Tramvajová trať na Trojském mostě
Rubrika: Zajímavosti
Po řadu let doprovázela výstavbu tunelů městského okruhu v Praze v úseku známém jako komplex Blanka i úprava povrchů. Zpracovatelem projektů všech tramvajových tratí, které byly při této akci realizovány, byla společnost METROPROJEKT Praha a. s. V rámci stavby č. 9515 Myslbekova – Prašný most to byly provizorní i definitivní tratě v prostoru Prašného mostu a Svatovítské ulice, v rámci stavby č. 0080 Prašný most–Špejchar pak tramvajová trať v ulici Milady Horákové v uvedeném úseku. Součástí stavby č. 0079 Špejchar – Pelc-Tyrolka byly tramvajové tratě včetně provizorních od Špejcharu po Letenské náměstí a od Vrbenského ulice po ulici Trojskou.
Právě posledně jmenovaný úsek definitivní tramvajové tratě byl uveden do provozu loňského 6. října společně s novým Trojským mostem, jehož střední částí tramvajové koleje procházejí.
Část definitivní tratě od Vrbenského do poloviny podjezdu pod tratí ČD, včetně zastávky Nádraží Holešovice, byla zprovozněna už v roce 2010. Na ni navázalo provizorní zjednokolejnění stávající tratě přes provizorní most obecně známý jako „Rámusák“, které na trojské straně přecházelo přes již vybudované konstrukce tunelů a před zastávkou Trojská se už opět dvoukolejná trať napojila na stávající. Toto provizorium si vyžádalo jak výškovou úpravu pojížděné části mostu, abychom dosáhli potřebné výšky pro překonání tunelů, tak i zřízení signalizace na jednokolejné trati. Upraveny byly i protipovodňové konstrukce v podjezdu železniční tratí.
Na podzim 2013 došlo k úplné výluce tramvají mezi Holešovicemi a Trojou a trvalo celý rok, než byl provoz, teď už po novém Trojském mostě, znovu obnoven. Na trojském předmostí bylo nutné se při návrhu nivelety kolejí vypořádat s výškovou úrovní spodní části stávajícího podjezdu železnice a potřebnou podjezdnou výškou, která musela splnit i parametry pro uchycení troleje. Zároveň jsme byli limitováni výškou mostní konstrukce, která je navržena na úroveň hladiny při povodni roku 2002 zvýšené o 1 m. Spád tramvajové trati 6,86 % se zde tak blíží k maximálnímu dovolenému spádu 7 %. Vzhledem k těmto výškovým poměrům i umístění směrového oblouku je zde kolejové lože stabilizováno reakční pryskyřicí.
Na Trojském mostě je tramvajová trať navržena jako pevná jízdní dráha s otevřeným kolejovým svrškem a přímým upevněním kolejnic do nosné desky, která byla navržena jako součást mostu (projektant mostu firma Mott MacDonald). Plovoucí monolitická železobetonová deska má tloušťku 17–27 cm a na ochranné vrstvě izolace mostu je uložena na antivibrační rohoži. Má dostředný sklon, mezi kolejemi probíhají odvodňovací žlábky zaústěné do horských vpustí umístěných za opěrami mostu. Uprostřed tramvajové tratě jsou i trakční stožáry, rovněž kotvené do této desky.
Koleje sledují geometrii mostní konstrukce, směrově jsou přímé, vrcholový výškový oblouk na hlavním poli mostu má poloměr 1 845 m, na inundačním mostě je pak údolnicový oblouk o poloměru 2 100 m. Širokopatní kolejnice jsou upevněny pružnými svěrkami a do železobetonové desky jsou kotveny přes podkladnice podlité plastbetonem, tedy podobným systémem, jaký se používá v pražském metru. Kotvení probíhalo do předem vyvrtaných děr, stejně jako kotvení pojistných úhelníků. Složitou situaci měli konstruktéři kolejových dilatačních zařízení, která jsou umístěna nad opěrami na obou koncích mostu. Pro požadované posuny dilatujících částí (podélně na trojské straně 100 mm, na holešovické 276 mm, svislé posuny do 7 mm) bylo vzhledem ke geometrii tratě nutné vyřešit délky a umístění dilatačních zařízení, neobvyklým požadavkem bylo i přímé kotvení do železobetonové desky.
Po překonání Trojského mostu a hloubeného tunelu na trojském předmostí pokračuje tramvajová trať ulicí Pod Lisem do zastávky Trojská a dále se napojuje do stávající tratě v Trojské ulici. Zde jsou opět využity maximální podélné spády jak v zastávce, tak v napojení trati. Při respektování povolených spádů a zároveň výšek stávajících vjezdů do objektů podél vozovky ve směru z centra došlo mezi nástupním ostrůvkem a přilehlou vozovkou k výškovému rozdílu až 1 m. Byla zde proto navržena palisádová zídka.
Bezbariérová zastávka, oproti původnímu stavu umístěná do středu komunikace, je ve směru do centra navržena jako sdružená pro společné stanicování tramvají i autobusů MHD, ve směru z centra slouží jen pro tramvaje. Tramvajová trať vyjma Trojského mostu a prostoru nad hloubeným tunelem má konstrukci na pražcích ve štěrkovém loži, je odvodněna pomocí drenáží a odvodňovačů zaústěných do kalových jímek. Povrch je téměř v celém rozsahu asfaltový, jen na mostě a v krátkém úseku v napojení na Trojské ulici zůstává otevřené kolejové lože. Celková délka nově budovaného úseku dvoukolejné tramvajové tratě je 1 140 m, z toho téměř 270 m vede po mostní konstrukci.
Tram Track at the Troja Bridge
For many years the tunnel construction in Prague urban circuit has been accompanied by surface treatment in the section known as the Blanka Complex. The projects of all tram tracks having been constructed on this occasion were processed by METROPROJEKT Praha a. s. The construction no. 9515 Myslbekova – Prašný most included temporary as well as permanent tracks in the area of Prašný most and Svatovítská ulice street; the construction no. 0080 Prašný most – Špejchar included the tram track on Milada Horáková Street in the section. The construction no. 0079 Špejchar – Pelc – Tyrolka also included temporary tram tracks from Špejchar to Letenské náměstí square and from Vrbenského street to Trojská street.