Zvyšování bezpečnosti na komunikacích ve správě Ředitelství silnic a dálnic

• Foto

Průběžně rovněž probíhají výzkumné úkoly na zlepšení vlastností vozidel (inteligentní vozidlo), jejichž cílem je zabudovat do vozidel taková zařízení, která by včas varovala řidiče před nebezpečím, např. o příliš velké blízkosti vozidla jedoucího vpředu (nedodržení bezpečné vzdálenosti, indikace pohybující se osoby nebo zvířete, sledování mrtvého úhlu, hlídání zadní části, sledování dodržování maximální dovolené rychlosti).

Od posledního sčítání v roce 2005 vzrostly intenzity na dálnicích a silnicích I. tříd o průměrných 22 %. V letech 2000–2020 se předpokládá zdvojnásobení přepravy osob a zboží v zemích EU. Se vzrůstající dopravou úměrně roste nehodovost, i když relativní nehodovost je zejména na směrově rozdělených komunikacích výrazně nižší. Ze statistiky relativní nehodovosti vyplývá, že dálnice jsou 3,6krát bezpečnější než silnice I. třídy a dokonce 5,7krát bezpečnější než silnice II. třídy.

Vznik dopravních nehod většinou ovlivňují současně tito činitelé:

1. člověk, jeho chování, zodpovědnost1) , znalost a zkušenosti, zdravotní stav;
2. vozidlo, jeho karoserie, brzdný systém, systém bezpečnostních prvků, spolehlivost;
3. komunikace a prostředí kolem ní (návrhové prvky, pevné překážky, odvodnění, značení atd.).

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se zabývá především bodem 3, stavebním stavem komunikací a jejich vlivem na dopravní nehodovost. Současně řeší i výzkumné úkoly, které jsou zaměřeny na návrh a úpravy komunikací. Cílem těchto úkolů jsou komunikace „samovysvětlující“ a komunikace „odpouštějící“.

Tab. 1 – Počet nehod na dálnicích celkem

 Tab. 2 – Počet nehod na dálnicích – srážka s pevnou překážkou (strom)

Z celkového počtu nehod na dálnicích v roce 2007 tvořilo 0,5 % náraz do stromu, ale usmrcených osob bylo při nárazu do stromu 6,7 % z celkového počtu usmrcených osob.

Samovysvětlující komunikace svým uspořádáním, vyznačením a dalšími prvky umožňují bezpečný průjezd pro dodržování návrhové rychlosti, tj. mají odpovídající poloměry oblouků, rozhledové vzdálenosti, připojovací a odbočovací pruhy pro danou rychlost, bezpečnou rovinatost, drsnost vozovky, odpovídající odvodnění a také dopravní značení. Patří sem i telematická zařízení pro zvýšení informovanosti řidičů.

Takzvané odpouštějící komunikace pak při případné chybě řidiče minimalizují následky případné nehody – to jsou například odpovídající svodidla, příhradové konstrukce dopravních značek, šikmá čela propustků, odstraňování stromů. Jednou z priorit provozního úseku generálního Ředitelství silnic a dálnic Praha je zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.

Pro zvýšení bezpečnosti se provádí:

1. bezpečnostní audit u projektů nových komunikací,
2. bezpečnostní inspekce u stávajících komunikací,
3. analýza nehodovosti,
4. návrh bezpečnostních dopravních opatření.

ŘSD provádí průběžně analýzu nehodovosti na místech a úsecích stávající silniční sítě, a to zejména v místech a úsecích, kde se nehody kumulují. Informace jsou zasílány příslušným správcům, jsou prováděny kolizní diagramy a zpracováván návrh bezpečnostních dopravních opatření. Na stávajících komunikacích je bezpečnost zvyšována zejména prostřednictvím telematických aplikací a pomocí různých bezpečnostních zařízení (nárazové bariéry, otevírací svodidla, příhradové konstrukce dopravních značek apod.).

Tab. 3 – Nehody na silnicích I. třídy celkem 

 Tab. 4 – Nehody na silnicích I. třídy – srážka s pevnou překážkou (strom)

Z celkového počtu nehod na silnicích I. třídy v roce 2007 tvořilo 2,3 % náraz do stromu, ale usmrcených osob bylo při nárazu do stromu 13,3 % z celkového počtu usmrcených osob.

