Výhody bitumenových stěrek při izolaci staveb

• Foto

Při ochraně staveb proti vlhkosti bývají nejkomplikovanější izolace zapuštěných konstrukcí. Pokud je hlavní příčinou voda pronikající z vnější strany budovy, je základním opatřením kvalitní rubová izolace. V tomto oboru se kromě prefabrikovaných pásových izolací s úspěchem uplatňují bitumenové stěrky.

Tyto materiály ve všech svých variacích nanášené za studena lze používat na všechny minerální povrchy (zdivo, smíšené zdivo, omítky, beton). Jsou vhodné tam, kde nemohou být ohroženy pohybem konstrukce (sedáním stavby, dotvarováním apod.). Jako většina živičných materiálů mají dobrou odolnost proti agresivní vodě. Lze je použít pro izolaci základů, rubu zapuštěných konstrukcí, ale i vodorovných ploch (podlah, teras apod.). Při odborném zpracování působí jako bezešvá ochrana staveb proti zemní vlhkosti, netlakové nebo i tlakové vodě, srovnatelně s izolačními pásy. Dvě vrstvy stěrky s vloženou sklotextilní armovací tkaninou překlenou i dodatečně vzniklé trhliny podkladu až do 5 mm. Pastovitá podoba při nanášení umožňuje celoplošně překrýt členité plochy. Oproti klasickým pásovým izolacím odpadá množství spojů a přesahů. Také řešení detailů nebo prostupů, což je jeden z největších problémů izolačních systémů, bývá jednodušší. Stěrky obvykle dokážou nahradit pásovou izolaci i v odolnosti proti prorůstání kořínků, nebo proti radonu. Při nanášení se připouštějí i určité nerovnosti podkladu, neboť povlak povrch kopíruje. To je zvlášť výhodné pro izolaci kamenného nebo smíšeného zdiva, které mívá nerovný povrch a kde by bylo vyrovnání podkladu pod izolační pás obtížné. Způsob nanášení zednickým hladítkem či lžící zmenšuje nároky na pracovní prostor. Snadná aplikace a poměrně jednoduchá kontrola také umožňují využívat i méně kvalifikované pracovní síly.

SLOŽENÍ

Obvykle se jedná o asfaltovou emulzi, popř. suspenzi, obohacenou aditivy. Emulze se skládá z jemných částic asfaltu rozptýlených ve vodě za přítomnosti emulgátoru, který zajišťuje stabilitu. Izolační povlak na konstrukci vznikne důsledkem zahuštění asfaltových částic při odpaření vody z nanesené hmoty. Vlastnosti emulzí se zlepšují
přídavkem polymerních látek. Pokud jsou modifikovány styren-butadienovým kaučukem (typu SBS), vznikají flexibilní systémy s velkou průtažností a pružností, schopné překlenout trhliny v podkladu. Vlastnosti lze dále vylepšovat přídavkem plniva – skleněných vláken, nebo granulátů z polystyrenu či pryže.

Základní přehled izolací včetně bitumenových je, společně s jejich preferovaným použitím, uveden v tabulce 1.

Tabulka 1 – Základní průvodce pro návrh izolace spodní stavby

DIMENZOVÁNÍ IZOLACÍ

Bitumenové stěrky se aplikují minimálně ve dvou pracovních krocích, vždy na tu stranu konstrukce, která bude v kontaktu s vodou. Musejí být nanášeny rovnoměrně po celé ploše a v tloušťce odpovídající vlhkostnímu zatížení. Pro bezpečnou ochranu konstrukce je důležitá až konečná tloušťka vrstvy: vyschlý povlak by měl mít minimální tloušťku 3 až 4 mm – viz tabulka 2 dle směrnice WTA 4-6-98. Z četných zkušeností plyne, že tloušťku 4 mm by měl povlak mít i v běžných podmínkách, kdy stavbu obklopují méně propustné zeminy či navážky.

