Rizikové faktory na železničních přejezdech ve městech

• Foto

Z celkem 59 železničních přejezdů bylo 24 přejezdů v extravilánu a 35 přejezdů v obcích a městech. Kromě klasické inspekce řešitelé též na vybraných přejezdech navíc provedli měření svítivosti výstražných světel (na základě obavy, že svítivost světel výstražníků může být nižší než svítivost ostatních světelných signalizačních zařízení na pozemních komunikacích, resp. vyšší riziko jejich přehlédnutí).

BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE ŽELEZNIČNÍCH PŘEJEZDŮ JAKO ZDROJ INFORMACÍ
Inspekce přejezdů se ukázaly jako bohatý a poučný zdroj informací o existujících bezpečnostních rizicích, resp. (formulováno pozitivně) bezpečnostních rezervách, které je možno ve prospěch snížení rizika nehody využít. Lze říci, že ani jeden z přejezdů by přísného inspektora neuspokojil, resp. bezpečnostní rezervu bylo možné najít na všech přejezdech. Nadějným zjištěním je ovšem fakt, že značná část rizik je banálního charakteru, jejich odstranění nevyžaduje velké finanční prostředky a je často proveditelné i v rámci běžné údržby (např. odstranění křovin bránících rozhledu, úpravy dopravního značení, zlepšení výstražníků). Část deficitů ovšem snadno odstranit nelze, např. terénní překážky bránící dosažení normového rozhledu, které se navíc často nacházejí na pozemcích jiných (i soukromých) vlastníků, což komplikuje projednávání. Nepříjemnou a technicky složitou okolností jsou též nevhodné úhly křížení pozemní komunikace a dráhy a tzv. krátké přejezdy.

Zájemce o hlubší studium problematiky odkazujeme na kompletní soubor inspekcí, obsažený v aktivitě A 405 AGATHA. Každý z navštívených přejezdů je zpracován formou samostatného podrobného referátu s popisem nalezených rizik a souborem závěrečných doporučení k jejich odstranění. V tomto příspěvku uvádíme jen nejzajímavější závěry, resp. zjištění. Vzhledem k tomu, že v době řešení neexistovala standardizovaná metodika pro provádění bezpečnostních inspekcí přejezdů, řešitelé pracovali s metodikou a kontrolním listem z německé příručky pro společné prohlídky přejezdů [2]. Tento materiál se v praxi v SRN úspěšně a systematicky uplatňuje již od roku 2003 a je nabídnut k využití i na evropské úrovni (European Level Crossing Forum – ELCF).

SHRNUTÍ FREKVENTOVANÝCH BEZPEČNOSTNÍCH RIZIK ŽELEZNIČNÍCH PŘEJEZDŮ VE MĚSTECH, ZJIŠTĚNÝCH POMOCÍ INSPEKCÍ
Výčet bezpečnostních rizik, která řešitelé AGATHA v praxi konstatovali nejčastěji, a které je žádoucí systematicky odstraňovat (ideálně formou pravidelné společné prohlídky všech přejezdů), lze shrnout následně (pořadí reflektuje četnost výskytu):

1. malá nápadnost přejezdu v prostředí, absence příčných prvků podvědomě spojených se zastavením (obr. 1),
2. daleký průhled přejezdem, dominantní pozadí přitahující pozornost řidiče za přejezd (obr. 2),
3. nedostatečné rozhledové poměry (hrají roli i u přejezdů zabezpečených světelným přejezdovým zařízení (PZS), kde byla u kvadrantů s horším rozhledem zjištěna větší náchylnost k nehodám),
4. nevhodné umístění svislého dopravního značení a výstražníků PZS, chybějící výstražníky do směru ústících komunikací (obr. 3),
5. absence relevantního vodorovného a svislého dopravního značení (obr. 4),
6. urychlující podélné linie,
7. rozlehlost přejezdu,
8. informační přesycení v okolí přejezdu (velké množství informačních obsahů přetěžujících řidiče), (obr. 5),
9. nevhodné stavební uspořádání v okolí přejezdu (existence křižovatek, pohledově konfliktní světelné signalizace atd.), (obr. 5),
10. nevhodné výškové vedení pozemní komunikace před přejezdem,
11. nevhodné směrové vedení pozemní komunikace před přejezdem, nevhodné úhly křížení s dráhou,
12. neadekvátní způsob zabezpečení (mj. chybějící závory na vícekolejných tratích, (obr. 6) přejezdy účelových komunikací zabezpečené pouze výstražným křížem i na tratích s vysokou traťovou rychlostí),
13. opotřebené nebo poškozené dopravní značení.

