Program Marco Polo v současné podobě končí

• Foto

POTŘEBA EVROPSKÉHO PROGRAMU PRO DOPRAVU
Pokud by oblast dopravy nebyla korigována v důsledku opatření politického rázu, nepochybně by množství nákladu přepravováno po silnici bylo vyšší oproti současnému stavu. Mezi hlavní negativní vlivy silniční dopravy patří dopady na životní prostředí (znečištění, změny klimatu), ale také společenské dopady jako hluk, dopravní zácpy a míra nehodovosti, která je ve srovnání s ostatními druhy dopravy vyšší.

Jedním z cílů Evropské komise¹ je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů způsobené dopravou o 20 % oproti úrovni roku 2008. Komise dále uvádí, že do roku 2030 by se mělo 30 % veškeré silniční nákladní dopravy na vzdálenosti nad 300 km přesunout na jiné druhy dopravy, jako je železnice, a do roku 2050² dokonce více než 50 %. Mezi léty 2000 a 2009, silniční doprava zajišťovala v průměru přes 75 % všech tunokilometrů přepravovaného zboží v zemích EU-27³, což vedlo ke zvýšení provozu na silnicích a znečištění životního prostředí v důsledku emisí CO₂. Před několika desítkami let bylo běžné přepravovat náklad po železnici nebo po vodě, ale v posledních 30 letech je silniční doprava dominantním způsobem.

MARCO POLO
Cíle současného programu Marco Polo jsou:

1. přesunout nákladní dopravu ze silnic na kombinovanou dopravu: doprava na krátké vzdálenosti / železniční / vnitrozemskou vodní a menší silnice, kde je náklad definován jako zboží v intermodálních přepravních jednotkách, hromadný nebo obecný náklad;
2. omezit silniční dopravu integrací silniční dopravy do produktové logistiky: zamezení silniční dopravy. Tento podprogram podporuje inovativní řešení jako například vyšší zatížení, omezení obalového materiálu, kratší vzdálenosti, méně jízd prázdných vozidel či snížení odpadů.

Podpora z programu Marco Polo je určena pro:

• spuštění nových služeb nebo výrazné rozšíření existujících služeb aniž by konkurovaly obdobným službám
• intermodalizace příchozího a odchozího nákladu a
• zvyšování povědomí o dopravě, školení a vzdělávání.

Základním způsobem výpočtu výše finančních prostředků na projekt je snížení tunokilometrů nebo nákladní kms: 1 tkm = 1 tuna nebo 0,25 m³ přepraveného nákladu na vzdálenost 1 km. V tomto výpočtu váha přepravovaného nákladu zahrnuje kromě nosnosti, přepravní jednotku a samotné vozidlo, pokud je také překládáno.

Příklady projektů:
Ve střední Evropě patří mezi úspěšně podpořené projekty, zpracované grantovou společností PNO Consultants, Metrans a. s. – český soukromý železniční podnik, PCC intermodal SA, polský soukromý železniční dopravce a PKP Cargo, polský státní železniční dopravce.

Projekt Metrans s názvem „SLOVAK Shuttle“ byl schválen v roce 2012. Cílem tohoto projektu je zahájení a provoz specializované kyvadlové železniční dopravy s přilehlou námořní dopravou, s přímým připojením ze Slovenska (terminály v Dunajské Stredě a Košicích) do přístavu v Rotterdamu. Námořní služba již není součástí akce Marco Polo. Přímý kyvadlový vlak Rotterdam – Dunajská Streda je nový koridor, který se vyhýbá přeplněnému železničnímu uzlu v Praze-Uhříněvsi.

Vyhodnocení programu Marco Polo
Klíčové výsledky podle Implementační agentury EACI
Na konci operačního období 2003 – 2013 programu Marco Polo očekáváme:

• Přesunutí více než 4 milionů kamionů (s 18 tunovým zatížením) ze silnice na jiné druhy dopravy s cestovní vzdáleností 1 000 km na každý kamion.
• Snížení dopravní zácpy o 64 000 kilometrů!

V období let 2003 – 2012:

• Bylo podpořeno 200 projektů,
• Přes 720 zúčastněných společností,
• Téměř 50 % příjemců grantů jsou malé a střední podniky.

Nástupce programu Marco Polo
V nadcházejícím programovém období 2014 – 2020 očekáváme nástupce programu Marco Polo. Bude se jednat o jediný evropský finanční nástroj se zaměřením na zlepšení životního prostředí a zvýšení efektivity služeb nákladní dopravy. Ve svém nedávném sdělení Komise uvedla, že hodlá pokračovat v podpoře služeb v nákladní dopravě, ale nový nástroj, který nahradí Marco Polo po roce 2013, se bude muset poučit ze současného programu a brát v úvahu jeho nedostatky. Navíc změna přístupu v kontextu nové struktury sitě TEN-T a Bílá kniha dopravy 2011 vytváří rovněž podklad pro nastavení nástupce současného programu.

