Síť cyklotras v Jihočeském kraji

• Foto

Dle důležitosti a významu se cyklotrasy na území Jihočeského kraje, stejně jako v celé ČR, dělí na dálkové (I. a II. třídy), regionální (III. třídy) a místní (IV. třídy). Cyklotrasy I. třídy Jihočeským krajem neprocházejí, základní síť je tak tvořena pouze cyklotrasami II. a III. třídy. Základní síť je dále doplněna hustě vyznačenou sítí cyklotras IV. třídy.

Celkový počet tras vyznačených k 1. lednu 2006, které se nacházejí nebo zasahují do území Jihočeského kraje, je 263. Většinou se jedná o cyklotrasy IV. třídy, z nichž některé úseky vedou i po dopravně více frekventovaných komunikacích. Následující tabulka přináší přehled o celkovém počtu vyznačených cyklotras v regionu včetně jejich kilometráže.

Tabulka – Síť cyklotras na území Jihočeského kraje (k 1. lednu 2006)

Zdroj: KČT, NJC, [5]

MEZINÁRODNÍ CYKLISTICKÉ TRASY
Krajem prochází mezinárodní cyklistická trasa EuroVelo 7 (propojení Baltského a Středozemního moře), jejíž součástí jsou na území Jihočeského kraje dálkové cyklotrasy č. 11 a 12.

Greenways Praha – Vídeň je součástí evropské sítě mezinárodních tras a začleňuje tak Jihočeský kraj do evropského dopravního systému. To je patrné z následujícího obrázku. Jihočeské úseky cyklotras č. 11 a 12 jsou rovněž součástí trasy Greenways Praha – Vídeň. Greenways Praha – Vídeň představuje síť téměř 700 km tras a stezek pro cyklisty, pěší, jezdce na koních či vodáky. Na páteřní dálkovou cyklotrasu mezi Prahou a Vídní navazují tematické okruhy.

Greenway řemesel a vyznání vychází z Jindřichova Hradce a po několika kilometrech vchází na území kraje Vysočina. Stezka svým názvem připomíná řemeslné tradice a historické zápasy na pomezí Vysočiny. V Jindřichově Hradci a Slavonicích navazuje na dálkovou cyklotrasu Greenways Praha – Vídeň. V délce asi 120 km na území kraje Vysočina a Jihočeského kraje vede po cyklotrasách a turistických značkách, ale i mimo ně.

Eurovelo 13 Železná opona – krajem se plánuje procházet dálková mezinárodní trasa Eurovelo 13 (propojení Barentsova a Černého moře) jeho součástí bude Vltavská cesta, dálkové trasy 33, 34 a 48 Greenways Praha – Vídeň.

DÁLKOVÉ CYKLOTRASY V JIHOČESKÉM KRAJI
Dálkové cyklotrasy I. třídy Jihočeským krajem neprocházejí. Území kraje prochází devět vyznačených úseků cyklotras II. třídy o celkové délce 588 km. Cyklotrasy II. třídy jsou vedeny ve směru vertikálním, severojižním od Prahy směrem na Linec (v rámci Eurokoridoru Sever – Jih spojujícím Baltské a Středozemní moře) a směrem na Vídeň (výše uvedená cyklotrasa Greenways). Jedná se o cyklotrasu KČT č. 11 Praha, Újezd – Týnec nad Sázavou – Neveklov – Sedlčany – Sedlec-Prčice – Tábor – Lom, na kterou navazuje v Lomu cyklotrasa KČT č. 12 Lom – Želeč – Hartmanice, rozc. – Hluboká nad Vltavou – České Budějovice – Český Krumlov – Dolní Dvořiště (CZ/A). V Lomu se dále odděluje vyznačená cyklotrasa KČT č. 32 Lom – Dírná – Jindřichův Hradec – Nová Bystřice – Landštejn – Slavonice (Greenways), která dále pokračuje cyklotrasou KČT č. 48 Slavonice – Vranov nad Dyjí – Hnanice – Jaroslavice – Hevlín (CZ/A) směrem na Vídeň.

Severojižně jsou dále vedeny cyklotrasy protínající východní části kraje v okrese Jindřichův Hradec, propojující východní Čechy a Vysočinu s Dolním Rakouskem. K nim patří cyklotrasa KČT č. 16 Hlinsko – Jihlava – Telč – Dačice – Slavonice a na ni navazující cyklotrasa KČT č. 17 Slavonice – CLO (CZ/A – Fratres).

