„Těžko španělskému majiteli vysvětlujeme, že máme nedostatek lidí. Ale jinak jsme si názorově velmi blízcí,“

• Foto

V čele OHL ŽS jste téměř rok a půl, jaké změny se vám podařily, že si můžete říci: „ano, na tohle jsem skutečně hrdý!“?
V pozici generálního ředitele jsem rok a půl, ale změny, které nám pomohly vrátit hospodářský výsledek společnosti do kladných čísel, začaly již před třemi lety restrukturalizací společnosti. V rámci ní jsme zjednodušili strukturu řízení, čímž se nám podařilo snížit podíl správní režie, ale zároveň si udržet výrobní kapacity ve všech oborech. Hrdý jsem především na to, že se nám uvnitř společnosti povedlo propojit divize mezi sebou tak, že vzájemně komunikují a spolupracují, což dříve nebylo obvyklé. Táhnout za jeden provaz a stejným směrem je jednoznačně efektivní.

Jak se podařilo OHL ŽS vytěžit časy konjunktury ve stavebnictví a jaké priority máte v nejbližších měsících před sebou?
Naší strategií je stabilizace růstu společnosti. V posledních dvou letech jsme zvyšovali objemy meziročně dvouciferným procentem a nebylo by dobré, řečeno sportovním žargonem, tohle tempo přepálit. V současnosti preferujeme český a slovenský trh oproti neuváženým expanzím do cizích krajin. Prioritou je udržet se mezi TOP 5 stavebními společnostmi na trhu.

Kterým segmentům se obzvláště dařilo a kde naopak vidíte rezervy?
Tradičně jsme silní v oblasti železničních projektů, pozemních staveb pro státní, kulturní a sportovní instituce, daří se nám na vodohospodářských, mostních a podzemních zakázkách. Oproti společnostem naší velikosti ovšem výrazně zaostáváme v oblasti pozemních komunikací na projektech v České republice i přesto, že jsme realizovali zajímavé dálniční a silniční stavby v zahraničí. Chceme proto tento obor v ČR a na Slovensku rozvíjet a již podnikáme potřebné kroky.

Jaké jsou pro vás aktuálně klíčové stavby a které z nich jsou pro vás zároveň i prestižní?
Každá z našich divizí má své klíčové stavby. Nelze preferovat jednu stavbu před druhou, protože pro každého zadavatele je právě ta jeho nejdůležitější. Máme opravdu široké spektrum zakázek napříč všemi obory stavebnictví od rekonstrukcí historických objektů, jako např. zámek ve Vimperku ze 13. století, přes stavbu moderního pavilonu Fyzikálního ústavu Akademie věd a Komplexního simulačního centra Masarykovy university, až po rozsáhlý projekt dálnice D1 na Slovenku v úseku Hubová – Ivachnová či elektrizaci trati Uničov – Olomouc.

V čem jsou specifičtí Španělé jako majitelé a jaká je jejich aktuální strategie pro český trh?
Jak je známo, každý národ má své specifikum v rámci korporátního řízení společností, ale vždy záleží na konkrétních lidech. Mám to štěstí, že jsme si se španělským zástupcem majitele názorově blízcí. Vždy se mi vyplatilo být přímý a otevřený v jednáních s naší mateřskou společností. Co se týče strategie společnosti, jsme v tomto směru víceméně nezávislí. Námi vytvořená strategie samozřejmě musí být schválena dozorčí radou, ale jak jsem již zmínil, v názorech se příliš nelišíme.

Jak se vám daří v personální oblasti při nedostatku některých především řemeslných pozic a jak dlouhodobě řešíte zaměstnaneckou politiku?
Důležité je především udržet si stávající zaměstnance, pro které máme řadu nadstandartních benefitů. Zároveň se nám vždy vyplatilo si zaměstnance vychovat, nežli je hledat na trhu. Potencionální zaměstnance proto oslovujeme již v průběhu studií a spolupracujeme se školami od učilišť po vysoké školy. Je to běh na dlouhou trať, ale stále v tento přístup věříme. Jsme zároveň aktivní v programu zaměstnávání dělníků z východních zemí. Když se vrátím k předchozí otázce, tak právě oblast personálního nedostatku zaměstnanců v oboru je jednou z těch, která se velmi nesnadno vysvětluje našemu španělskému majiteli. Ve Španělsku, jak víme, je velká nezaměstnanost, kdežto v ČR na trhu volné kapacity téměř nejsou.

