Speciální ocelové konstrukce pro větší bezpečnost silničního a železničního provozu

Portály dopravního značení
Se změnami v normách, technických kvalitativních podmínkách, technických předpisech apod. se rozměry dopravních značek umístěných na portálech komunikací neustále navyšují. Proto vznikla dnes již všeobecně známá typová řada portálů – jednonosníkových JP1, JP2/18, JP2/22, dvounosníkových DNP1, DNP2, dvojitých portálů DP1, DP2, poloportálů PP1, PP2, PP3 a korozivzdorných portálů do tunelů T1.
Koncem loňského roku přišel požadavek na vybudování informačního systému na dálnici D1. Na zakázce se dodávkou poloportálů, které nesou zařízení s informačním systémem, podílela i společnost SOK Třebestovice. Podle požadavků na dopravní značky vznikl nový typ poloportálu, který konstrukčně vychází z typu PP3. Monitorovací a informační systém byl ministerstvem dopravy předán do užívání letos na jaře. V současné době se systém staví také na dálnici D8.

Informační poloportál na 89. km dálnice D1 na Brno

Mostní dilatační závěry s vícenásobným těsněním – roštový typ; tiché provedení Mageba
V posledních letech výrazně vzrostly požadavky na snížení hlučnosti na pozemních komunikacích. S tím souvisí také požadavek na snížení hlučnosti při přejíždění dilatačních závěrů. Vyhovují mu např. dilatační závěry Mageba v tichém (nehlučném) provedení se sinusovými plátky. Jejich účinnost je možné demonstrovat následovně:
Představme si spáru s více lamelami (bez sinusových desek) vestavěnými kolmo ke směru jízdy. Otáčející se pneumatika naráží celou šířkou na hrany lamel ležících na povrchu vozovky. Následkem impulzních rázů – zatěžování při čelním prudkém nárazu – může být zejména pneumatika, ale i lamela přivedena ke chvění, což vede ke vzniku rušivého hluku. Vinou svého zabarvení a rázového charakteru se tento hluk odlišuje od ostatních, a je tudíž vnímán jako obzvláště rušivý.
Účinné redukce tohoto hluku je dosaženo sinusovými plátky našroubovanými na lamelové spáry – jsou odstraněny kolmé hrany a zajištěn neustálý kontakt pneumatiky s povrchem vozovky a dilatačního závěru. Hlučnost dilatačních závěrů se tak oproti standardnímu lamelovému provedení sníží až o 70 %.
Díky snížení impulzních rázů jsou dilatační závěry méně dynamicky namáhané, což zároveň zvyšuje trvanlivost celé konstrukce.

Tiché dilatační závěry

Mostní hrncová ložiska
Jejich konstrukce se vyznačuje několika přednostmi:

• hrnec a spodní deska jsou vyrobeny z jednoho kusu,
• elastomerovým polštářem (chloroprenový kaučuk v souladu s ISO 6446), na kterém je na obvodové horní hraně zavulkanizováno speciální POM (polyoxymetylenové) těsnění; takto upravený elastomerový polštář zajišťuje dokonalé utěsnění v hrnci, přizpůsobivost ve styku s vnitřní stěnou hrnce při všech působících deformacích; nehlučnost při naklápění splňuje požadavek EN ČSN 1337 – díl 5 na požadovanou akumulovanou kluznou dráhu 2 000 m, t. j. o 100 % více, než u doposud běžně používaného utěsnění elastomerového polštáře mosazným těsněním,
• horní část ložiska, zapadající do hrnce, je proti prachu těsněna silikonovými O-kroužkem, který dokonale utěsní vnitřní část hrnce před nečistotami, vlhkostí, apod.,
• na kluzné horizontální plochy je používán nerezový plech jakosti 1.4404 a desky PTFE, boční strany vodicí lišty jsou pokryty speciálním kluzným pásem; silikonovým tukem (stálá konzistence do -35 °C) upravené kluzné plochy zaručují minimální součinitel tření.

V současné době jsou tato hrncová ložiska osazována na dálnicích D11 a D47 a na železniční estakádě přes Masarykovo nádraží na pražském Novém spojení.

With changes of standards, technical quality conditions, technical regulations, etc. the dimensions of traffic signs placed at the road portals have been constantly increasing. This requirement was satisfied by SOK Třebestovice, which has developed a type range of portals. „Quiet“ bridge expansion joints with multiple sealing also contribute to the safety and fluency of traffic as well as the Fracasso steel guard rails the usage ofwhich is described by the author of the article.

Článek v nezkrácené podobě naleznete v časopisu Silnice Železnice 2/2006.

Autor

• Ing. Hradil Jiří