KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Zakládání    Úzké propojení výzkumu a realizačních společností pomáhá zajistit bezpečnost na komunikacích i prosperovat firmám na rozkolísaném trhu

Úzké propojení výzkumu a realizačních společností pomáhá zajistit bezpečnost na komunikacích i prosperovat firmám na rozkolísaném trhu

Publikováno: 16.6.2014
Rubrika: Zakládání

STRIX Chomutov, a. s. působí na trhu více jak 20 let. Primárním zaměřením společnosti je specializace na sanace geotechnických problematik, zejména sanace skal a skalních svahů a s tím související provoz vybraných specializovaných technologií, mnohdy velmi unikátních. Vše probíhá formou přímé realizace „na klíč“ s využitím vlastních zaměstnanců a firemní techniky – bez přeprodávání práce jiným koncovým podzhotovitelům.

V dnešní době a z aktuálního hlediska se propojení naší, čistě realizační společnosti s oblastí výzkumu a vývoje jeví jako velmi přínosné a životaschopné. Rádi bychom vám proto přiblížili počátky a důsledky tohoto původně vcelku nemyslitelného spojení. Myslíme si, že tato zkušenost může posloužit ku prospěchu i jiným organizacím, které v současné složité době hledají cesty dalšího možného rozvoje nebo uplatnění na trhu.

Již před řadou let, kdy se v České republice začal masivněji rozvíjet náš obor – sanace skal a to zejména z důvodu tehdejších rozsáhlých rekonstrukcí železničních koridorů, při nichž bylo zabezpečení skal a svahů velmi aktuálním problémem k řešení, jsme byli častými kritiky navrhovaných postupů zabezpečení, využívaných materiálů, řešení dané problematiky, či předimenzování bezpečnostních opatření nebo zbytečného předražování prací a dalších nešvarů, se kterými jsme se ve své praxi setkávali, a které nám ve svých důsledcích ztěžovaly a vlastně i znehodnocovaly práci nás samých i ostatních zainteresovaných. Ne, že by se vždy jednalo o záměr, či neodbornost – chyby jsme viděli spíše ve špatné komunikaci investor‑projektant‑realizátor; často také nebylo možné obsáhnout v realizaci novinky v oboru, nebyl dostatek času na průzkum nebo chyběl čas na přípravu, která mohla být mnohdy velice rozsáhlá a tím i časově náročná. Minimálně budila rozpaky benevolentnost některých postupů při návrzích i realizacích sanačních zásahů na liniových stavbách, pro které jsou jinak na veškeré ostatní činnosti velice detailní a přesné normativy. Ano, geotechnické činnosti nelze vždy přesně „zaškatulkovat“, ale jistá míra potřeby sjednocení postupů a náhledů na problematiku se v praxi projevovala čím dál zřetelněji. My, jako finální realizátoři prací jsme tuto potřebu pociťovali asi nejsilněji; naše kritizování a poukazování na danou potřebu přinášelo různé reakce. Od „přemýšlení je na nás, vy se držte lopat“ přes „kdyby to v tomto oboru šlo, už by to existovalo“ popřípadě konstruktivněji „když jste tak chytří, tak s tím něco udělejte“. No a tak jsme se s tím pokusili něco udělat.

Nosnou myšlenou byla skutečnost, že geotechnika v oblasti sanací skal a skalních svahů je sice rozsáhlým oborem, ale třeba lékařská věda a její postupy jsou přeci jen násobně rozsáhlejší. A když mohou existovat optimalizační a vyhodnocovací systémy v lékařství, proč by nemohly vzniknout takové postupy také v našem oboru. Zjistili jsme, že kritici poukazující na fakt, že „kdyby to v tomto oboru šlo, už by to existovalo“ mají pravdu jen částečně.“ Neexistuje to“ ne proto, že by „to nešlo“, ale proto, „že aby to šlo, musí se v počátku snažení překonat značné problémy“. Tyto počáteční problémy byly zejména ve způsobech informačního propojení mezi vzájemně odlišnými oblastmi a příslušnými odborníky a ve stanovení postupů prací a zadání pro celou řadu odborných pracovišť. V počátcích bylo také třeba udržet pracovní morálku a nasazení a to i v případech, kdy se po několika týdenním snažení zjistilo, že se jedná o slepý směr vývoje a vše se zdá být takřka zbytečné. Dalším frustrujícím zjištěním byl fakt, že cesta je sice správná, ale objemy prací, zpracovávané v rámci dobrovolnosti a často o víkendech, jsou nereálné a požadavky na odborná pracoviště jsou z našich vlastních zdrojů neufinancovatelné.

