Cementárna Radotín sníží své emise prachu a oxidu dusíku

Největší ekologickou investicí je výměna filtrů za chladičem slinku, která přijde na necelých 115 milionů korun. „Výměnou současných pískových filtrů na tkaninové filtry, které jsou za pecemi na výpal slinku, dojde ke snížení koncentrace prachových částic o 60 procent pod 10 miligramů na metr krychlový. Zákonný limit je přitom 50 miligramů,“ říká Ladislav Damašek, ředitel závodu.

K další zahájené ekologické investici patří redukce oxidů dusíku (NO_x) za 25 milionů korun, přičemž touto v současnosti nejmodernější dostupnou metodou dojde ke snížení emisí o 38 procent. Významná je také investice do rozšíření kontinuálního měření emisí plynů. Výsledky nepřetržitého monitoringu jsou kdykoliv dostupné inspekci životního prostředí. „Další investice za celkem 70 milionů korun vynaložíme na zlepšení stávající technologie. Tyto investice budou mít také, i když nepřímý, pozitivní vliv na zlepšení životního a pracovního prostředí,“ dodává L. Damašek.

Od roku 1992, kdy HeidelbergCement zprivatizoval cementárnu v Radotíně, investoval do zlepšení ekologických parametrů cementárny zhruba 700 milionů korun. Rekordních 200 milionů korun směřovalo v roce 1996 do vybudování tzv. slinkového sila a v pořadí druhou největší ekologickou investicí byla výstavba zakryté skládky pro ukládání sypkých surovin za 180 milionů korun. Obě investice výrazně snížily prašnost v okolí cementárny.

Investice společnosti Českomoravský cement do cementáren v České republice převýšily od roku 1992 do letošního roku hodnotu sedmi miliard korun. Společnost v současnosti provozuje v České republice cementárny v Praze – Radotíně a v Mokré nedaleko Brna a je největším výrobcem cementu v tuzemsku. Podle Luďka Bogdana, předsedy představenstva společnosti Českomoravský cement, směřovala podstatná část investic do ekologie. Nejvýznamnějšími investicemi byly například výměna filtrů cementárenských komínů, výstavba zakrytých skládek surovin a čistíren povrchových vod a měřících stanovišť emisí. Kromě Radotína bylo vybudováno slinkové silo také v cementárně v Mokré. Druhé silo o kapacitě 40 000 tun je ve výstavbě. „Předpokládáme, že i v následujících letech bude investiční aktivita do zlepšení ekologických parametrů našich cementáren pokračovat stejným tempem,“ uvedl L. Bogdan.

Vedle přímých výdajů na změnu technologií a ekologickou modernizaci zařízení vynakládá Českomoravský cement další miliony korun i na rekultivace lomů. Například letos v červenci firma, spolu s architektkou Evou Wagnerovou, získala cenu „Zelený most“, udělovanou Těžební unií ve spolupráci s Českou komorou architektů a pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Ocenění si odnesly Růženin lom v Brně – Maloměřicích a lom Čebín – Dálky. Sanace obou lomů si v součtu vyžádaly osm milionů korun.

Společnost Českomoravský cement zaměstnává přibližně 600 lidí. Ve svých dvou závodech vyrábí různé druhy cementů a zároveň poskytuje servis v oblasti logistiky a poradenství. Závod Králův Dvůr, kde byla výroba cementu začátkem roku 2003 přerušena, slouží jako expediční místo.

Do mezinárodní skupiny HeidelbergCement patří v České republice také společnosti Českomoravský beton a Českomoravské štěrkovny.

Autor

• (red)