Další směr dálkových cyklotras v Jihočeském kraji je veden horizontálně, tedy západovýchodně. Jako vnitrozemská je vedena dálková cyklotrasa KČT č. 31 Plzeň, Koterov – Šťáhlavy – Bílovice – Nepomuk, železniční stanice – Lnáře – Blatná – Mirotice – Kučeř – Bernartice – Stálec – Malšice – Lom. V Lomu na tuto cyklotrasu navazuje výše popsaná cyklotrasa Greenways č. 32 směrem na jižní Moravu a Vídeň. Jako příhraniční jsou vedeny dálkové cyklotrasy KČT č. 33 Železná Ruda (CZ/D) – Gerlova Huť – Kvilda – Nová Pec – Frymburk – Lipno – Vyšší Brod (CZ/A) a na ni navazující č. 34 Vyšší Brod – Dolní Dvořiště (CZ/A) – Horní Stropnice – Nové Hrady (CZ/A) – České Velenice (CZ/A), která je ve svém pokračování regionální cyklotrasami KČT č. 341 a 322 napojena před Novým Vojířovem na Novobystřicku na cyklotrasu Greenways č. 32.

REGIONÁLNÍ CYKLOTRASY
V Jihočeském kraji je vyznačeno osm úseků regionálních cyklotras III. třídy o celkové délce 186 km. Síť regionálních cyklotras doplňuje a propojuje výše popsané dálkové cyklotrasy a zajišťuje napojení území kraje na okolní regiony.

Cyklotrasa KČT č. 121 Prachatice – Vlachovo Březí – Volyně - Pod Čekankou – Nová Ves – Žichovice propojuje jihočeské a západočeské podhůří Šumavy a navazuje v Žichovicích na cyklotrasu KČT č. 312 Blatná – Horažďovice – Žichovice – Sušice – Modrava, která spojuje vnitrozemí ze směru od Prahy s centrální Šumavou. V Blatné na tuto cyklotrasu navazuje cyklotrasa KČT č. 311 Blatná – Myštice – Milovice – Chraštice, která propojuje Jihočeský a Středočeský kraj dále směrem na Prahu (vyústění na komunikaci I/19 a dále pak na I/19 na Prahu). Další větví v této oblasti je cyklotrasa KČT č. 331 Bučina (CZ/D) – Horská Kvilda, rozc. Nad Zlatou studnou – Svojše – Rejštejn – Radešov – Anín – Sušice.

Další regionální cyklotrasy jsou vyznačeny na Třeboňsku. Cyklotrasa KČT č. 122 České Budějovice – Třeboň (včetně cyklotrasy 122A Lomnice nad Lužnicí – rybník Dvořiště) přivádí cyklisty z krajského města na Třeboňsko, příhraniční cyklotrasy KČT č. 341 České Velenice – Halámky CLO – Chlum u Třeboně a č. 322 Chlum u Třeboně – Dolní Pstruhový rybník (poblíž Nového Vojířova) propojují dálkové cyklotrasy č. 32 a 34, jak je uvedeno výše.

MÍSTNÍ CYKLOTRASY
Síť cyklotras IV. třídy Jihočeského kraje je zdaleka nejrozsáhlejší v rámci celé ČR. Rozsah sítě cyklotras IV. třídy druhého kraje v pořadí – kraje Středočeského (včetně regionu Praha) – je o více než 1 300 km kratší. Síť cyklotras IV. třídy v Jihočeském kraji tak tvoří téměř 25 % všech cyklotras této třídy na území ČR. Tuto skutečnost dokladuje následující graf.

Cyklostezky na Českobudějovicku
Na pravém břehu řeky Vltavy byla v roce 1997 mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou vystavěna cyklistická stezka z prostředků sdružených v Nadaci pro výstavbu cyklistické stezky České Budějovice – Hluboká nad Vltavou. Stezka dlouhá 10 km je součástí cyklotrasy KČT č. 12. Tato cyklostezka je vybavena základním mobiliářem a hojně ji využívají občané obou měst v rámci příměstské cyklistiky. Cyklostezka je vyhledávaným cílem i pro vyznavače pěší turistiky a inline bruslaře. Stala se páteří husté sítě cyklotras v severní části okresu České Budějovice. Vzhledem k zatížení cyklostezky, které je velmi vysoké, je připraven projekt cyklostezky i na druhém břehu Vltavy po CT122.

Cyklostezky na Lipensku
Po levém břehu Lipna oblastí turisticky velmi frekventovanou je vedena cyklistická trasa Nová Pec – Horní Planá – Frymburk – Lipno nad Vltavou – Loučovice – Vyšší Brod. Byla vystavěna v délce 65 km v roce 1999 za přispění programu Phare CBC. Je součástí dálkové cyklotrasy č. 33 vedoucí příhraničím Šumavy na Železnou Rudu a v některých částech je tvořena samostatnou cyklostezkou. Dalším velice oblíbeným úsekem majícím charakter cyklostezky je část cyklotrasy KČT č. 33 na trase Stožec – Nová Pec, která je hojně využívána jak cyklisty, tak v poslední době i in-line bruslaři.

Cyklostezka využívá páteřní cyklotrasu Vltavská a doplňuje trasu na protějším břehu Lipna, které jsou prostřednictvím tří převozů napojeny na páteřní cyklostezku na levém břehu a prostřednictvím pěti hraničních přechodů na rakouské cyklotrasy.

Novou cyklostezku podél Lipenské přehrady uskutečnily obce Frymburk a Lipno nad Vltavou. Na přibližně 8 km dlouhé stezce vybudovaly odpočinková místa i parkoviště. A využitím trasy 33 v délce cca 10 km podél Lipna.

Dalšími cyklostezkami v regionu jsou mimo jiné i Sedláčkova stezka v Písku.

Svou důležitou roli by pro další rozvoj cyklistické dopravy mohlo mít i využití opuštěných drážních těles.

Zajímavým rozšířením sítě cyklotras v regionu je dále i zpřístupnění prostorů bývalého vojenského újezdu v Boleticích pro potřeby cykloturistiky.

PÁTEŘNÍ CYKLOTRASY
V Jihočeském kraji byla vybudována síť páteřních tras převážně po tocích velkých řek s propojením turisticky významných míst a současně respektováním alespoň základního členění dálkových tahů na směry severojižní a západovýchodní. Nadací Jihočeské cyklostezky jsou představovány pilotní projekty Otavské a Vltavské cyklocesty a dále Lužnice Nežárka, která je v přípravě.

Vltavská cyklocesta
Vede od pramenů Vltavy až k jejímu soutoku s Labem u Mělníka, a její jihočeská část, která je vyznačena dopravním značením v terénu, je přes 285 kilometrů dlouhá. Tato stezka se stala páteřní komunikací spojující příhraničí a Jihočeský kraj se Středočeským krajem. Na ni navazuje trasa podél Otavy a trasy u hranic s Rakouskem.

Otavská cyklocesta
Míří do jižních Čech ze západu, je dlouhá přes 150 kilometrů. Vede od Modravy přes Sušici a Horažďovice v Plzeňském kraji a dále do Strakonic a Písku až na Zvíkovské Podhradí, kde se stýká s Vltavskou cestou.

Obě páteřní trasy se neustále vyvíjejí a nevyhovující úseky jsou postupně řešeny.

ZÁVĚR
Jihočeský kraj má téměř pět tisíc kilometrů značených cyklotras, každoročně se zvyšuje počet kilometrů cyklostezek. Jihočeská cyklistická infrastruktura jako celek je obsluhována dopravním systémem CYKLOTRANS, provozovaným společností ČSAD JIHOTRANS, systémem, který nám závidí i v sousedním Rakousku.

O koordinaci a podporu cyklistiky se v Jihočeském kraji stará Nadace Jihočeské cyklostezky, jejímiž zřizovateli jsou Jihočeský kraj, Jihočeská centrála cestovního ruchu, ČSAD JIHOTRANS a 23 jihočeských měst. Generálním partnerem nadace je Jaderná elektrárna Temelín – ČEZ.

Network of Cycling Paths in the South-Bohemanian Region
In the South-Bohemanian region a dense network of cycling paths is marked, covering majority of the territory. The marked cycling paths cross the territory of the towns and villages, but mainly the transport roads in the free country. The first marked cycling paths include cycling paths in the National Park Šumava, in the vicinity of Lipenská water dam, then in the border areas of the district Jindřichův Hradec (Czech Canada) and in the vicinity of České Budějovice.

Autor

• Srb Vojtěch