Pomohlo proto doporučení pokusit se naše snažení financovat ze zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro výzkum a vývoj. A vyšlo to. Psal se rok 2009, a my jsme začali realizovat projekt nazvaný NEMETON2013. Postupem času se začaly rýsovat první samostatné výstupy, které v podstatě ihned přinášely možnosti využití v praxi. Prvotní výsledky také odbouraly jakousi skepsi či ostych dalších odborných či akademických pracovišť, která následně zjistila, že dobré nápady mohou vznikat i jinde, nežli pod jejich střechou. Začalo se rodit množství dobrých a konstruktivních nápadů, projekt se rozrůstal, až počal nabírat neuchopitelných a hlavně nezpracovatelných rozměrů. Musel proto proběhnout radikální očistný řez. „Co však s těmi skvělými ideami a nápady, které by v praxi našly zcela nesporně využití? Jak zachránit jejich potenciál?“ Bylo třeba postupovat stejným způsobem, jakým bylo přistupováno k prvnímu dobrému nápadu tj. zpracovat tyto myšlenky a nápady jako samostatný výzkumný úkol či úkoly a pokusit se opět o partnerství s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Díky tomuto přístupu bylo v dalších letech a při dalších úkolech snadnější oslovit odborná či akademická pracoviště s nabídkou spolupráce na aktuálním výzkumu a vývoji.

Není cílem tohoto článku přesně seznamovat s jednotlivými úkoly a jejich výstupy (ty jsou dohledatelné jinde). Stačí pouze konstatování, že v následujících letech stíhal jeden úkol druhý.

Na první projekt, který se věnoval systematizaci a optimalizaci postupů při sanacích skal a skalních svahů, a byl nazván NEMETON2013 (www.nemeton2013.cz), plynule navázal NEMETON2015, který se obdobným způsobem věnuje optimalizačním postupům s tím, že je zaměřen na zemní sesuvy. Následoval další projekt ZEKAPR (www.zekapr.cz) – začal tak vznikat podobně jako u předchozích projektů optimalizační software věnující se ne příliš jasnému a prozkoumanému fenoménu zemito‑kamenitých proudů vznikajících v našich zeměpisných podmínkách. Správnost zvoleného směru a postupu jsme zjistili až během projektových prací, kdy se ukázalo, že se této neprozkoumané oblasti věnují i v zahraničí. (Například Dr. Johannes Huebl a Dr. Gernot Fiebiger z vídeňské univerzity; Rakušané se více věnují samotnému jevu, my klademe větší zájem o praktické využití, zejména při ochraně liniových staveb ve vztahu k ekonomickým možnostem).

Další projekt z rodiny vyvíjených optimalizačních softwarů, který byl vyžadován zejména projekčními kancelářemi, jsme nazvali ZEMNÍ A HORNINOVÉ KOTVY (www.geokotvy.cz), Tento projekt řeší návrhové systémy kotvení v různých typech zemin a hornin, včetně provedení vzorových testů. Nelze opomenout také dva další projekty, které se od popisovaných modelujících či vyhodnocujících softwarů liší tím, že se zabývají přímo vývojem hardwaru. Prvním z nich je projekt GEMON (www.gemon.cz) zaměřený na sestavení přístroje pro přesná, stabilní a dlouhodobá měření fyzikálních veličin v terénu s komfortním přenosem dat k uživateli. Druhým projektem je vývoj našich vlastních 3D stabilizačních prvků pro sanaci rozsáhlých území, například liniových staveb (www.3dprvky.cz).

Donátor, v našem případě již zmiňované Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, tedy organizace disponující státními prostředky, může být spokojena, že jejich investice nepřišly vniveč. Naopak, i když během cca pěti let do naší činnosti „přitekly“ značné prostředky, státu se násobně vrátily a to ještě před vlastním ukončením jednotlivých projektů. Dále by proto mohl následovat dlouhý seznam dokazující toto tvrzení. Pro ilustraci předkládáme jen několik vzorových případů návratnosti.

PRAKTICKÉ VYUŽITÍ A PŘÍNOS ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI NA SILNICI
Již od počátku minulého století byly snahy o zabezpečení silnice v úseku Štěchovice – Vrané nad Vltavou, jednoho z důležitých přístupů do Prahy z jihozápadu. Po sérii havárií spojených se skalním řícením v roce 2011 hrozilo nemyslitelné – trvalé uzavření této komunikace do doby zajištění dalšího možného řícení. Některé „odborné“ studie hovořily o potřebě vynaložení až jedné miliardy korun na realizaci předpokládaných sanační opatření. Vzhledem k faktu, že se k přípravám skalního zajištění dostaly společnosti pracující na projektu NEMETON2013 a tyto společnosti byli tvůrci projektu nebo byly minimálně obeznámeny s tvořenými optimalizačními procesy, byla nakonec oproti navrhované miliardě korun potřebná pouhá desetina této závratné sumy! Oproti zvyklosti, že předpokládaná suma je obvykle spíše navýšena, byla tato desetina původní částky dále snížena téměř o polovinu vhodným nastavením výběrových řízení v oblastech, kterými se projekt NEMETON2013 zabývá. Investor (kraj, stát) může jásat; my jako realizační firma také – díky optimalizačním procesům pro realizační firmy jsme zvýšili konkurenceschopnost a dokázali vyhrát dvě ze čtyř výběrových
řízení. To vše se zachováním přiměřeného zisku. Ve zbylých dvou výběrových řízeních jsme dokázali zajistit alespoň participaci.

