Budovaná silnice R6 je plná stavebních zajímavostí
Rubrika: Zajímavosti
Jednou z hlavních silničních komunikací ve výstavbě v karlovarském regionu je rychlostní komunikace R6. Nejen na to, co její výstavbu provází, jsme se zeptali Ing. Antonína Rybáčka, CSc., ředitele karlovarského závodu EUROVIA CS, a. s. Námětů k rozhovoru bylo více – Karlovy Vary totiž letos hostily významnou odbornou akci, 17. ročník Silniční konference.
Počátkem října tohoto roku proběhl v Karlových Varech již 17. ročník Silniční konference. Vaše společnost byla generálním partnerem této akce. Jste s letošním ročníkem spokojeni?
S průběhem konference jsme spokojeni. Jednak s velkou návštěvností – byla přihlášena téměř tisícovka delegátů, ale také po stránce odborné i kulturně společenské. Myslím, že v tomto směru splnila akce své poslání.
V lázeňském městě na západě Čech proběhla konference potřetí. Jak byste hodnotil úroveň dopravní obslužnosti v tomto regionu?
Za poslední roky se úroveň dopravní obslužnosti v regionu výrazně zlepšila. Důvodem je nejen dostavba průtahu Karlovými Vary z roku 2008, ale i postupné dokončování silnice I/6 s následnými rekonstrukcemi ulic v samotných městech regionu. Na spojnici Karlových Varů a německých hranic se podle údajů z roku 2005 pohybovalo 12 až 18 tisíc automobilů denně. To samozřejmě vyžaduje investice do navýšení kapacity stávající sítě. Pokud je mi známo, jen Karlovy Vary za posledních deset let investovaly do silničních projektů několik miliard korun. A domnívám se, že jsou tyto vložené prostředky dobře vidět.
Na zlepšování a rozvoji silniční sítě se v kraji velkou měrou podílíte také Vy. Pod kterými projekty z poslední doby jste podepsáni?
Jsme velmi rádi, že jsme se mohli podílet na tak významné akci, jakou je výstavba R6, kde jsme v současné době vedoucími tří sdružení. Zmínil bych hlavně už dokončený průtah Karlovými Vary, dále Západní ulici v Karlových Varech a její napojení na novou hokejovou KV Arénu. Zapomenout nejde ani na kompletní rekonstrukci ulic Sokolovská a Chebská.
Na rychlostní komunikaci R6 budujete řadu úseků. V čem je tato dopravní tepna klíčová v rámci regionu?
Sehrává důležitou roli v propojení jednotlivých středisek regionu. Její význam je, také v rychlém propojení sousedního Německa s karlovarským regionem a následně Prahou a potažmo ostatními městy na trase, jako je Cheb nebo Sokolov. Tím vytváří vhodné možnosti nejen pro rychlý rozvoj infrastruktury, ale také ke zlepšení zaměstnanosti obyvatel regionu. Zmiňovaný průtah Karlovými Vary je podle mnohých odborníků v současnosti jednou z nejvýznamnějších staveb v regionu.
Průtah se také stavěl za plného či částečného provozu. Jak jste si s touto situací poradili?
Ano, jednou z podmínek bylo zajištění plného či částečného provozu na tranzitní komunikaci a přilehlých silnicích. Z tohoto pohledu jsme řešili řadu dopravních opatření, z nichž lze vyzdvihnout náročný úsek na křižovatce U Koníčka. Estakáda dlouhá 300 metrů zde přechází nad původní trasou. Překlenuje také křižovatku se semafory a parkoviště, následně podejde železniční trať. Když jsme zde zavedli provizorní režim dopravního značení a vypnuli semafory, průjezd lokalitou byl paradoxně plynulejší. Z hlediska bezpečnosti bych u tohoto úseku zmínil ještě nový systém chodníků, cyklostezek a zeleně, které umožňují pohyb mimo motorizované části komunikace. Takto bych ale mohl pokračovat dále, například v Sokolovské ulici se zúžila vozovka, aby nutila řidiče zpomalit, vybudovaly se nové přechody nebo kruhové objezdy. Ráz dopravy se tím naprosto změnil.
Který z budovaných úseků byl podle Vašeho názoru technicky nejnáročnější a proč?
Z hlediska náročnosti se jistě jedná o aktuálně budovanou část Tisová – Sokolov, kde se místy vyskytuje uhelné podloží, což má vliv na
změnu zakládání mostů a sanaci podloží. Komplikované geologické poměry ale také provázejí řadu úseků R6 v karlovarském regionu. Proto musíme během realizace přistoupit k řadě speciálních technických opatření, která eliminují negativní vlivy na stavbu. Ať už jde o odstřely skalních masivů v chráněných pásmech, řešení pro plastické jíly, kontaminované skládky nebo vulkanogenní souvrství. Například v místech vysokých násypů s nestabilním podložím – na stavbě Kamenný Dvůr – Tisová nebo Nové Sedlo – Jenišov, kde se trasa dotýká hnědouhelné pánve, jsme používali různé modifikace lehčených materiálů do násypu, které posloužily k eliminaci velkého sedání násypu.
Která část R6 je z Vašeho pohledu architektonicky nejzajímavější či technicky unikátní?
Celá část R6 je architektonicky velice citlivě a zajímavě řešena, což už je dnes vidět na zprovozněném průtahu Karlovými Vary. Velice hezky vypadá před předáním úsek Kamenný Dvůr – Tisová, který bude v jednom pruhu zprovozněn již na začátku listopadu. Za zmínku ovšem rovněž stojí mosty, kterých je na tomto úseku celkem šest. Jde hlavně o překlenutí botanických a zoologických lokalit či lokální biokoridory.
Na jakých projektech pracujete právě nyní? V jaké fázi výstavby se zrovna nacházíte?
V současné době proběhlo výběrové řízení na akci I/6 Lubenec – Bošov, kterého jsme se zúčastnili. Dále se připravujeme na akci I/7 Droužkovice – Vysočany, jejíž zahájení proběhne v několika týdnech. Náš závod se také podílí na rekonstrukcích silnic druhé třídy, zejména spojnic do příhraničních regionů.
Kdy bude R6 kompletně dokončena?
Na tuto otázku mohu odpovědět jen částečně. Spojnice mezi Chebem a Karlovými Vary je v daném stádiu rozpracovanosti a realitou by mohl být termín 2011.