ZÁVĚR - DOPORUČENÍ PROJEKTU AGATHA PRO SNÍŽENÍ NEHODOVOSTI NA ŽELEZNIČNÍCH PŘEJEZDECH
Koncepčních i detailních připomínek formuloval projekt AGATHA velké množství a v tomto článku jich uvádíme jen několik, formou příkladů. Velmi zjednodušeně se lze pokusit o stručný výčet těch nejzávažnějších (resp. těch, jejichž akceptování může zmínění nehodovosti na železničních přejezdech v ČR pomoci nejvíce).

• zavést institut společných prohlídek přejezdů pozemní komunikace/dráha (k dispozici je návrh metodiky – viz aktivita A 407 AGATHA) – jde o vynikající nástroj pro prevenci nehodovosti, který má evropský formát (viz též aktivity European Level Crossing Forum). Touto metodou lze systematicky odhalovat a odstraňovat podstatnou část (zejména banálních) bezpečnostních rizik, prezentovaných výše,
• revidovat a zlepšit rozhledové poměry, zejména na přejezdech bez technického zabezpečení (značná část těchto přejezdů nemá zajištěny rozhledy dle ČSN 73 6380). Tam, kde zlepšení rozhledu není možné, upozornit uživatele přejezdu na nutnost poslouchat zvukové návěsti hnacích vozidel nově navrženou dodatkovou tabulkou „Pozor, vlak houká“ (systém užívaný v Rakousku),
• uplatňovat velmi opatrný přístup k užívání značky P6 „Stůj, dej přednost v jízdě“ na přejezdech bez technického zabezpečení (značka P6 může prodlužovat dobu vyklizování),
• zavést tzv. světelnou závoru určenou pro přejezdy s PZS bez závor (červená světla zabudovaná ve vozovce napříč před přejezdem, která se zapínají synchronně se základní světelnou výstrahou),
• sjednotit požadavky na svítivost výstražníků s požadavky na svítivost SSZ (v současnosti jsou požadavky na svítivost výstražníků podstatně nižší),
• výstražníky standardně umisťovat i po levé straně pozemní komunikace, v opodstatněných případech (složité městské prostředí) i nad vozovkou podobně, jako u běžného SSZ,
• zřetelně vymezit nebezpečné pásmo přejezdů vodorovným značením (příčná čára souvislá) nebo stavební úpravou,
• zvážit historický význam pozitivního signálu ve vztahu k přejezdové technice i pravidlům provozu (v zahraničí je pozitivní signál výjimkou a zahraniční řidiči smysl této signalizace nechápou),
• upravit technické předpisy týkající se uspořádání a zabezpečení přejezdů dle doporučení aktivity A 409 AGATHA (rozsáhlý soubor připomínek),
• pravidla provozu na pozemních komunikacích koncipovat konkrétněji a srozumitelněji jako jednoznačný návod pro uživatele pozemní komunikace (podobně jako v zahraničí).

Článek byl prezentován na konferenci Bezpečná dopravní infrastruktura 2010, jejímž mediálním partnerem je časopis SILNICE ŽELEZNICE.

LITERATURA:
[1] Skládaný, P.: Analýza a návrh opatření pro snížení nehodovosti na železničních přejezdech, výstupy projektu VaV č. 1F82A/088/130, Brno, 2010
[2] Menge, J.: Leitfaden zur Durchführung von Bahnübergangsschauen, podvýbor „Bezpečnost provozu na železničních přejezdech“ odborného výboru spolku a spolkových zemí (BLFA StVO), Mainz, 2003

Risk Factors on the Railway Crossings in the Towns
The Centre for Traffic Research v.v.i. solved in 2008 – 2009 for the Ministry of Transport of the Czech Republic a research project AGATHA on the topic of analysis and proposal for measures to decrease the accident rate on railway crossings. One of the nine thematic subprojects was also the set of safety inspection of a total of 59 randomly selected railway crossings with various types of security and various traffic importances of roads and railways. As a result, a significant part of the risks is of trivial nature, its elimination does not require great financing and it is frequently predictable and also within common maintenance (e.g. removal of bushes preventing overview, traffic sign improvement, improvement of warning signs). Part of the deficits may not be eliminated easily, e.g. land obstacles preventing to have standard view, or unsuitable angles of road and railway crossing and so-called short passages.

Autor

• Ing. Skládaný Pavel