Stav a rozvoj cyklistické infrastruktury v Moravskoslezském kraji

• Foto

Cyklistika a cykloturistika zaznamenává v posledním období bouřlivý rozvoj. Trh cykloturistiky přináší tolik potřebnou alternativu a udržitelný rozvoj cestovního ruchu, který je v podstatě vytvářen ke zpomalení tempa prožívání turistických zážitků. Cykloturistika je druhem cestovního ruchu, který má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků a současně nezatěžuje životní prostředí a nevyvolává žádné další náklady zúčastněným obcím. Atraktivní cykloturistická nabídka pomáhá turistickým místům v České republice, a to i v méně rozvinutých oblastech. Podpora cyklistiky zajišťuje pracovní místa v různých oblastech výroby a služeb souvisejících s cykloturistikou, a tím vytváří podporu podnikání.

Rozvoj cyklistické dopravy přispěje k naplňování cílů ve snižování emisí skleníkových plynů a redukci výše jmenovaných negativ převážně motorové dopravy. Pro rozvoj cyklistické dopravy nejen v Moravskoslezském kraji (MSK), ale i v celé České republice je nutné vytvořit podmínky pro budování cyklistických komunikací, které přispějí k celkové bezpečnosti dopravy. Součástí by mělo být i vybudování navazujícího systému služeb, který umožní intenzivnější využívání kola v dopravě.

Podstatným problémem značených cyklotras u nás, který je třeba urychleně řešit, je s jejich údržba, přesněji financování této údržby. Podle informací z Klubu českých turistů (KČT) za posledních pět let, kdy se údržbě značených cyklotras věnuje, je potřeba na obnovu značení stávajících 19 000 km cyklotras vynaložit ročně 5,5 mil. Kč. Tyto náklady na údržbu v dalších letech dále porostou. Je to tím, že síť cyklotras ještě není v naší republice dobudována, a je předpoklad, že poroste o cca 3 000 km tras ročně, až dosáhne cílového stavu 35 000–40 000 km.

Vzhledem k nedostatku finančních prostředků, které má KČT na tuto činnost k dispozici, je třeba hledat finance na údržbu cyklotras jinde. Jako možné východisko z této situace, která se zřejmě nezmění ani v příštích letech, je možnost financování údržby značení cyklotras i z rozpočtů jednotlivých krajských úřadů, měst a obcí za podpory financí z dotačních titulů pro tuto oblast. Základem údržby značení musí být pasportizace silničního cykloturistického značení v souladu s platnou legislativou.

Na území MSK je několik stávajících cyklotras vedeno po komunikacích I. třídy. Komunikace I. třídy jsou silně frekventované a provozování cyklotras po jejich tělese je krajně nebezpečné či spíše hazardující s životy cyklistů. V budoucnu by na silnicích I. třídy neměla být vedena cyklistická doprava (za předpokladu vybudování cyklostezek, resp. při zajištění náhradních komunikací pro pohyb cyklistů).

Stav komunikací z pohledu cyklistické dopravy je díky předchozím letům, kdy se údržba výrazně zanedbávala, velmi špatný. Je tomu tak zejména u silnic II. a III. třídy, které však cyklisté nejvíce využívají, a po kterých je vedeno hodně cykloturistických tras. Mezi základní závady patří:

• nezpevněné krajnice, mnohdy poškozené od těžkých nákladních aut, které tvoří přímo past na cyklisty,
• kostková dlažba ve městech a obcích, ponejvíce tzv. kočičí hlavy,
• poddolované území,
• výtluky a poškozené komunikace, které způsobuje z jízdy na kole slalom, což nepřispívá k bezpečné jízdě na kole,
• kanalizační mříže, jejichž otvory jsou umístěny souběžně se směrem jízdy kola.

