Pracovníci razící tunel Blanka dnes prorazili první tubus tunelu

• Foto
• Mapa

Výsledky jsou špičkové vzhledem k tomu, že ten tunel je dlouhý téměř 2,5 kilometru, řekl novinářům Jaroslav Pohan, ředitel firmy CCE Praha, která je dceřinou společností Metrostavu. Do šířky se raziči odchýlili o 12 milimetrů, do výšky o sedm. Státní norma je osm centimetrů. "Dneska už jsme technicky tak daleko, že víme, že se strefíme. Dřív to ale bylo vždycky velice zajímavé, třeba pod Alpami z každé strany deset kilometrů. Jestli se pak setkali, to byla veliká sláva," řekl Polák.

Raziči tunelu se potkali asi 35 metrů pod povrchem křižovatky ulic Korunovační a Jana Zajíce. Napojení tubusu se jim podařilo se zhruba třídenním předstihem, když pracovníci Metrostavu za den v letenských břidlicích zvládali tři takzvané záběry.

"Každý ten záběr znamená, že se navrtá asi metr dvacet dopředu, to se odstřelí, odvětrá, odveze a vystříká betonem," řekl Polák. Z obou konců raženého tunelu se tak denně urazilo až deset metrů. "Ve Stromovce byla geologie mizerná, takže jsme dělali třeba jen 60 centimetrů denně. Pod Letnou je skála je tvrdá, ale zase to má tu nevýhodu, že to ohromně nese zvuky a vibrace. Lidi to v noci ruší. Z hlediska bezpečnosti je to ale výborná hornina," řekl Polák.

V tunelu se podle Poláka razí nejdřív horní polovina, takzvaná kalota, pak se zajistí strop. Po odstřelení a odvezení dolní poloviny přijde na řadu takzvaná prvotní, železobetonová obezdívka, která staticky drží strop. Pak následuje definitivní konstrukce tunelu, takzvaná sekundární obezdívka.

V jižním tubusu zbývá prorazit ještě asi 200 metrů, podle Poláka to zabere zhruba měsíc. Tím razičské práce v samotném automobilovém tunelu Blanka skončí. "Ražby související s tím projektem ale budou ještě pokračovat, směrem pod halu Sparty budeme pracovat na složitém komplexu vzduchotechnické strojovny. To musí být pod zemí," dodal Polák.

Tunel Blanka je součástí severozápadní části vnitřního automobilového obchvatu metropole. Investorem městského okruhu je magistrát. Většina silnice povede v tunelech, náklady na stavební práce by měly dosáhnout 21,2 miliardy korun, technologie budou stát dalších 4,5 miliardy korun. Tunelový komplex Blanka má být hotov v roce 2011.

Foto: T.T.V.

Autor

• ČTK

Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.

Pracovníci razící tunel Blanka dnes prorazili první tubus tunelu