Další možností zvyšování bezpečnosti je odstraňování nebo zlepšování nehodových míst vhodnými organizačními či stavebními úpravami na stávající síti a podávání informací o nehodových místech dalším správcům komunikací (krajům a obcím). K odhalování bezpečnostních rizik slouží bezpečnostní inspekce. Bezpečnostní inspekce identifikují bezpečnostní rizika provozovaných komunikací a preventivně brání dopravním nehodám.

Jsou to především rutinní prohlídky komunikace a jejího bezprostředního okolí, včetně prohlídek udržovacích prací. Bezpečnostní inspekce jsou pravidelně zajišťovány odpovědným správcem komunikace. Měly by se uskutečňovat tak často, aby zajišťovaly odpovídající úroveň bezpečnosti pro celou silniční infrastrukturu určitého významu. Pro provádění prací na komunikacích jsou stanoveny podmínky pro dočasná bezpečnostní opatření a tyto podmínky jsou pravidelně kontrolovány.

Na projektovou dokumentaci připravovaných staveb zadává Ředitelství silnic a dálnic ČR vypracování bezpečnostního auditu. Smyslem bezpečnostního auditu je podrobná prohlídka stávající silniční sítě se zvláštním zaměřením na vyhledání potenciálně nebezpečných míst (např. dlouhé přechody, jejich nevhodné umístění – např. za zatáčkou, nevhodně umístěné veřejné osvětlení – např. mezi větvemi stromů, chybné, špatně umístěné, nesrozumitelné dopravní značení, nevhodný příčný sklon, závady na povrchu, špatné odvodnění atd.).

Tuto kontrolu by měli provádět správci komunikací a dopravní inženýři Policie ČR. Někdy jsou tyto kontroly prováděny jen formálně (např. zda nejsou poškozeny dopravní značky), a ne z hlediska možnosti vzniku dopravních nehod. Počet nehodových lokalit byl v letech 2006–2007 na dálnicích 90, na silnicích I. třídy 870. Celková délka nehodových lokalit na silnicích I. třídy byla v letech 2005–2006 408,2 km, což je 6,6 % z jejich celkové délky, a počet nehod v těchto nehodových lokalitách činí 37,2 % z celkového počtu nehod na silnicích I. třídy. Na dálnicích bylo v letech 2005–2006 v obou jízdních pásech v nehodových lokalitách 23,3 % nehod z celkového počtu nehod a celková délka nehodových lokalit je 43,09 km, což je 3,9 % z celkové délky obou jízdních pásů.

Na síti pozemních komunikací vznikají dopravní nehody buď náhodně (např. kvůli technické závadě na vozidle), nebo se na určitých místech či úsecích kumulují. Kumulace nehod vždy signalizuje, že se jedná o místo nebo úsek, kde řidiči více chybují (např. z vedlejší komunikace není vidět dostatečně daleko, aby řidič mohl dát bezpečně přednost řidiči jedoucímu po hlavní silnici dovolenou rychlostí) nebo reagují opožděně (např. vjezd do neoznačené prudké zatáčky v noci). Proto je třeba tato místa a úseky vyhledávat, analyzovat technické příčiny nehod a upravit tak, aby nevyvolávaly zvýšenou chybovost řidičů.

Ředitelství silnic a dálnic ČR doporučuje následující postup:

1. Vyhledat nehodová místa a úseky a na těchto místech provést podrobnou analýzu technických příčin vzniklých nehod (alespoň z protokolů nehod, lépe i z výpovědí účastníků), zajistit spolupráci Policie ČR (předávání podkladů) a dohodnout prověření zpracovatelů těchto analýz.
2. Z podrobné analýzy zpracovat kolizní diagramy (viz publikace Metodika identifikace a řešení míst častých dopravních nehod – CDV 2001).
3. Navrhnout co nejúčinnější opatření k eliminaci nevhodných vlivů (někdy může být opatření velmi jednoduché – např. vyřezání větví před dopravním značením nebo alespoň vodorovným dopravním značením vyznačený stín – ostrůvek mezi jízdními pruhy, kde může chodec zastavit). Viz TP 145 Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi (CDV 2001) a publikace Zásady bezpečného utváření PK (CDV 2001).
4. Při nutnosti provést náročnější (stavební) opatření je třeba zadat zpracování dokumentace a následně provést bezpečnostní audit.

