Velín tunelů Městského okruhu je prozatím na Strahově

• Foto

Velín městských pražských tunelů byl postaven nejprve pouze pro Strahovský tunel, v roce 1997. Později, v letech 2000 až 2004, byl postupně napojen i na ostatní tunely Městského okruhu. Pracovníci Technické správy komunikací (TSK) tak sledují na svých monitorech provoz ve všech pražských tunelech. Kontrolují stav technologických zařízení, hodnoty naměřené kvality vzduchu, intenzity provozu, teploty spotřeby elektrické energie. Dispečeři mají k dispozici kamerový systém a videodetekční zařízení, které v celém úseku automaticky monitoruje situaci v tunelu a v případě mimořádné události (člověk nebo zvíře v tunelu, zastavení vozidla, kolona pomalu projíždějících vozidel, havárie, dým v tunelu atd.), okamžitě spustí alarm. Na tzv. alarmové obrazovce se objeví obraz z kamery, v jejímž záběru k mimořádné události došlo. K řešení mimořádných událostí využívají pracovníci TSK celou řadu technických prostředků. Pomocí řídicího systému omezí rychlost, provoz, uzavřou tunel a zároveň informují o vzniklé události v tunelu řidiče pomocí přímého vstupu do rozhlasového vysílání (v tunelu je zajištěn příjem stanice Čro1) nebo prostřednictvím evakuačního rozhlasu.

Mimořádné události
K centrálnímu dispečinku na Strahově nám Jiří Sládek, náměstek pro speciální stavby, sdělil: „Tento dispečink slouží k dozorování technologie tunelu, je propojen s centrální řídící ústřednou dopravy Na Bojišti. Tunely jsou 100% pokryty kamerami. V případě, že tunelu k něčemu dojde, systém reaguje tak, že na dané místo, kde se něco stane, namíří a zapne kameru a obraz té kamery se objeví zde u dispečera.“

„Tunel se uzavírá buď automaticky, na základě zjištění čidel, která jsou v tunelu, např. při požáru je to automatická sekvence. Případně se uzavírá z dopravní ústředny Na Bojišti, a to uzavření je okamžité. Před tunelem jsou jak červená světla, tak závory, které se uzavřou. Například ve Strahovském tunelu je 25 kamer, “ pokračoval Jiří Sládek.

Uzavření tunelu je podle slov Jiřího Sládka v řádech jednotek na rok. Nejmimořádnější událostí letošního roku byl požár vozidla, ke kterému došlo k tomu v létě ve východní tunelové troubě Strahovského tunelu ve směru ze Smíchova na Břevnov.

Pokud tedy dojde v některém z tunelů k dopravní nehodě, pracovníci sledující dění v tunelu pomocí kamer, které pokrývají dopravní prostor tunelů, reagují na konkrétní situaci úpravami chodu technologie a současně informují potřebné složky integrovaného záchranného systému – Hasičský záchranný sbor, Policii ČR, Záchrannou službu. Pomocí svých nástrojů jim zjednoduší přístupovou cestu.

Stejnou informaci o mimořádné situaci jako dispečink tunelů má ovšem i Hlavní dopravní řídicí ústředna, která upraví dopravní režim v tunelu (buď okamžitým uzavřením tunelu, přestavěním proměnných dopravních značek, svedením provozu do volného pruhu atp.), dále situaci na objízdných trasách a příjezdových trasách záchranných složek a provádí další nezbytná opatření.

Úloha dispečera
Dispečeři jsou školeni na to, aby posoudili stupeň dalšího nebezpečí a v případě, že hrozí požár, je ohrožena bezpečnost osob nebo hrozí jiné nebezpečí, vědí, jak riziko eliminovat na minimum. Po vyhodnocení situace okamžitě mohou informovat přes ústřednu záchranné složky o povaze nehody a dalších možných hrozbách. Ne všechna rozhodnutí spočívají na uvážení obsluhy. Tunely jsou vybaveny velkým množstvím různých čidel, které dodávají řídicímu počítači informace a který reaguje podle svého naprogramování. Funkčnost celého řídicího systému se automaticky prověřuje. Stav technologie v tunelech se vždy po určité době kontroluje a provádějí se potřebné opravy, k čemuž dochází většinou v nočních hodinách v pro motoristy uzavřeném tunelu.
 

Autor

• Mgr. Doudová Ludmila