22 dopravním nehodám, při nichž byla jedna osoba usmrcena, dvě těžce zraněny a 10 osob bylo zraněno lehce. V přímém úseku se stalo šest dopravních nehod, čtyři nehody v přímé po projetí oblouku a devět nehod v obloucích. Také zde probíhalo měření rychlosti, které ukázalo, že 75 % řidičů překračuje povolenou rychlost.

Navržené úpravy sledovaných průtahů
V obou obcích byly navrženy úpravy, které by měly přispět ke zvýšení bezpečnosti.

Mezi hlavní úpravy, které byly navrženy v Arnolticích, patří:

• chodník podél komunikace (v části obce jednostranný, v části oboustranný),
• na vjezdu do obce vjezdový ostrůvek,
• střední dělicí ostrůvek s levým odbočením,
• úprava zastávek hromadné dopravy,
• přisvětlení přechodů,
• umístění informativních radarů na vjezdech do obce.
  Náklady na tyto úpravy byly odhadnuty (materiál) na 2,2 mil. Kč.

V obci Bohatice byly jako hlavní úpravy navrženy:

• vjezdový ostrůvek na začátku obce,
• ostrůvky pro levé odbočení,
• pás pro chodce podél komunikace,
• optická brzda v oblouku,
• informační radar na vjezdu do obce.
  Náklady na tyto úpravy byly odhadnuty (materiál) na 3,7 mil. Kč.

Ekonomické zhodnocení
Ztráty z dopravních nehod se vyčíslují tzv. celospolečenskými ztrátami zpravidla osobních nehod. Jedná se o orientační hodnotu celospolečenských výdajů (neboť hodnotu lidského života lze jen obtížně vyčíslit a každý zbytečně zmařený život představuje nenahraditelnou ztrátu) pomocí níž je možné odhadnout návratnost dopravně bezpečnostních opatření, která se v místě provedou.

V tabulce 1 je uvedeno vyčíslení ekonomických ztrát z dopravních nehod na obou sledovaných lokalitách během uplynulých tří let. Na závěr jsou v tabulce 2 porovnány náklady na navrhované úpravy průtahů silnic obcemi s ekonomickými ztrátami z dopravních nehod.

V nákladech na úpravu průtahů nebyly započteny ceny za vlastní provedení úprav. Přesto i po jejich započtení budou tyto náklady podstatně nižší, než jaké byly vyčísleny ekonomické ztráty z dopravních nehod ve stejných úsecích.

ZÁVĚR
V článku je uveden modelový příklad, kdy na ukázce dvou průtahů silnic obcemi je poukázáno na to, jak vysoké jsou ekonomické ztráty z dopravních nehod v porovnání s částkami, které by bylo vhodné investovat do zlepšení dopravní infrastruktury v témže místě. Jak bylo uvedeno v úvodu článku, podle výzkumů se prostředí komunikace spolupodílí na 30 % dopravních nehod. Nelze tedy očekávat, že by po provedení úprav v uvedených místech nehodovost klesla na nulu, ale i snížení uvedeného počtu dopravních nehod o 1/3 by bylo přínosné. Navíc pomocí navrhovaných úprav dojde ke snížení rychlosti projíždějících vozidel, takže v případě střetu bude mít nehoda menší následky, případně se obejde bez zranění. Uvádí se, že snížením rychlosti o 10 % se sníží případné fatální následky nehody o 30 %.

Příklad by měl sloužit jako další argument k zavedení povinnosti odstraňování závadových míst na komunikacích, tj. takových, kde dochází opakovaně k dopravním nehodám. Tím by se podstatně zvýšila bezpečnost komunikací a znatelný by byl i ekonomický přínos. Článek byl zpracován za podpory výzkumného záměru MSM 6840770043 Rozvoj metod návrhu a provozu dopravních sítí z hlediska jejich optimalizace.

LITERATURA:
[1] Slabý, P., Kocourek, J., Kočárková, D.: Vliv vybraných návrhových prvků realizovaných opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu na nehodovost a plynulost dopravy, výzkumná zpráva, projekt MDČR č.801/110/112, leden 2006
[2] Přehled o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za rok 2009, Praha 2010
[3] Průšová, L.: Studie nehodových úseků v Libereckém kraji, diplomová práce, Praha 2009

Economic assessment of the benefits of through road modification in villages in order to increase safety
The article deals with the issue of social economic losses in road accidents compared to the costs of removal of dangerous and faulty places on the roads. For example, the two through roads in villages in northern Czech Republic compare the costs of the through road modifications in order to increase safety and social losses which suffered each year if these modifications do not happen.

Autor

• Ing. Bc. Kočárková Dagmar Ph.D.