PRAKTICKÉ VYUŽITÍ A PŘÍNOS ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI NA ŽELEZNICI PROCHÁZEJÍCÍ PŘÍRODNÍ REZERVACÍ
Podobným příběhem, ale na železnici, je sanace skalního svahu nad tratí v přírodní rezervaci Kalvárie u obce Libochovany ležící mezi Ústím nad Labem a Lovosicemi. Původní, léta odhadovanou investici do sanačních opatření dokázala projekční kancelář SG Geoprojekt spol. s r. o. díky optimalizačním procesům projektu NEMETON2013 opět snížit na pouhý zlomek původně odhadované částky. Další úspory z částky vznikly optimalizací výrobních procesů, kterými jsme následně opět dosáhli zvýšení konkurenceschopnosti a tím možnosti vítězství v soutěži. I přes nízkou cenu jsme využitím svých znalostí dokázali akci nejen zvládnout s přiměřeným ziskem, ale dokonce i významně zkrátit dobu vlastní realizace. (Zajímavostí z realizace bylo například první nasazení letecké techniky v oboru).

PRAKTICKÉ VYUŽITÍ A PŘÍNOS PRO NÁRODNÍ PARK
Ne vždy je přínos tak snadno vyčíslitelný v penězích, jako v minulých dvou případech. Někdy je tzv. nevyčíslitelný, ale společensky přínosný. Tak tomu bývá například u kulturních či historických památek, tedy v oblasti, ve které se také často pohybujeme. Mnoho hradů či jiných památek stojí na skále, my bychom zde však rád přiblížili jiný případ. Jedním z výstupů našich výzkumných projektů je systém GEMON umožňující měřit v terénu různé fyzikální veličiny a výstupy měření dálkově kamkoliv přenášet. Díky dosahované přesnosti, stabilitě, odolnosti a také cenové dostupnosti vlastních měření a souvisejících přenosů dat je například tento unikátní systém instalován na Pravčické bráně ve Hřensku v rámci probíhajícího dlouhodobého monitoring skalních pohybů.

(Tento geologický útvar je něco jako Karlův most mezi mosty a proto, i když na lokalitě Česko‑Saského Švýcarska provádíme i řadu dalších skalních měření, považujeme právě toto měření, které vede k záchraně unikátního útvaru, za největší úspěch, jehož lze této oblasti dosáhnout.)

Tolik pro ilustraci jistě stačí, i když bychom mohli předkládat další a další případy ekonomických, či společenských přínosů v různých oblastech. Možná jste se s nimi i vy sami již také setkali, pravděpodobně bez vědomí toho, že na pozadí těchto případů jsou výstupy našich výzkumných úkolů.

Pokud má být tento článek jakýmsi návodem pro realizační společnosti našeho typu, které coby výrobní společnosti primárně nemají k výzkumu a vývoji sebemenší vztah, ale mají snahu o hledání cest v rozšíření vlastní podnikatelské činnosti či se chtějí stabilizovat na trhu, možná by závěrem stálo za to přiblížit, co nám z dlouhodobého hlediska přineslo naše počáteční rozhodnutí pustit se právě tímto směrem.

Přínosy lze rozdělit do dvou základních oblastí:
Do první (nazvěme ji neměřitelné) oblasti můžeme mimo dobrého pocitu, že jsme něco dokázali zahrnout také:

  • uznání a zájem o odbornou spolupráci u nás i v zahraničí + kontakty na odborná pracoviště a navázání reciproční spolupráce
  • získané RIVové body asi neoceníme jako realizační firma tolik, jako spolupracující kolegové z akademických pracovišť, kteří je vcelku vítají
  • několik užitných vzorů, technologických postupů, prototypů, vlastních softwarů, databází dat

Druhou, již lépe m ěřitelnou oblastí, jsou jednotlivé oblasti s vyčíslitelným ekonomickým přínosem:

