TECHNOLOGICKÉ FÓRUM 2017

Hlavními, a právě aktuálními, tématy letošního TECHNOLOGICKÉHO FÓRA byly dopady novely stavebního zákona a nové technologie pro chytré budovy BIM. TECHNOLOGICKÉ FÓRUM oficiálně zahájila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Koliba.

Dopady novely stavebního zákona

První blok zahájila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která shrnula výhody novely stavebního zákona platné od 1. 1. 2018 a avizovala přípravu nového stavebního zákona. Nejdůležitější je podle ní zjednodušení, zrychlení a zprůhlednění (zviditelnění) činností především v oblasti územního plánování. Připomněla také „společné řízení“ EIA, územního řízení a stavebního povolení, které je ale dobrovolné, nikoliv povinné, jak ministerstvo navrhovalo. Paní ministryně řekla: „Určitě ho doporučujeme, protože přinese ty výhody v tom, že jedno povolení, o které si požádáte, jeden stavební úřad to všechno zajistí, samozřejmě následně bude jen jedno odvolání a následovat bude jenom jedna žaloba.“ Novela zákona by měla podle ministryně zkrátit povolování velkých staveb o jednu třetinu,
u malých dokonce o jednu polovinu.

Náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Marcela Pavlová doplnila, že by se díky novele stavebního zákona mohlo zkrátit pořizování změn územně plánovací dokumentace o tři čtvrtě roku až rok.

Jakub Srněnský, právník odboru výstavby ÚMČ Praha 2 řekl, že městská část je na sloučení územní a stavební řízení zvyklá a připravená a už nyní tento typ řízení praktikuje. „Je velice pozitivní, že se nejedná o povinnost,“ dodal k tématům.

„Projektanti se učí a budou se učit, pořádáme školení,“ řekl na TECHNOLOGICKÉM FÓRU Pavel Křeček, předseda ČKAIT a dodal: „Novela nepřinese projektantům nic zvláštního.“

Podle Václava Matyáše, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR byla novela nutná a v případě pozemních staveb i úspěšná. Složité podle něj bylo vyjednávání s ministerstvem dopravy a ministerstvem životního prostředí. „Novela se nedokázala vypořádat s problematikou velkých infrastrukturních staveb zejména dopravních a energetických.“ Podle Václava Matyáše jsou si toho všichni aktéři vědomi a ví, že tato práce je ještě před nimi.

Michaela Tomášková, výkonná ředitelka, Central Group

Developeři kvitují možnost společného povolení, jeden úřad pro soubor staveb, účastenství spolků jen v té fázi části řízení, kde se projednává ta část, co spolek deklaruje a zkrácení doby přezkumu závazných stanovisek. Obávají se, že to (společné řízení) bude pro stavební úřady velké sousto. „Novela je dobrý krok, ale rozhodně nestačí.“ Považují ji za dílčí, kosmetickou.

Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby Českého statistického úřadu přednesla informace k vývoji stavebnictví a bytové výstavby.

V druhém bloku se panelisté věnovali novým technologiím pro chytré budovy, a tedy i problematice BIM. Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, upozornil na to, že je potřeba vyřešit nebezpečí povodní a sucha. „Pokud nebudou vyřešeny tyhle základní věci, tak sebechytřejší město bude čelit v rámci extrému, kterým jsou povodně nebo sucho, velkým nedostatkům vůči svým obyvatelům.“ Prioritou je podle Petra Valdmana také nízkoemisní lokální a centrální vytápění, dobudování silniční a dálniční sítě, dostupnost veřejné dopravy, zeleň ve městech.

Vladislav Smrž, náměstek ministra životního prostředí vzpomněl dotace, které ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí nabízí, aby právě přiblížilo obyvatele Česka k chytrým městům a řekl: „Doba, kdy budeme ovládat svůj rodinný dům nebo svůj byt přes mobil nepřichází, ta už tady je, a je jen otázka času, kdy se to stane běžnou součástí našeho života.“

Jaroslav Klusák, energetický manažer, MÚ Litoměřice, vysvětlil, že chytré město je chápáno jako město s udržitelnou energetikou a udržitelnou dopravou, technologie jsou jen prostředkem toho všeho. Jaroslav Klusák také nastínil projekt, který město Litoměřice připravuje: „Chceme postavit první aktivní veřejnou budovu v České republice, měly by to být startovací domy.“

Petr Serafín, ředitel Odboru stavebnictví a stavebních hmot, MPO: „BIM bude mít obrovský přínos pro veřejnou správu, pro úspory času, úspory nákladů, odstranění vad a chyb, které se projevují během projektování staveb.  Pomůže při provozování staveb tím, že jsou uvedeny všechny informace o výrobcích, konstrukcích, záručních dobách o systému údržby.“

Jiří Tobolík, produktový specialista Desigo, Siemens, s.r.o. připomněl, že budovy spotřebovávají 41 % světové spotřeby energií, jsou proto velmi důležité z pohledu ochrany životního prostředí. Navíc rostou náklady na energie a přichází nová legislativa. Je proto potřeba návrhu a provozu budov věnovat velkou pozornost. Lidé navíc v budovách tráví 80 až 90 procent času, je nutné vytvářet komfortní vnitřní prostředí. Budova musí být dobře navržena a efektivně řízena. To jsou podle Tobolíka důvody, proč přichází čas pro BIM.

Josef Žák, vedoucí oddělení VDC ze společnosti Skanska na závěr posluchačům představil projekty, které jejich společnost realizovala nebo realizuje s využitím BIM technologií, a následně přiblížil detailněji.

Projekt vznikl za finanční podpory Ministerstva průmyslu a obchodu.

Odbornými partnery tohoto dlouhodobého projektu jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, Svaz měst a obcí ČR, Hospodářská komora ČR, Český statistický úřad a odborný portál TZB-info.

Více informací najdete na www.forarch-forum.cz.

Autor

• (red)