Jak v OHL ŽS reagujete na nové trendy ve stavebnictví – tedy pokusy o digitalizaci, BIM a další aplikace nových technologií? 
Musíme být a jsme aktivní, co se týče aplikace nových technologií. Zároveň sledujeme nové trendy v oboru. Máme za sebou pilotní projekty realizované v BIM a v této oblasti mimo jiné aktivně spolupracujeme se Svazem podnikatelů ve stavebnictví. Kromě stavebních oborů máme ve společnosti také technologickou divizi, kde je vývoj mnohem dynamičtější, a sami tak přispíváme k vývoji nových technologií, např. pro měnírny dopravních podniků.

Jak hodnotíte legislativní prostředí ve stavebnictví a co teď aktuálně firmy nejvíce pálí? Daří se v tomto směru efektivně komunikovat se státem?
Na téma nového stavebního zákona toho již bylo řečeno a napsáno tolik, že je až zbytečné se k tomu dlouze vyjadřovat. Dle mého alespoň částečně pomohlo schválení zákona o liniových stavbách v loňském roce. OHL ŽS, a. s. je členem hospodářské komory, která připravuje rekodifikaci stavebního zákona, a v rámci členství ve Svazu podnikatelů ve stavebnictví připomínkujeme dané návrhy. Jelikož však v tuto chvíli neexistuje politická shoda, předpokládám, že nový zákon nebude v dohledné době schválen, a tím se situace ve zrychlení přípravy staveb nijak nezmění.

Může mít firma, která nesídlí v Praze, v něčem výhodu/nevýhodu oproti srovnatelné konkurenci, která v Praze je? Funguje v rámci výběru subdodavatelů regionální patriotismus?
Nemyslím si, že je důležité, kde má firma sídlo. V dnešní době informačních technologií není vzdálenost zásadním problémem. Pravdou je, že většina našich investorských organizací, pro které pracujeme, sídlí v Praze, což pro nás znamená především zvýšenou potřebu cestování. Jsme však společností, která v rámci zakázek pokrývá celou republiku, a proto máme divize rozdělené nejen oborově, ale také regionálně. V rámci výběru subdodavatelů je vždy výhodné mít k dispozici lokálního dodavatele. Co se týče Prahy, tam máme zastoupení v podobě Divize J – Čechy.

Jak se podle vás změní stavebnictví v blízké budoucnosti a jak se na to připravujete?
Jsem rád, že se v oblasti stavebnictví konečně začíná prosazovat systém digitalizace (např. BIM včetně jeho virtuální reality), což výrazně pomůže v rámci přípravy, projektování i při samotné realizaci projektů a následné správě. Dobrou zprávou je, že i veřejná správa bude od roku 2022 povinná zadávat nadlimitní zakázky v systému BIM. Nemyslím si však, že v blízké budoucnosti bude nahrazen lidský faktor při vlastní realizaci staveb, i když určité pokusy už tu jsou. V tuto chvíli je proto důležité zaměřit se především na vlastní lidské kapacity.

Pomalu se chystají projekty Rychlých spojení, jste na ně připravení?
Naše společnost již pracovala na stavbě vysokorychlostní trati v Turecku mezi Ankarou a Istanbulem. Na tomto projektu jsem vedl náš tým při realizaci železničního svršku, takže se nebojím říct, že s těmito projekty máme zkušenosti.

Jak jste se dostal ke stavařině? Byl jste k ní předurčen už z rodiny?
Ke stavařině jsem se dostal úplnou náhodou. Před skončením studií na gymnáziu jsem zvažoval vysokou školou technického zaměření. V té době mě zajímala stavařina, elektrotechnika i strojařina. Proto jsem si podal přihlášky na všechny tyto tři školy. Nakonec jsem se rozhodl pro stavební fakultu VUT v Brně a udělal jsem dobře.

Čím se snažíte odfiltrovat stres a co děláte, když nepracujete?
I přesto, že příliš volného času nemám, snažím se jej věnovat rodině a dětem. Volný čas pokud možno trávíme aktivně – v létě kolo a výlety, v zimě lyže – ale s manželkou velmi rádi vyrazíme i za kulturou do divadla nebo kina.

Autor

• Svoboda Petr (pes)