Předpokladem je postupně opravovat a modernizovat tyto komunikace, které by měly zohlednit i možnosti cyklistické dopravy, hlavně v okolí větších měst, kde je kolo nejčastěji používáno při jízdě do zaměstnání a do školy. Nemělo by se také stávat, že rekonstrukcí komunikace se přeruší cykloturistická trasa bez vyznačené náhradní trasy. Rozvoj probíhá dle vlastních zájmů a potřeb jednotlivých obcí a mikroregionů. Je předpokladem, že obce, města a mikroregiony si budou tento rozvoj financovat s využitím finančních příspěvků. Není vhodná přílišná direktiva „z vrchu“, značení nových tras je třeba koordinovat se stávajícími trasami, se sousedy, s napojením do nadregionálních a dálkových tras. Dále je nutné respektovat zájmy CHKO (chráněná krajinná oblast), (metodiky zřizování cyklostezek), majitelů pozemků a komunikací, volit bezpečné trasy, neznačit duplicitně silniční trasy, které mají shodné dopravní značení (informativní modré), při návrzích využívat metodiku KČT, zvolit si garanta úseku tras na svém území atd.

BRUNTÁL
V roce 2000 se město zapojilo do projektu Výstavba cyklistických tras v oblasti Bruntálska a stalo se garantem pro čerpání investiční podpory pro mikroregion Jeseníky z Programu Phare – Rozvoj venkova, prostřednictvím Agentury pro regionální rozvoj Ostrava. V současné době není zmapován stávající stav cyklistické dopravy. Předmětem zájmu města je zvýšení bezpečnosti cyklistické dopravy. Mezi tyto záměry patří propojit cyklotrasou město Bruntál a Staré Město. Další prioritou v oblasti cykloturistiky je změnit lesní cesty na cesty veřejné, které budou ve správě a pod dozorem obcí. Význam nových cyklotras umocňuje jejich bezprostřední návaznost na již vyznačené trasy republikové sítě cykloturistických tras.

Doporučená cyklotrasa: Po sopkách Bruntálska na kole i pěšky

• Délka: 50 km
• Náročnost: středně těžká trasa, převážně po silnicích s asfaltovým povrchem, ale několik úseků se překonává lesními cestami, proto je doporučeno trekkingové nebo horské kolo. Trasu je také možno absolvovat pěšky (+ automobil).
• Občerstvení: Bruntál, Moravskoslezský Kočov, Valšov, Nová Pláň, Mezina

Trasa začíná v Bruntále u altánku pod Uhlířským vrchem – začátek křížové cesty na Uhlířský vrch a dále pokračuje směrem na Moravskoslezský Kočov, Valšov, přes Volárnu do Roudna, odtud do Leskovce nad Moravicí (přehrada Slezská Harta), Razovou do Meziny. Poté se vracíme zpět do Bruntálu. Trasu je možné libovolně zkracovat. Oblast je protkána cyklotrasami a lesními stezkami. Velká část trasy vede v blízkosti přehrady Slezská Harta (www.slezskaharta.eu).

FRÝDEK-MÍSTEK
V roce 1999 byl zpracován Generel cyklistické dopravy pro Frýdek-Místek, výstupy byly následně zapracovány do územního plánu města. Část cyklostezek, navržená v generelu pro realizaci v I. etapě, je již zprovozněna, v současné době se zpracovává pasport těchto stezek. V závěru roku 2008 prošla rekonstrukcí cyklostezka Olešná od hráze přehrady kolem aquaparku až po ulici Nad Přehradou. Náklady na rekonstrukci tohoto 1 040 m dlouhého úseku byly vyčísleny na 14,7 mil. Kč. V současnosti se zpracovává projektová dokumentace na
„zokruhování“ stezky. Po realizaci tak bude k dispozici cyklistům a bruslařům cca pětikilometrový okruh kolem přehrady Olešná.

V druhé polovině roku 2009 bylo realizováno napojení železničního nádraží a autobusového stanoviště na páteřní cyklotrasy včetně výstavby nové 100 m dlouhé a 3 m široké lávky pro pěší a cyklisty mezi ulicí Svatoplukova a areálem Sokolík. Do sítě cyklostezek tak přibylo dalších cca 1 100 m stezek vedených jako smíšené či výhradně pro cyklisty. Na stavbu se podařilo získat příspěvek Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 6 913 000 Kč (finanční prostředky SFDI byly určeny jak na výstavbu cyklostezky, tak i lávky samotné).

Doporučená cyklotrasa: Z Pusteven přes Martiňák, Čeladnou do Ráztoky

• Vzdálenost: 29 km
• Obtížnost: střední
• Typ kola: MTB, trek
• Trasa: Pustevny (0 km) – Bařiny (7 km) – Podolánky, V Jámě (11 km) vlevo – Čeladná, Hamry (17 km) vlevo – Čeladná (19 km) – 200 m pak vlevo – Pod Stolovou (22 km) vlevo – Trojanovice (25 km) po 800 metrech vlevo – po hlavní silnici č. (100 m) pak vlevo – Ráztoka (28 km) vlevo – Lanovka Pustevny (29 km)

OPAVA
Město Opava se problematice cyklistické dopravy věnuje velmi pečlivě a rozsáhle problematiku popisují i na svých internetových stránkách. Současně má město vypracován územní plán, do kterého je i změnou č. 2 zakomponovaná cyklistická doprava ve městě. Řeší zde odklon cyklotras vedených územím města ze silně frekventovaných komunikací na silnice s nižším dopravním provozem. Současně město zpracovává návrh řešení cyklodopravy na páteřních silnicích vedoucích do města. Město řeší cyklistickou dopravu na určitých ulicích zřízením cyklopruhu na komunikaci a případně zřízením samotné cyklostezky. O přístupu města Opavy k problematice cyklodopravy lze říci jen jediné. Město bere cyklistickou dopravu velmi vážně a myslí ve svých návrzích především na bezpečnost cyklistů, o čemž svědčí i zmapování cyklistických nehod na území města, dále sčítání provozu vozidel a cyklistů na území města provedené v roce 2005.

ČESKÝ TĚŠÍN
Město má vybudován strategický plán rozvoje města z listopadu 2001. Počítá se zde se zřízením a provozem městské soustavy cyklistických stezek s realizací v průběhu let 2003 – 2004. Toto však nebylo realizováno. Městem procházejí cykloturistické trasy Beskydskokarpatská magistrála, pro zdejší region specifický Cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko a je zde výchozí bod dálkové trasy Jihlava-Český Těšín. Po těchto trasách je možno se vydat přímo do Polska nebo směrem na Jablunkov s pokračováním na Slovensko, na Frýdlant nad Ostravicí, Frýdek-Místek, Havířov nebo na Karvinou a Bohumín s pokračováním do Polska. Veškeré tyto trasy jsou napojeny na cykloturistické trasy v rámci republiky a rovněž na mezinárodní cykloturistické trasy.

KARVINÁ
V rámci platného územního plánu je řešena páteřní cyklodoprava, samostatný dokument pro rozvoj cyklistické dopravy město nemá. Ve městě jsou v rámci řešení cyklistické dopravy smíšené cyklostezky (pro společný pohyb cyklistů a chodců) na dnešních chodnících (vyznačeno). Samostatné cyklostezky (cyklopruhy a cyklopásy) ve městě nejsou. Garant rozvoje je zastoupen odborem místního hospodářství, rozvojové záměry však nejsou zpracovány. Přes město vedou značené cyklotrasy (vybudovány v rámci Euroregionu Těšínské Slezsko). Je zpracována studie rozvoje cykloturistiky vytvořením tematických okruhů, které však nejsou vyznačeny.

NOVÝ JIČÍN
Město má ve svém územním plánu řešenou i cyklistickou dopravu. Jedná se však spíše o řešení cykloturistických tras.

Oblast Novojičínska je protkána sítí značených cyklistických tras, a to jak dálkových, tak i neméně zajímavých regionálních. Přes Nový Jičín vede cyklotrasa č. 6175 s názvem Palackého stezka. Tato spojuje trasy z oblasti Veřovických Beskyd, Valašského Meziříčí a Rožnova (cyklotrasa č. 6016 Valašsko) s oblastí Nového Jičína (cyklotrasa č. 502 Starý Jičín – Hukvaldy, která vede přes Kopřivnici a rovněž prochází Novým Jičínem) s Poodřím (cyklotrasa č. 5 Moravská brána) a Oderskými vrchy (cyklotrasa č. 503 Odersko, č. 6078 Fulnecko). Doporučená cyklotrasa: Cyklotrasa „Palackého stezka“ Spojuje Valašskomeziříčsko s Novojičínskem, Poodřím a Oderskými vrchy. Prochází územím výjimečných krajinných a přírodních hodnot – přírodní park Podbeskydí, CHKO Beskydy a Poodří. Její vzdělávací hodnota je předurčena šestnácti zastaveními souběžně procházejícími naučné vlastivědné stezky Františka Palackého. Cyklotrasa spojuje trasy z oblasti Veřovických Beskyd, Valašského Meziříčí a Rožnova (cyklotrasa 6016 (www.novy.jicin.vylety.cz) Valašsko) s oblastí Nového Jičína (cyklotrasa 502 Beskydy), s Poodřím (5 Moravská brána) a Oderskými vrchy (503 Odersko, 6078 Fulnecko). V zimě je desetikilometrová souvislá část trasy využitelná jako vynikající trať pro běžkaře, která přímo navazuje na dalších více než padesát kilometrů běžeckých tratí v Beskydech. Oba počátky i střed cyklotrasy jsou dobře dostupné autobusovou i železniční dopravou.

• Vedení cyklotrasy: Hostašovice – Straník – Kojetín – Nový Jičín – Šenov u Nového Jičína – Kunín

HAVÍŘOV
V grafické části územního plánu jsou řešeny významnější stávající cykloturistické trasy a výhled vedení těchto tras. Město má zpracován Strategický plán rozvoje cyklistické dopravy  města Havířova (schválen 4. dubna 2005). V současnosti na území města nejsou samostatné cyklostezky, využívány jsou účelové komunikace (s minimální dopravou) podél řeky Lučiny. Projekčně se připravují úseky cyklostezek Havířov – Těrlická přehrada a Havířov – Žermanická přehrada. Tyto trasy budou i vyznačeny jako cykloturistické.

CYKLISTIKA NA OSTRAVSKU
Cyklistická infrastruktura v Ostravě by měla plnit v území jak funkci dopravní, tak rekreační. Nevybudovaná páteřní síť propojující zejména centrum města s jižními a západními sídlištními celky a mnoho kompromisů při trasování cyklistických komunikací však zapříčinilo velmi malé využití kola jako dopravního prostředku pro každodenní pohyb obyvatel do centra města či přímo v něm. Morfologická struktura města a široké ulice nabízejí řadu příležitostí pro realizaci cyklistických komunikací v hlavním i přidruženém dopravním prostoru, výhodou je také místní říční síť (existence čtyř řek na území města: Odra, Ostravice, Opava a Lučina), kdy zejména potenciál Ostravice je z hlediska cyklodopravy vysoký. Velké vzdálenosti mezi zdroji a cíli cest v rámci města, typické pro staré průmyslové oblasti, na druhou stranu limitují možnosti rozvoje každodenní cyklodopravy do škol, do zaměstnání a na úřady a zvyšují náklady na budovanou infrastrukturu. Kolo je tak využíváno obyvateli mnohem více pro rekreační účely, pro „cesty z města“, často nespojité úseky cyklostezek (v kontextu městské sítě) tak slouží především jako nástupní komunikace ze sídlišť do okolní krajiny Ostravska, Poodří a Opavského Slezska.

Cykloturistika na Ostravsku – podél řek i do kopců
Nejvyšší potenciál cykloturistiky na Ostravsku se nachází v zázemí městských obvodů Ostrava-Poruba a Ostrava-Jih, které mají výraznou obytnou funkci. Je to dáno především vysokou koncentrací obyvatelstva, vhodnými přírodními podmínkami v zázemí města, ale také již zmíněným problematickým napojením směrem do centra města. Nejvíce využívanými oblastmi pro cykloturistiku jsou Hlučínsko, nacházející se na severu až severozápadě, a Poodří na jihozápadě od města. Nabízejí především rovinatý až mírně zvlněný charakter terénu, dostatečné množství cyklotras po zklidněných komunikacích a také řadu kulturních a přírodních zajímavostí. Nejvíce jsou využívány trasy kopírující řeku Opavu na Hlučínsku a Odru, protékající na jihu CHKO Poodří. Velmi atraktivní využití má i výběžek Nízkého Jeseníku v oblasti Ostrava-Poruba – Hradec nad Moravicí – Vítkov. Krajina je zde více kopcovitá, obce v zázemí města rostoucí v posledních letech vlivem suburbanizace po pár kilometrech střídají rozsáhlejší lesní celky s kvalitní sítí lesních cest, po kterých jsou trasy vedeny. V jižním směru se počítá s dostavbou chybějící části cyklostezky z Ostravy do Frýdku-Místku vedoucí podél řeky Ostravice, po jejím dokončení tak bude propojení směrem do Beskyd daleko rychlejší, bezpečnější a komfortnější. Jako nejméně využívanou část lze hodnotit oblast směrem na východ a jihovýchod od centra města. Průjezdnost výrazně zhoršují rozsáhlé průmyslové celky, brownfieldy a odvaly, silniční a železniční stavby. Po překonání těchto „překážek“ se však cyklista velmi rychle ocitá v oblasti roztroušené vesnické zástavby, musí však počítat s tím, že trasy jsou převážně vedeny po místních komunikacích. Vysoký význam z hlediska turistiky lze do budoucna přičítat dálkově vedeným cyklotrasám. Ostravskou aglomerací prochází dálková cyklotrasa č. 5 s názvem Jantarová cesta, patřící do mezinárodní sítě cyklistických tras EUROVELO. Její vedení na území města však není příliš povedené – trasa využívá nebo kříží dopravou zatížené komunikace a značení v zástavbě je komplikované (jedná se hlavně o území obvodů Ostrava-Svinov a Ostrava-Poruba). Do budoucna se plánuje přesun trasy k řece Odře, kterou by stezka sledovala až k soutoku s řekou Opavou. Při novém trasování lze využít i úseky vyznačených cyklotras nižšího významu vedoucí v dané oblasti.

Cesty z města, ale i do města?
Se svým industriálním dědictvím, jehož význam pro lokální ekonomiku a cestovní ruch nepochybně poroste, nabízí Ostrava návštěvníkům možnost poznat na relativně malém prostoru jedinečné areály průmyslové historie (Nové Vítkovice, Hornické Muzeum Landek, Důl Michal). Příklady rozsáhlé revitalizace průmyslové krajiny v německém Porúří ukazují, že ideálním dopravním prostředkem v poznávacím turismu je právě kolo, jež je vnímáno jako součást životního stylu, jako součást kultury. Město v rámci kampaně Ostrava 2015 – Evropské hlavní město kultury spolufinancovalo půjčovnu kol po dobu konání hudebního festivalu Colours of Ostrava, přičemž návštěvníci festivalu využívali kolo k poznávání města a jeho industriálního dědictví (kampaň "Poznej COLOURsvět!). Připravované projekty samosprávy – revitalizace břehů řeky Ostravice spolu s výstavbou cyklostezek, propojení Hornického muzea cyklostezkou podél Odry a Ostravice s centrem města, výstavba cyklostezky Odra–Morava–Dunaj v souvislém pásu podél řeky Odry – do jisté míry potvrzují měnící se koncepci a snahu využít cykloturistického potenciálu i v samotném městě, nejen v jeho zázemí. Problémem je však nedostatečná kontinuální politická podpora, finanční náročnost přípravy související s výkupy pozemků, realizace staveb (často se staví tam, kde je možné získat dotaci z národních či evropských fondů, a nikoli tam, kde je potřeba – město vydává od roku 2000 na cyklistickou infrastrukturu v průměru 5 mil. Kč ročně.) a nedostatečná kapacita lidských zdrojů, která je však rozumně řešena spoluprací s externí poradenskou firmou.

OSTRAVA
V současné době je v Ostravě zprovozněno 200 km cyklistických stezek a tras. Ne všechny tyto úseky jsou však ve vyhovujícím stavu a uspořádání (někde například vede cyklistická trasa po silnici II. třídy či po jiné dopravně zatížené komunikaci) a bude nutno část těchto úseků ještě uvést do finální podoby. V budoucnu by pak Ostrava měla mít cca 350 km bezpečných cyklistických stezek a tras. To neznamená, že všechny cyklotrasy budou vedeny po cyklistických stezkách, ale že vedení bude takové, aby byl cyklista chráněn vůči motoristům v závislosti na intenzitách dopravy.

Doplňování sítě cyklistických stezek probíhá postupně v návaznosti na jejich připravenost a finanční zajištění. Většinu plánovaných projektů nelze realizovat bez finanční spoluúčasti z různých dotačních titulů. V loňském a letošním roce byla dokončena významná páteřní trasa vedoucí přes Vítkovice, podél ulice Výstavní. Dále byla za přispění SFDI dokončena cyklistická trasa v Plesné. Opraveny byly povrchy na souvislém tahu Jantarové stezky v průchodu Polankou nad Odrou a v Třebovicích a na trasách ve Slezské Ostravě a ve Staré Bělé. Dokončena je stezka v Proskovicích spolufinancovaná z ROP a v Porubě podél ul. Opavské. Těsně před zahájením je stavba bezpečného přechodu a přejezdu pro cyklisty přes ulici Plzeňskou v Nové Bělé, na kterou přispěl SFDI. ROP rovněž uvolní finanční prostředky na kompletaci páteřní cyklotrasy v Porubě mezi obchodními domy Tesco a Interspar. Obdobně ROP bude přispívat na stavbu společné stezky pro chodce a cyklisty v Hrabové podél ulice Mostní.

Cyklistická veřejnost v Ostravě však sílí a domáhá se dalších bezpečných tras. Mimo jiné i v návaznosti na výsledky průzkumů ze sčítání cyklistické dopravy a na požadavky veřejnosti bylo orgány města rozhodnuto zaměřit se v budování dalších cyklistických tras v Ostravě zejména na kompletaci tzv. Greeenways, tj. tras převážně rekreačního charakteru v blízkosti říčních toků. Milovníci cyklistiky tak jistě uvítají realizaci stezek podél Ostravice v úseku od Hrabové po soutok s řekou Odrou, na jejichž výstavbu jsou již zajištěny finanční prostředky ve výši 111 mil. Kč. U další Greenway Odra – Morava – Dunaj je připravován souvislý tah v koridoru řeky Odry, který by měl nahradit stávající Jantarovou stezku převážně vedenou po silnicích od hranice s Olomouckým krajem až po polské hranice. Investorem této akce je Region Poodří ve spolupráci s městy Ostravou a Bohumínem, za přispění MS kraje.

Condition and Development of Cycling Infrastructure in the Moravskoslezský Region
Condition of roads from the perspective of cycling transport is very bad not only in the Moravskoslezský region due to previous years when the maintenance was neglected heavily. The expectation is therefore to repair and modernize these roads gradually. The current development is based on own interests and needs of individual municipalities and microregions. As an example, the town of Opava solves the cycling transport by creating a cycling lane on the road and possibly a creation of a separate cycling path. In Ostrava there are currently 200 km of cycling paths and routes in use and in future it shall be a total of 350 km. It is expected that the municipalities, towns and microregions will finance this development using financial contributions.

Autoři

• Kyselá Kateřina
• Mgr. Boruta Tomáš
• Mgr. Krtička Luděk
• Ing. Halenčák Milan