Dokážeme zmodernizovat tratě i na 200 km/h

• Foto

Divize 3 se zabývá především výstavbou železničních tratí, znamená to, že primárně se zaměřujete na stavbu koridorů?
Ano, ale. Ve strategických záměrech divize jsme si předsevzali, že se primárně zaměříme na koridorové stavby. Jestliže je však naší prioritou udržet kvalifikovanou pracovní sílu a nenechat pořízenou technologii zahálet „v kopřivách“, musíme v době útlumu velkých koridorových staveb realizovat i ty, které jsou objemově podstatně menší.

Dokázala by Subterra modernizovat tratě na 200 km/h, pokud by se tak stát rozhodl?
Jsem jednoznačně přesvědčen, že dokázala. Disponujeme vysoce kvalifikovaným personálem jak dělnickým, tak i technickým. Naší prioritou je vždy odvádět kvalitní práci. To jsou předpoklady, které spolu s pořízením, resp. doplněním potřebné strojní technologie zaručují, že by Subterra tento úkol úspěšně zvládla.

V jakých dalších segmentech – mimo dopravních staveb – můžete nabídnout své kapacity?
Pokud se jedná o práce prováděné v plném rozsahu vlastními kapacitami, tak v žádných segmentech. Inženýrským způsobem, tedy pomocí subdodavatelů, při našem odborném vedení, se divize zabývá pracemi souvisejícími s likvidacemi starých ekologických zátěží nebo rekultivacemi v místech ukončené důlní činnosti.

Jaké dopravní stavby jste v minulosti realizovali a které nejdůležitější jsou ve výstavbě?
Z dokončených staveb jmenujme např. Modernizaci trati Veselí nad Lužnicí – Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora – Tábor, Rekonstrukce žst. Bojkovice vč. rekonstrukci zab. zař., Modernizaci traťového úseku Červenka – Zábřeh, Optimalizaci traťového úseku Krasíkov – Česká Třebová, Optimalizaci traťového úseku Zábřeh – Krasíkov, Optimalizaci traťového úseku Břeclav – st. hr. ČR/SR.

Před dokončením máme Modernizaci trati Votice – Benešov, Rekonstrukci Střelenského tunelu, Optimalizaci trati Zbiroh – Rokycany, Optimalizaci trati Bystřice nad Olší – Český Těšín, Optimalizaci trati st. hr. SR – Mosty u Jablunkova – Bystřice nad Olší.

A ve výstavbě jsou Optimalizace trati Praha Bubeneč – Praha Holešovice, Rekonstrukce trati Budapešť-Kelenföld – Tárnok v Maďarsku.

Jak se liší technologie vaší divize od ostatních divizí Subterra?
Zcela zásadně. Ostatní divize naší technologií nedisponují a ani nemají odborné pracovníky pro její ovládání. To ale platí i obráceně.

Přes SŽDC by mělo v příštích dvou letech protéct přes 30 miliard, pomůže to podle Vás stabilizovat obor dopravního stavitelství pro firmy zaměřené na železnici? 
Podle mého názoru jen částečně. Domnívám se, že v současné době jsou v této zemi tuzemské stavební kapacity pro dopravní stavby schopny realizovat ještě větší objem investic a samozřejmě, že v situaci snižování investic do infrastruktury v celé Evropě se budou o příležitost ucházet i firmy z ostatních evropských států. Tak jako se snažíme i my u nich.

Jak celkově vnímáte prostředí ve stavebnictví, dá se již letos očekávat obrat k lepšímu? A bude se lišit na silnici a železnici?
Za celou dobu svého působení ve stavebnictví, a to je už hezkých pár roků, jsem nezažil tak negativní stav. Použiji slova bývalého prezidenta Havla, opravdu „blbá nálada“. Obrat k lepšímu očekávám pro projektanty. Ti by mohli mít práce tolik, že nebudou stíhat. Pro realizační kapacity očekávám zlepšení nejdříve v druhé polovině příštího roku, resp. možná až v roce 2015. Myslím, že rozdíl mezi silnicí a železnicí nebude. Investovat je nutné do obou dopravních cest.

V jakém stavu je podle vás projektová příprava?
Investorské organizace mají některé projekty tak říkajíc připravené v šuplíku. Ale není jich mnoho. Peníze ze státního rozpočtu netekly ani do přípravy. Zvratům, kdy se dlouho neděje vůbec nic a pak všechno chceme naráz opačně, v tomto státě nerozumím.

Zaměřuje se vaše divize primárně na domácí zakázky nebo se snažíte pronikat i do zahraničí? V čem jsou případně trhy, na které se snažíte dostat, specifické?
Aby divize fungovala efektivně při určitých kapacitách, které máme k dispozici, potřebujeme realizovat odpovídající objem prací. A jestliže jej nezískáme na tuzemském trhu, zákonitě musíme jít i za hranice. Zahraniční podnikání, resp. každý konkrétní trh má svoje specifika odlišná od sousedů. Jazyk, legislativa, daně, účetnictví, tradice a zvyklosti, firemní kultura. Jedno však mají společné, a to je nechuť pustit si „vetřelce“ na svůj píseček.

Máte naplněné kapacity nebo se snažíte držet klíčové zaměstnance i v případech, kdy pro ně není dostatek práce?
V současné době nemáme ještě existenční problém a doufám, že v nejbližší době získáme další zakázky. Vždy jsem tvrdil, že kvalifikovaná pracovní síla je největším firemním bohatstvím; proto hledáme taková řešení, která by ji udržela. Platí to především pro klíčové zaměstnance.

Autor

• Svoboda Petr (pes)