Tabulka 2 – Minimální tloušťka bitumenového povlaku po vyschnutí

PRACOVNÍ POSTUP

Při aplikaci nátěrů a stěrek PCI Pecimor nebo PCI Barrapren je nutné dbát na přípravu podkladu. Ten musí být pevný, rovný a na povrchu lehce pórovitý. Nesmí mít hnízda, trhliny, přelivy od bednění a ostré hrany, nesmí být zaprášený a znečistěný zbytky starých nátěrů, odbedňovacích olejů a jiných nečistot, které by omezovaly přilnavost stěrky. Podklad smí být suchý nebo lehce vlhký. Vnější rohy nutno strhnout, případně obrousit. Ve vnitřních rozích se vytvoří fabion o poloměru 4 cm modelovací maltou PCI Repafix^® nebo PCI Nanocret^® R2 a zaoblí se.

Samotná aplikace pak je poměrně jednoduchá – pro představu uvádím dva základní materiály – nátěr a stěrku.

PCI Pecimor^® F se důkladně zamíchá míchadlem nasazeným na pomaluběžnou vrtačku (cca 400 ot./min). První nátěr se rovnoměrně a celoplošně nanáší na podklad malířskou štětkou, válečkem, nebo airless stříkáním. Po zaschnutí (cca 1 hod.) se druhý nátěr opět celoplošně a rovnoměrně nanese stejným způsobem. Čerstvý ochranný nátěr musí být chráněn před deštěm!

PCI Barrapren je připraven k použití a může se aplikovat zubovou stěrkou či vhodným stříkacím zařízením na matně vlhký podklad. Aplikuje se ve 2 vrstvách vždy po cca 1,5 kg/m², nanesení se provádí zubovou lžící: 1. vrstva se provede zazubením a následně se uhladí, 2. vrstva se provede stejným způsobem jako první. K zesílení utěsnění v oblasti pracovních spár, rohů, hran apod. lze použít perlinku PCI Gewebebahn, jež se vkládá do čerstvé první vrstvy. Druhá vrstva se aplikuje, jakmile první vrstva dosahuje dostatečné pevnosti; v případě horizontální plochy – jakmile je pochozí. V průběhu aplikace je PCI Barrapren třeba chránit před deštěm. Na velké plochy (nad 200 m²) se vyplatí nanášet stěrku stříkáním, jež se opět provádí ve 2 vrstvách vždy s cca 1,5 kg hmoty/m².

OCHRANA IZOLAČNÍHO POVLAKU

Vytvořenou povlakovou izolaci lze trvale zakrýt teprve po dostatečném vyschnutí. Při zakrývání je nutné vyvarovat se bodového a lineárního zatížení, kdy by mohla být při dusání zásypu výkopu izolace mechanicky poškozena. Pro ochranu povlaku jsou proto vhodné např. tepelněizolační desky z extrudovaného polystyrenu, které se pomocí stěrkové hmoty i nalepují, případně geotextilie větší gramáže. V případě odvodnění výkopů je výhodné pro ochranu izolace používat drenážní („nopové") fólie, nejlépe s kluznou vrstvou a agregovanou geotextilií. Použití konkrétních typů fólií musí výrobcem stěrky výslovně odsouhlaseno, neboť u některých by mohlo dojít k zatlačení nopů do izolace při zasypávání výkopu. Drenážní fólie se na povlak volně zavěšuje (kluznou vrstvou k izolaci), ke konstrukci se přichytí v úrovni terénu pomocí lišty. Spodní okraj fólie se pak napojí na štěrkopískový zásyp drenáže. K zasypání výkopů může dojít až tehdy, je‑li izolace dostatečně chráněna před poškozením. Zásyp by měl být u soudržnějších půd vždy odvodněn. Nelze používat hrubý říční štěrk, nebo ostrohrannou stavební suť (dokáže prorazit i ochrannou vrstvu izolace).

Správný návrh izolací vyžaduje pečlivý průzkum, který podrobně zhodnotí všechny podstatné vlivy, zejména hydrofyzikální, geotechnické a popř. korozní. Rubovou izolaci zapuštěných konstrukcí v méně propustných zeminách nestačí dimenzovat jen na zemní vlhkost. Během stavby nejsou obvykle zhutněny zásypy výkopů předepsaným způsobem a prosakující srážková voda působí na izolovanou plochu tlakově. Vhodné je proto svislou izolaci zesílit a vyztužit a vyřešit odvodnění výkopů, resp. doplnit pojistnou drenáž. Časté problémy jsou v městské zástavbě, kdy je voda přiváděna k objektům propustnými zásypy sítí nebo domovních přípojek i ze značných vzdáleností.

Autor

• Ing. Štolfa Daniel