Brněnský velký okruh získává jasné obrysy
Rubrika: Zajímavosti
Trasa Velkého městského okruhu (VMO) je významnou součástí Základního komunikačního systému Brna. Ten kromě VMO tvoří Vnější dopravní polookruh, Vnitřní dopravní polookruh a soustava radiál. Celý systém umožňuje rozvedení městské a příměstské dopravy po Brně.
VMO je významnou součástí silniční sítě ČR i mezinárodní silniční sítě. Z hlediska celoměstské dopravní struktury bude zajišťovat vnější, tranzitní i cílové mimoměstské a vnitroměstské dopravní vztahy, čímž výrazně odlehčí vnitroměstským komunikacím. Je dlouhý 22 km, v provozu je 14 km, ve stavbě 1,16 km a v přípravě 10,9 km. Výstavba je zčásti hrazena z rozpočtu města Brna.
Vybrané stavby
VMO – MÚK Hlinky měří 1,16 km. Stavba zahrnuje úsek okruhu bezprostředně navazující na Pražskou radiálu. Stavba řeší křížení tří ulic. Křižovatka sousedí s výstavištěm, v době veletrhů jsou na ní pravidelně zácpy. MÚK odlehčí vnitroměstským komunikacím, které k tomu nejsou dostatečně vybaveny technicky ani okolím.
Stavba začala u brněnského výstaviště před mimoúrovňovou křižovatkou s Pražskou radiálou. Odtud je vedena v trase Bauerovy ulice právě k MÚK. Následuje průchod ve stísněném prostoru mezi vodárnami a dopravním podnikem. Vozovka je zapuštěna 2,5 m pod úroveň terénu a je vedena pod ulicí Hlinky. Křižovatka ulic Bauerova a Hlinky je nad VMO. Stavba se napojuje na Žabovřeskou ulici.
Na trase bude mimoúrovňová křižovatka, dva mosty a 75m most přes tramvajovou trať, který bude dokončen v roce 2006, a 11 větví křižovatek. Součástí stavby je úprava dvou ulic a tramvajové tratě.
Celkový objem výkopů je 197.300 m3 a násypů 166.400 m3. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 2,469 miliardy korun. Stavbu provádí sdružení firem Skanska DS a ŽS Brno. Realizace začala v prosinci 2003, dokončení je plánováno na červen 2007.
Celková situace Pohled na křižovatku VMO – Hlinky
Příchod k tramvajovým zastávkám Pohled z křižovatky na VMO – směr
Žabovřesky Žabovřesky
Ortofotomapa
VMO – Dobrovského A měří 1,5 km. V tomto případě šlo o průzkumné dílo pro budoucí tunely Dobrovského. Průzkumné štoly razilo Sdružení štola Dobrovského Brno, jehož členy byly firmy GEOtest Brno, ŽS Brno, Subterra a Metrostav, divize 1. Ražba začala v listopadu 2001. Náklady se vyšplhaly na 300 milionů Kč.
Křižovatka Hradecká – Královopolská;
celkové řešení
Sestává ze tří štol dlouhých 2 × 831 m a 365 m o profilu 14 m2. Jednu z 831m štol razí dobývací a nakládací stroj Schaeff. Vlastní tunely budou raženy technologií vertikálně a horizontálně členěného výrubu. Té je podřízen tvar a umístění průzkumných štol, které budou trvalou součástí technologie plných profilů tunelů. Štoly se razily ve směru budoucích tunelů, tzn. z Králova Pole směrem do Žabovřesk. Hloubily se od nejníže položeného místa nahoru, aby mohla odtékat podpovrchová voda. Průzkumné štoly byly dokončeny v červenci 2004.
VMO – Dobrovského B měří 1,8 km. Hlavní částí stavby je tunel Dobrovského o dvou tubusech (pro každý směr jeden). Jedna tunelová roura měří 1.237 m, druhá (směr Žabovřesky – Královo Pole) 1.257,8 m. Šířka jízdního pruhu v tunelu je 3,5 m a světlá podjezdná výška 4,8 m. Tunely se budou razit vertikálně a horizontálně členěným výrubem.
Prostor nad portály tunelů – vjezdový
a výjezdový portál galerií
Žabovřeská – portály tunelů, galerie
a lávka pro pěší
Žabovřeská – úsek Korejská; portály
tunelů
Rampa Korejská – galerie a lávky
pro pěší
Celková délka nových a rekonstruovaných komunikací je 9,6 km, provizorií a ostatních 182 m. Budou postaveny také dvě mimoúrovňové křižovatky, třináct mostů o celkové délce 557 m a lávka (68,1 m). Stavět je bude sdružení firem ŽS Brno, Metrostav a Subterra. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 8,139 miliardy Kč. V červnu 2006 mají začít práce na stavbě tunelu Dobrovského s termínem dokončení v říjnu 2011.
Termíny
Výstavba VMO je rozdělena do 15 částí. Momentálně se pracuje na MÚK Hlinky, stavba by měla skončit v roce 2007. Před zahájením hlavních stavebních prací je část okruhu Dobrovského (úsek má být hotov v roce 2011). S výstavbou poslední části se začne v roce 2023. Po brněnském okruhu se budeme moci projet v roce 2026.
V dalších číslech časopisu Silnice a železnice se budeme blíže věnovat některým zajímavým technologiím a materiálům použitým na stavbě.
The article outlines the process of the construction of the large city highway loop in Brno. This will be an important part of the Basic highway system in Brno, which will permit expansion of the city and suburb transport. The loop will be 22 km long – presently 14 km are already in operation, 1,16 km are under construction and 10,9 km in preparation. The article describes two important parts of the loop, which are already operating, resp. close to opening.
Tento a další příspěvky naleznete v pilotním čísle časopisu SILNICE-ŽELEZNICE 1/2006.