Ražby pod Letnou skončily

• Foto

ŠPELC je s celkovou délkou 4.320 metrů nejdelší částí tunelů Blanka, jejichž celou výstavbu řídí naše divize 2. V oblasti mezi Trojou a Letnou zahrnuje 2.231 metrů ražených dvou- a třípruhých tunelů, 1.207 metrů hloubených tunelů a 882 metrů nadzemního úseku. Pracovníci divize 5 pod vedením Ing. Jana Kvaše zahájili její ražbu z Troji už v červenci 2007, tedy před třemi a půl lety. Jak při posledním fárání řekl Ing. Pilát, za tu dobu raziči na stavbě ŠPELC vybudovali přes 5 km tunelů s různými profily a vytěžili z nich na 755.000 m³ horniny.

Ing. Březina při odvozu jejího posledního kubíku ze vzduchotechnického kanálu číslo 4 (foto č. 1) poděkoval za práci všem, kdo se na ní podílejí. Zmínil, že studoval průběh různých velkých podzemních staveb, a konstatoval: „Jsem rád, že Blanku, po metru V. A nejdůležitější strategickou stavbu metropole, nedoprovázejí žádné velké problémy, jaké třeba nastaly při budování podobných tunelů v zahraničí. Věřím, že to tak vydrží až do konce.“

Ředitel divize 5 Ing. Václav Soukup si oddechl: „Těší mě, že jsme zdárně dokončili i složitý komplex podzemních technologických objektů pod Letnou. Skládá se ze strojovny vzduchotechniky a propojovacích, přívodních i odvodních vzduchotechnických kanálů (foto č. 2) a šachet, které budou sloužit pro požární a provozní větrání převážné části ražených tunelů v úseku ŠPELC. Největším objektem z nich je strojovna, která se nachází 25 m pod hustou obytnou zástavbou na Letné. Je dlouhá 125 m a plocha jejího výrubu měří téměř 300 m².“

Poslední velké střelby a vrtání se pod Letnou ozvaly ještě letos první týden v lednu. Do konce měsíce bude dokončeno i propojení tunelů s větracími kanály, kde zatím stojí provizorní betonové stěny. Následné činnosti již nebudou tak hlučné, jako byly ty dosavadní. Pod zemí už totiž budou pokračovat jen hydroizolační práce a betonáři budou do formy budovat definitivní ostění tubusů i vzduchotechnických objektů. V co nejkratším možném termínu po jeho dokončení nastoupí na stavbu týmy dodavatelů k montáži technologií nezbytných pro provoz největšího městského automobilového tunelu ve střední Evropě. Jeho úplné zprovoznění bude záviset nejen na vybavení komplexu Blanka, ale i na zhotovení stavby SAT 2B, která jej v podzemí propojí s křižovatkou Malovanka. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím uvedení této části Městského okruhu do života však bude objem finančních prostředků, které Magistrát hlavního města Prahy na stavbu v následujících letech uvolní. Spolu s ostatními obyvateli metropole nám nezbývá než věřit, že jich bude dostatek a na stavbu dorazí co nejdřív.

Autor

• Metrostav a.s.