Tajnosti brněnského podzemí
Rubrika: Tunely
V historických dobách provrtávaly podzemí měst tajné chodby a sklepení. Dnes se pod ulicemi a domy nejčastěji ukrývá doprava. V moravské metropoli se pro ni buduje velký městský okruh (VMO), který v právě rozestavěné části, propojující Královo Pole s Žabovřeskami, bude procházet Královopolským tunelem.
Na výstavbě této podzemní zkratky, zvané tunely Dobrovského I a II, se ve sdružení kromě lídra – firmy OHL ŽS – podílí i obě první divize společností Metrostav a Subterra. Z téměř 450 stavebních objektů, které zakázka celkem zahrnuje, odborníci z naší firmy odpovídají zejména za ražbu tunelů (titulní foto, foto č. 2), výstavbu jejich hloubených částí, za komunikace, plynovody a horkovody. Pracovníci firmy Subterra pro sdružení navíc razí jako subdodávku tunel II, s tunelem I jim pomáhá OHL ŽS. „Od začátku ražeb, tedy od loňského ledna do konce
letošního srpna, dosáhli u tunelu I raziči na kalotě ve výrubu E délky 681 m z celkových 1053 m a u tunelu II délky 774 m z 1060 m,“ říká Ing. Pavel Brožek, který je vedoucím projektu za Metrostav. „Tubusy razíme NRTM a čelbu z bezpečnostních důvodů horizontálně i vertikálně členíme do šesti dílčích výrubů, označených písmeny A až F, které postupně odtěžujeme s odstupem 8 až 16 m. Současně můžeme pracovat jen na dvou z nich.“
Tunely už u portálu úspěšně prošly oblastí s velmi nepříznivými geologickými poměry. Nesoudržné horniny zvodnělých kvarterních souvrství ve vrchlíku kaloty v ní zpevnily chemické injektáže, které po 8 m doplňovaly mikropilotové deštníky. Nadloží, protkané hustou sítí kabelů, potrubí, kanalizací, plynovodů a vodovodů, bylo v této části stavby vysoké pouhých 5 až 8 m a na něm byly založené až několikapodlažní domy. Obtížný byl i podchod tunelů pod frekventovanou Palackého třídou, kde sice nadloží dosahovalo až 12 m, ale do podzemí se přenášely dynamické účinky vyvolané zejména provozem tramvají. I když už raziči obě problematická místa bez větších potíží překonali, při práci stále dbají na bezpečnost v podzemí i na povrchu. Souhrn nejrůznějších pomocných opatření pro eliminaci rizik a povrchových poklesů jako následků stavby a soubor jejího měření a sledování je tak obsáhlý, že je v České republice ojedinělý.
Pro strojní rozpojování převážně neogenních jílů stavba využívá jen malé důlní bagry. Po odtěžení jednoho metru raziči každý dílčí výrub samostatně vyztužují pomocí dočasného primárního ostění ze speciálních svařovaných prvků HEBREX a stříkaného betonu s ocelovými sítěmi. Po provedení všech výrubů zůstávají vestavěné vnitřní části dílčích dočasných ostění v profilu jako žebroví, které se musí vybourat. Obvod ostění přitom zůstává funkční a vytváří primární zajištění celého tunelu.
„Dnes už jsou na stavbě VMO z velké části hotové všechny přeložky sítí, postoupila stavba některých mostů, hloubených tunelů a zárubních zdí,“ pokračuje Ing. Brožek. „V obou tubusech klademe fóliovou hydroizolaci (foto č. 1) a provádíme definitivní obezdívky. Začátkem září začneme s klenbou sekundárního ostění, přípravu na její betonáž si proto 12. září návštěvníci Dne otevřených dveří už budou moci prohlédnout zblízka.“