Marco Polo – vyhodnocení a výhled 2014 – 2020
Hlavním impulsem pro ukončení programu Marco Polo ve své současné podobě byla hodnotící zpráva tohoto programu z dubna 2011. Posouzení potvrdilo jedinečné a důležité vlastnosti programu Marco Polo, jako je transparentnost, měřitelnost a kvantifikovatelnost výsledků (přeprava se měří v tunakilometrech) a přímý vztah mezi vynaloženými finančními prostředky EU a dosaženými výsledky. Je zřejmý pozitivní vliv na životní prostředí v důsledku převedení na jiný druh dopravy. Hodnotící zpráva rovněž ocenila způsob řízení programu.

Na druhou stranu, hodnotící zpráva také poukázala na řadu nedostatků⁴:

• Nedostatky spočívající v nastavení programu, zejména:
  • byrokracii,
  • složitosti programu,
  • hlavní provozní rizika převedeny na příjemce,
  • zaměření pouze na výkon, ne na úsilí,
  • vyloučení potenciálních žadatelů z důvodu přísných finančních kritérií;
• Rostoucí počet stížností konkurentů z narušení hospodářské soutěže;
• Celkově bylo přesunuto na jiný druh dopravy méně než 60% původního plánu Programu;
• Celkový dopad na dopravu je pouze omezený. Ambiciózní cíle stanovené pro program Marco Polo I nebyly dosaženy (21,9 mld. tkm tj. 46 % z plánovaného modálního přesunu 47,7 miliard tunokilometrů, což představuje pouze 3 % z celkového objemu mezinárodní silniční dopravy v roce 2006).
• Marco Polo II je stále v běhu a konečné údaje nejsou dosud k dispozici. U projektů oceněných ve výzvách 2007 – 2011, v listopadu 2012 bylo přesunuto 19,5 mld. tkm tj. 22,2 % plánovaného modálního přesunu 87,7 miliard tunokilometrů.

Hodnotící zpráva komisi doporučila navrhnout nástupce programu Marco Polo. Nový program ovšem nemusí nutně klást takový důraz na přesun nákladní dopravy na jiný (šetrnější) způsob dopravy, ale měl by se zaměřit na efektivitu a udržitelnost nákladní dopravy v širším slova smyslu.

Některé předložené návrhy budoucího programu:

• Namísto podpory samotných dopravců raději podpora zákazníků, využívajících jejich služeb, pokud přistoupí ke změně způsobu dopravy na nesilniční.
• Úhrada nákladů za používání nesilničních druhů dopravy, bez ohledu na dřívější využití kombinované dopravy.
• Podpora investic, vedoucích ke snížení emisí CO₂ bez ohledu na režim dopravy (nejen při přesunu na jiný způsobu dopravy).
• Rozšíření působnosti programu na městskou nákladní dopravu a / nebo dálkovou osobní přepravu.
• Užší spolupráce s šíře definovaným rámcem TEN-T, nové multimodální sítě a koridory. Jak infrastruktura, tak náklady spojené s novou dopravou budou financovány z prostředků TEN-T. Přesun programu z EACIE na Implementační agenturu TEN-T.

Studie pro přípravu nástupce programu Marco Polo
Evropská komise nevytvoří nový program přes noc. V květnu bylo vyhlášeno výběrové řízení na rozsáhlou studii, ze které bude budoucí program vycházet. Cílem studie je pomoci Komisi nalézt a posoudit možná opatření a jejich eventuální dopady.

Studie bude zahrnovat analýzu trhu s cílem posoudit, zda je zde prostor pro nástroj na efektivní podporu dopravních služeb. Dále bude obsahovat posouzení rizik a cost-benefit analýzu. Studie bude založena na výsledcích programu Marco Polo a osvědčených metodách, které již jsou ověřeny v obdobných programech. Bude brát v úvahu relevantní vývoj dopravní politiky v Evropě. Studie formálně ověří, zda přístup Komise vychází z ucelené strategie, která je relevantní pro potřeby, problémy a otázky evropské logistiky. Ve stručnosti tato studie bude podkladem pro následovníka programu Marco Polo.

Tato Studie bude zpracována odborným konsorciem, čítající tyto partnery: Ecorys Nederland BV (Ecorys), Netherlands Organization for Applied Scientific Research TNO, CE Onderzoek, Advies en Consultancy Voor Duurzaamheid B.V. (CE Delft) , TRANSPORT & MOBILITY Leuven NV (University Leuven) and PNO Consultants GmbH (PNO CEE.). Návrh programu musí být vytvořen do března 2014. První výzvu tedy není možné očekávat dříve než na podzim 2014.

¹ Zdroj: White Paper on Transport & Mobility of 2011
² Zdroj: White Paper on Transport & Mobility of 2011
³ Zdroj: Eurostat Transport
⁴ Evaluation of the Marco Polo Programme 2003 – 2010, Final Report, Europe Economics, 18 April 2011.

Autor

• Vincent van den Bosch