Pasivní bezpečnost pozemních komunikací v souvislosti s čely propustků

• Foto

Dosud opomíjenou skupinu pevných překážek představují čela propustků pod samostatnými sjezdy v odvodňovacích příkopech (hospodářské přejezdy). Samostatný sjezd v blízkosti jízdního pruhu nebývá na první pohled viditelný, a proto řidič při mimořádné situaci – jakou může být úhybný manévr – nepočítá s možností nárazu na tuto umělou překážku. Vozidla, která vybočila z vozovky, jsou koryty příkopů doslova vedena a směrována na čela propustků, která nejsou chráněna. Proto jsou tyto pevné překážky pro účastníky silničního provozu obzvlášť nebezpečné.

Analyzováno bylo 1 356 dopravních nehod v sekci pevné překážky/zdi, části mostů, mosty, kde bylo podle klíčové věty vytříděno 135 dopravních nehod ve Středočeském kraji, které odpovídaly vstupním požadavkům, tj. náraz automobilu na samostatný sjezd, a došlo při nich ke zranění cestujících. Z analýzy plyne, že pevná překážka nebývá primární příčinou nehody, avšak výrazným způsobem ovlivňuje míru jejích následků. Při střetech se 59 cestujících zranilo. Lehce bylo zraněno 32 cestujících, 19 cestujících bylo zraněno těžce a osm  cestujících zraněním podlehlo. Ve 45 % případů řidiči sjeli a následně automobily narazily do čela sjezdu v levém silničním příkopu resp. 55 % v pravém silničním příkopu. V důsledku to znamená, že je bezpodmínečně nutné zajistit ochranu obou čel samostatného sjezdu tj. jak ve směru jízdy vozidla, tak i proti směru jízdy vozidla. Jako nejčastější příčiny sjetí do silničního příkopu lze uvést: vyhýbání se protijedoucím vozidlům, únava (usnutí) řidiče, nezvládnutý předjížděcí manévr, kdy řidič zabraňuje střetu s protijedoucím vozidlem, a smyk automobilu po průjezdu zatáčky.

Podstatou nového technického řešení bezpečného samostatného sjezdu přes silniční příkop je jeho konstrukční sestavení z dílů umožňujících deformaci působením síly ve směru vodorovném, a zároveň zajišťujících únosnost ve směru svislém při přejezdu vozidel přes samostatný sjezd. Konstrukce podle návrhu odstraňuje nedostatky dosavadních úprav tím, že výrazně změkčuje zónu potenciálního nárazu a tím snižuje rázovou sílu, která určuje míru přetížení působícího na posádku a také míru deformací vozidla. Navržený samostatný sjezd sestává ze základní tvarovky a nejméně jednoho deformačního čela, jehož součástí je tuhý nedeformovatelný nárazník. V deformačním čele a tuhém nedeformovatelném nárazníku je otvor sloužící k průtoku vody skrz samostatný sjezd. Tato sestava umožňuje naprogramovat tuhost sjezdu například v závislosti ke skladbě dopravního proudu v místě stavby sjezdu.

Uspořádání komunikace i jejího bezprostředního okolí má vliv na vznik více než 30 % všech nehod. Bezpečné utváření pozemních komunikací a jejich okolí tedy nabízí značné možnosti pro snižování následků dopravních nehod. Ideálem je provozovat moderní a bezpečné dopravní prostředky po silnici, která splňuje nároky na moderní komunikaci a je tvořena prvky co nejméně agresivními pro případný náraz dopravního prostředku.

LITERATURA:

• Šachl, J.(st), Šachl, J.(ml): Mechanismy působení vnějšího násilí na lidské tělo při dopravních nehodách, Skripta ČVUT-FD, Praha, 2000
• Šachl, J.: Návrh účinné ochrany u pevných překážek na pozemních komunikacích, Praha 2000
• Janata, M., Pokorný, P., Simonová, E., Smělý, M.: Pasivní bezpečnost pozemních komunikací, CDV 2007

Passive Safety of Roads with Regard to Head Wall
The head walls under the separate slip roads in the drainage ditches (economic passages) belong to the omitted group of fixed obstacles. The slip road near the driving lane does not have to be visible at first sight and therefore the driver under an emergency – which may also be the sheering manoeuvre – does not count with the option to hit this artificial obstacle. The vehicles which sheered from the road are led with the ditch basins and directed towards the culverts which are not protected. Therefore, these fixed obstacles are extremely dangerous for the road transport participants.

Autor

• Ing. Mičunek Tomáš Ph.D.