  • zvýšení konkurenceschopnosti v primární, pro nás realizační oblasti, tím zvýšení počtu zakázek, obratu, zaměstnanosti, celkového rozvoje a tím stabilizaci postavení naší společnosti na trhu
  • vznik a rozvoj samostatných středisek věnujících se samotnému výzkumu a vývoji, tím zvýšení zaměstnanosti, sekundární podpora výrobních středisek odbornou podporou
  • podpora výrobních středisek v mimosezóně; zadáváním práce vlastními výzkumnými středisky – udržení zaměstnanosti v nepříznivých obdobích roku
  • snížení nákladů (zvýšení efektivity a tím konkurenceschopnosti) kumulací například administrativní či inženýringové činnosti výroby a oblastí výzkumu a vývoje
  • možnost okamžitého a bezplatného využití výstupů výzkumu a vývoje pro naši praxi
  • komunikace a spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje nám mnohdy také otevírá jinak velmi nedostupné „dveře“ k potencionálním obchodním partnerům, kteří jsou mimo odborné kooperace také zadavateli práce – zvýšení počtu zakázek pro výrobní střediska

Dnes si to v naší společnosti bez vlastního výzkumu a vývoje nedokážeme dobře představit. A podobný postup můžeme, jak plyne z tohoto textu, doporučit všem. Tuto aktivitu, vznikající tzv. „od spodu“ považujeme za velmi účelnou, nejen z důvodu vlastního vítaného ekonomického prospěchu. Pokud bychom hledali i vznešenější cíle, můžeme uvažovat a hovořit o pomoci celé společnosti formou podpory akademických pracovišť. Tato pracoviště jsou mnohdy (ne vždy a ne všechna) odtržena od reálných potřeb praxe, a když jim tyto potřeby neukážeme právě my, pak nemají mnoho možností tyto potřeby zjistit a nemohou pak plně rozvinout svůj akademický potenciál. A pokud jsou placena ze státních rozpočtů, na které mimo jiné svými daněmi přispíváme právě my – společnost pohybující se ve výrobní sféře, je na nás, abychom jim pomohli a tím pomohli i nám samým.

Nám se tato cesta vyplatila nejen ekonomicky, vaší společnosti se proto může vyplatit také. Je třeba se pouze nebát nového.

Závěrem bych rád uvedl naše hlavní spoluřešitele projektů:

  • ČVUT v Praze, fakulta stavební
  • VŠB‑TU Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky
  • VUT v Brně, fakulta stavební
  • SG‑GEOPROJEKT, spol. s r. o.
  • ARCADIS Geotechnika a. s.
  • Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.
  • Česká geologická služba
  • SG‑Geoinženýring, s. r. o.

Close Interconnection of Survey and Implementation Companies Helps Ensure Road Safety and Helps Companies on Fluctuating Market Prosper
STRIX Chomutov, a.s. has been on the market for more than 20 years. Primary focus of the company is specialisation on the redevelopment of geotechnical issues, particularly the redevelopment of rocks and rocky slopes and related operation of selected specialised technologies, often very unique. Everything is arranged in the form of direct execution, using own employees and company technical equipment without further delegation of works on other final sub-contractors.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Instalace záchytného systému MACCAFERRI RMC 500A pro ochranu železnice – nejodolnější bariéra v ČRPrvní nasazení letecké techniky v oboruInstalace měřícího systému GEMON – Pravčická brána, Hřensko

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Armovia – opěrné zdi z vyztužené zeminyArmovia – opěrné zdi z vyztužené zeminy (45x)
Technologie výstavby strmých násypů, opěrných zdí a mostních opěr z vyztužených zemin se rozšířila v polovině šedesátých...
Tunel Jablunkov – zhodnocení geotechnických rizik přestavby železničního tuneluTunel Jablunkov – zhodnocení geotechnických rizik přestavby železničního tunelu (42x)
Do stavby „Optimalizace trati státní hranice SR – Mosty u Jablunkova – Bystřice nad Olší“ spadá ...
Vylehčená zemní konstrukce na rychlostní silnici R6 v úseku Jenišov – Nové SedloVylehčená zemní konstrukce na rychlostní silnici R6 v úseku Jenišov – Nové Sedlo (35x)
Stavba rychlostní komunikace R6 v úseku Jenišov – Nové Sedlo je významná hlavně netradičním řešením přechodu málo ...

NEJlépe hodnocené související články

Unikátní estakáda Nového spojeníUnikátní estakáda Nového spojení (4 b.)
Nové spojení je dopravní liniovou stavbou umístěnou v intravilánu hlavního města Prahy a sloužící potřebám dálkové, přím...
Tunel Jablunkov – zhodnocení geotechnických rizik přestavby železničního tuneluTunel Jablunkov – zhodnocení geotechnických rizik přestavby železničního tunelu (3.3 b.)
Do stavby „Optimalizace trati státní hranice SR – Mosty u Jablunkova – Bystřice nad Olší“ spadá ...
„Očekáváme, že příští rok bude velmi komplikovaný,“„Očekáváme, že příští rok bude velmi komplikovaný,“ (3 b.)
sdělil v rozhovoru pro časopis SILNICE ŽELEZNICE Ing. Václav Hořejší, MBA, ředitel společnosti ARCADIS Geotechnika a. s....

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice