Rizikové mapy ČR

• Foto

Rizikové mapy ČR zobrazují vybranou primární silniční síť České republiky (dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy) a hodnotí rizikovost jednotlivých úseků z hlediska dopravní nehodovosti vztažené k realizovanému dopravnímu výkonu. Barevnou škálou je srozumitelně znázorněna míra rizika, že se uživatel komunikace stane obětí (součástí) vážné dopravní nehody za předpokladu, že dodržuje základní pravidla silničního provozu. Pro sestavení dostatečně názorných a přehledných rizikových map je třeba rozdělit silniční síť na přibližně stejně dlouhé úseky (optimální délka úseku je mezi 20–30 km), které mají stejné základní parametry (směrově dělené či nedělené komunikace, rychlostní limity, typy křižovatek).

V současné době jsou zpracovány dvě sady rizikových map pro ČR. První mapy byly zpracovány pro období let 2003–2005 a v návaznosti byla zpracována aktualizace pro léta 2005–2007. Postupné a pravidelné aktualizace sledují dlouhodobý vývoj bezpečnostních charakteristik silnic a vyhodnotí efektivitu realizovaných bezpečnostních opatření. Program EuroRAP rozlišuje čtyři typy rizikových map. Výstupem základních map (mapa 1 a 2) je zobrazení míry kolektivního a individuálního rizika dopravní nehody s velmi vážnými následky na uceleném úseku komunikace.

Mapa 1 – Znázorňuje kolektivní riziko, tj. hustotu nehod (počet nehod na kilometr) a je cílena na silniční správce. Zobrazuje úseky s nejvyšším/nejnižším počtem nehod.

Mapa 2 – Znázorňuje individuální riziko, tj. relativní nehodovost (počet nehod na ujeté vozokilometry) a je cílena na uživatele komunikací. Zobrazuje úseky s nejvyšším/nejnižším rizikem pro jednotlivce – účastníky silničního provozu.

Mapa 3 – Je cílena na silniční správce a projektanty a udává relativní nehodovost na komunikacích podobného typu. Zobrazuje rizikovost úseků vztaženou k průměrným hodnotám pro komunikace podobného typu.

Mapa 4 – Znázorňuje potenciál ke snížení vážných nehod, je zaměřena na investory a další silniční autority. Zobrazuje odhad počtu „odvrácených“ nehod v případě, že standard úseku bude odpovídat průměru pro daný typ. Tato mapa je vhodná jako podklad pro investiční rozhodování – identifikuje místa s potenciálně nejvyšší návratností.

Pro hodnocení rizikovosti komunikací je nejrelevantnější Mapa 2, jelikož uvažuje relativní nehodovost vztaženou na uskutečněný dopravní výkon. Proto je pro zjednodušení Mapa 2 nazývána Riziková mapa ČR. Riziko je vyjádřeno na pětistupňové barevné škále, kde nejsvětlejší barva (světle zelená) vyjadřuje nízké riziko a nejtmavší (černá) znázorňuje vysoké riziko, že se účastník silničního provozu stane součástí dopravní nehody.

Společnost CityPlan, spol. s r. o., jako partner programu EuroRAP zpracovala obě sady rizikových map. Pilotním projektem bylo vytvoření rizikové mapy Středočeského kraje. Poté následovala tvorba první rizikové mapy České republiky pro období 2003–2005. Výsledkem byla mapa silniční sítě zahrnující dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy. Závěry vyplývající z mapy nebyly pro ČR příliš lichotivé, protože více než 60 % primární silniční sítě vykazovalo středně vysoké a vysoké riziko vzniku dopravní nehody. Většina těchto vysoce rizikových úseků se vyskytovala na silnicích I. třídy, což dokazuje obecně známý fakt, že směrově dělené komunikace dálničního typu jsou výrazně bezpečnější než směrově nedělené. Například i nechvalně známá dálnice D1 vychází vzhledem k uskutečněným dopravním výkonům jako komunikace se středně nízkým rizikem.

Dalším krokem k mapování rizikovosti českých silnic a dálnic bylo vytvoření druhé rizikové mapy, zpracované pro období 2005–2007. Z porovnání obou map vychází pozitivní zjištění, že se relativní rizikovost komunikací snížila. V letech 2003–2005 bylo přes 60 % úseků se středně vysokým a vysokým rizikem, mapa pro období 2005–2007 vykazuje pokles těchto úseků na 50 %. Další zlepšení je zaznamenáno v počtu úseků s nízkým a středně nízkým rizikem. V období 2005–2007 se zvýšil počet úseků s nízkým a středně nízkým rizikem na 27 % oproti 20 % v období 2003– 2005. Celkové zlepšení situace je dáno také zvyšujícími se dopravními výkony, přičemž počet závažných dopravních nehod je víceméně stejný. Což bohužel nesměřuje k vytčenému cíli snížit počet smrtelných nehod do roku 2010 o 50 %. Přesto se vyskytly také úseky, jejichž rizikovost se nezlepšila a zůstaly na stejné úrovni, některé úseky se dokonce zhoršily oproti předcházejícímu období.

Rizikové mapy by měly sloužit jak řidičům pro odhad nebezpečnosti komunikace, po které často jezdí nebo se na ni teprve chystají, tak správcům komunikací k identifikování nejhorších míst na silniční síti. Při letmém pohledu na rizikové mapy ČR jsou patrné vysoké počty tmavě zabarvených úseků, což značí, že primární silniční síť v ČR je z velké části nebezpečná. Tyto mapy upozorňují na úseky, kterým by měla být věnována vysoká pozornost a měly by být zjištěny a vhodnými opatřeními eliminovány příčiny závažných dopravních nehod. Silnice v České republice vykazují mnoho závad ve vztahu k bezpečnému utváření komunikací, o čemž svědčí i řada křížků lemující naše silnice.

Společnost CityPlan, spol. s r. o., vyvíjí snahy o vytvoření rizikových map pro jednotlivé kraje a okresy na celé silniční síti do úrovně silnic III. tříd. Tím bude pozornost zaměřena na konkrétní nebezpečná místa, kde je možno provést bezpečnostní inspekce s doporučeními, jakým způsobem lze situaci na dané komunikaci zlepšit. Velmi často pomáhá doplnění vodorovného a svislého dopravního značení, ochránění nebezpečných pevných překážek, úprava vjezdu do obce, segregace chodců a cyklistů od motorové dopravy nebo oddělení protisměrných dopravních proudů svodidly.

Společnými snahami všech by měla být nejen ohleduplná, bezpečná jízda řidičů dodržujících předpisy, ale také zvyšování kvality a bezpečnosti komunikací pro záchranu lidských životů. Věříme, že rizikové mapy svou názorností přitáhnou pozornost široké veřejnosti k velice závažnému tématu ztráty lidských životů v silničním provozu a přispějí k odstranění nejvýraznějších závad na našich silnicích.

Autor

• Ing. Sázavská Dagmar