Bezpečnostní audit je systematická procedura, která do procesu dopravního plánování a projektování vnáší nejnovější znalosti o bezpečném utváření pozemních komunikací za účelem prevence dopravních nehod a kolizí. Je to formální prověrka nově navrhovaných dopravních projektů, popř. všech projektů, které nějak souvisejí s dopravou na pozemních komunikacích. V rámci této prověrky vypracovává nezávislý a kvalifikovaný tým auditorů zprávu o nehodovém potenciálu hodnoceného projektu.

Smyslem je upravit návrh komunikace (projekt) ve všech stadiích (od studie až po dokončení stavby) tak, aby kombinace návrhových prvků nevytvořila podmínky pro vznik dopravních nehod. Znamená to snížení nákladů na pozdější odstraňování stavebních chyb, a kromě významu humánního (šetří životy a zdraví účastníků provozu) má tedy i velký přínos ekonomický. Z počátku byl bezpečnostní audit ve většině zemí přijímán s nedůvěrou, ale po odzkoušení byl odbornou veřejností kladně přijat, protože prokazatelně přispívá ke kvalitě dopravního řešení. Na připravovaných nových úsecích ve všech stadiích zpracování (nejlépe již při studii) je žádoucí zadat zpracování bezpečnostního auditu zkušenému auditorskému týmu.

V neposlední řadě jsou poznatky z analýz průběhu dopravních nehod konfrontovány s poznatky v zahraničí a posléze zapracovávány do norem a dalších technických předpisů a je také snaha je zapracovat do obecnějších předpisů (zákonů a vyhlášek). Všechna tato opatření však musí být současně doprovázena důslednou činností Policie ČR. K dobré spolupráci s Policií ČR přispívají i společné pravidelné porady mezi provozním úsekem ŘSD ČR a Dopravní policií ČR.

Ředitelství silnic a dálnic ČR má v současnosti velké problémy s odstraňováním pevných překážek (stromů) na krajnicích silnic I. tříd. Přesto, že vyhláška č. 35/1984 uváděla termín odstranění do 31. 12. 1986, je v současné době asi 370 km stromořadí rostoucích na krajnicích. Tyto pevné překážky nejsou ve většině případů příčinou nehod, ale důsledkem srážky se stromem zahynulo jen v roce 2007 na dálnicích a silnicích I. tříd 57 lidí, což je více než 13 % z celkového počtu usmrcených osob! Nelze tedy mluvit o komunikaci „odpouštějící“ pochybení řidičů.

V současné době je připravována úprava zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), kdy bude ve všech případech kácení stromů nutno žádat o povolení ke kácení. Pak bude odstranění stromu na krajnici znamenat často neřešitelný právní i faktický problém. Na jedné straně bude povinnost ze zákona pozemních komunikací, na druhé straně to bude zákaz ze strany zákona o ochraně přírody a krajiny. V novele zákona 27/1984 o pozemních komunikacích byla možnost udělit výjimku pro strom na krajnici, ale tato již v novém znění zákona 13/1997 není.

Provozní úsek Ředitelství silnic a dálnic ČR si uvědomuje hodnotu lidského života a zdraví a chce přispět ke snížení nehodovosti v ČR. Usiluje proto o zvýšení bezpečnosti na komunikacích ve své správě zkvalitňováním technického stavu spravovaných komunikací, zavedením povinného bezpečnostního auditu na nově budovaných komunikacích a při rozsáhlejších opravách a rekonstrukcích. Dále pravidelným prováděním bezpečnostních inspekcí na spravované síti, vyhodnocováním nehodových míst a prováděním potřebných stavebních opatření.

Ing. Jiří Volek je absolventem ČVUT Praha, obor Ekonomika a řízení stavebnictví (1991). V profesní kariéře pracoval na různých pozicích jako projektant, stavební dozor investora, mostní technik a od roku 1999 působil jako ředitel Správy a údržby silnic Kutná Hora. Od května 2006 je zaměstnán na Ředitelství silnic a dálnic ČR, kde od září 2007 vykonává funkci provozního ředitele.

Increasing Safety on Roads in the Administration of the Road and Motorway Directorate
One of the priorities of the Operation department of the Road and Motorway Directorate Prague (RMD) is to increase traffic safety on roads. Therefore, in order to increase safety, the Operation department of the Road and Motorway Directorate is performing safety audit for new road projects, safety inspection on the existing roads, accident analyses and proposal for safety traffic measures.

Autor

• Ing. Volek Josef