Rekonstrukce mostu U Jána v Plzni byla dokončena

Technické složitosti stavby
Most řeší křížení s řekou Radbuzou ve středu města Plzně, a proto se jedná o dopravně významnou městskou komunikaci, po které je veden obousměrný tramvajový provoz, místní doprava s významným podílem zásobování okolní obchodní sítě a v neposlední řadě pěší provoz. Stavební práce byly zahájeny před dvěma lety rekonstrukcí přilehlých nábřeží a blízké Americké třídy.

Za poslední dobu se jedná o nejvýznamnější stavbu svého druhu v Plzni. Zcela zásadní bylo například převedení stávajících plynovodních řadů NTL a STL zavěšených na původním mostním objektu do nové trasy, což se vzhledem k hustotě ostatních inženýrských sítí ukázalo jako velmi problematické. Díky složitým technickým řešením bylo zahájení prací jak na ostatních objektech stavby, tak na objektu hlavním – rekonstrukci vlastního mostu zpožděno.

Most se středověkými základy
Zásadní údaj ke vzniku most přes řeku Radbuzu se nachází v kronice, kde se k roku 1520 uvádí, že „most kamenný se svým klenutím za Pražskou brannou skrze Ondřeje, mistra zednického, toho roku vystavěn“. Postupně pak přestával vyhovovat zvyšujícím se požadavkům na provoz vyl původní most rozšířen o dřevěné chodníky a v roce 1889 nahrazen mostem z ocelové nosné konstrukce. S ohledem na značné dopravní zatížení a nevyhovující stav byla v letech 1941-1942 nosná konstrukce nahrazena železobetonovou. V roce 1993 byla provedena částečná oprava, která znehodnotila kvalitní architektonické řešení ze 40. let. Postupné zhoršování stavu mostu dovršila povodeň v roce 2002, která narušila statiku mostu natolik, že bylo rozhodnuto o jeho celkové rekonstrukci.

Pyrotechnický průzkum
Z konce druhé světové války existovaly neověřené údaje, že při odsunu a odzbrojování německé armády bylo velké množství ostré munice, min a dalšího nebezpečného střelného materiálu zlikvidováno vhozením do řeky. O možné munici v korytě Radbuzy přímo pod mostem, byl v rámci stavby jako první krok proveden pyrotechnický průzkum. Podobné prohledání dna specialisty v okolí přemostění však nakonec toto nebezpečí vyloučil.

Rekonstrukce za pochodu
Samotná rekonstrukce mostu byla zahájena postupnou demolicí původní nosné konstrukce, betonových stativ a opěr. V jejím průběhu bylo nutné zachovat tramvajový provoz a přechod pro pěší a proto se na mostě po celou dobu pracovalo za neustálého provozu. Oprava objektu, včetně demolice, byla provedena na každé straně mostu zvlášť. Na první pohled komplikovanější postup rekonstrukce přinesl atraktivní pohledy na jednotlivé fáze výstavby. Veřejnost se tak mohla ze dne na den přesvědčovat v jakém tempu postupují jednotlivé práce.

Nová konstrukce je zajištěna provedením mikropilot přes távající dříky pilířů a opěr z kamenných obkladů, které jsou dodatečně proinjektovány cementovou stabilizací a zpevněny injektáží epoxidovou pryskyřicí. Na těchto podporách jsou nová železobetonová stativa, který kopírují původní provedení. Šířka nové konstrukce je proti dřívější o 2,9 m větší, čímž je pozitivně ovlivněn provoz.

Novou nosnou konstrukci mostu tvoří spojitá deska z předpjatého betonu v příčném směru osazena chodníkovými konzolami. Nové řešení přemostění kopíruje rozpětí i tvar původní konstrukce, čímž se citlivě zachoval ráz mostu. V horní ploše nosné konstrukce je prohlubeň měřící 0,35 m pro uložení tramvajových panelů v obou směrech. Na pečetící vrstvu byla nakonec nastříkána celoplošná izolace, který zvýší odolnost vůči klimatickým podmínkám. Novinkou je i systém odvodnění, které zajišťují mostní odvodňovače a odvodňovací trubičky spojené plastbetonem. Chodníkové římsy jsou provedeny z monolitického železobetonu, upraveného pochozí vrstvou, nátěrem a posypem.

Za zmínku určitě stojí i atypické zábradlí, které lze v případě velké vody v přímých úsecích sklopit. Aby most esteticky zapadal do architektonického celku okolí navazuje zábradlí na jeden z motivů použitých na nábřežních zdech.
Po celou dobu výstavby se bylo nutno ze strany všech účastníků stavby vypořádat s omezeným pohybem lidí v okolí stavby, s přihlédnutím k husté městské zástavbě. Vrásky na čele způsobila i řeka Radbuza, která po dobu rekonstrukce několikrát díky malým povodním opustila koryto a několikrát zvýšila průtok, ještě že hrozba byla planá.

Technické údaje:

• Délka přemostění: 50,7 m (měřeno v ose komunikace)
• Délka mostu 58,2 m
• Rozpětí polí: 15,0 m + 22,0 m + 15,0 m
• Šířka mostu: 23,6 m
• Plocha nosné konstrukce: 1.235,1 m²

Objednavatel: Plzeň statutární město zastoupené Útvarem investic města Plzně
Generální projektant: Pontex
Zhotovitel stavby: SMP CZ
Doba výstavby: 6/2005–8/2006

Autor

• (red)