Pardubická Správa a údržba silnic použila nanovlákna při pokládce nové vozovky

• Foto

Cílem bylo zlepšení fyzikálně‑mechanických vlastností pojiva a dané hmoty jako celku, tedy betonu a asfaltové směsi. Prioritně bylo myšleno pro účel recyklace vybouraného betonu z vozovek. Jednalo by se totiž o ideální stav, kdy při opravě silnice by se z ní nic neodvezlo a veškerý materiál, který by se odstraňoval, tak by se znovu použil. V případě betonové dálnice hovoříme o velkém množství betonu, který je určen k recyklaci. Jedná se o vrstvy, které přesahují více jak 20 cm. V případě dlouhého úseku dálnice se jedná o obrovské množství odpadu. Použití starého materiálu je velice lákavé a úsporné. Správa a údržba silnic Pardubického kraje se proto rozhodla vyzkoušet nanovlákna. Více prozrazuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.

„Vybrali jsme pokusný úsek, aby se ověřilo zpracování nanovláken s asfaltovou směsí a také s betonovou směsí. Na tento pokus jsme použili v Pardubicích Masarykovo náměstí, kde asfaltové pruhy i zálivy zastávek byly u konce své životnosti. Tato komunikace má charakter dálničního provozu, kde se pohybuje přes dvacet tisíc vozidel za 24 hodin. Simulace dálničního pruhu je tady dokonalá. Na již zmiňovaném úseku se naskytlo vyzkoušet jak beton s nanovlákny, tak také asfalt. Tím, že jsme šli do exponovaného místa, tak se technologie vyzkoušela nejprve na dvou krátkých úsecích. Tomuto všemu předbíhalo sestavení receptur, opatření žádoucích materiálů, aby se vůbec tento pokus mohl uskutečnit. Museli jsme sestavit prováděcí projekt a předpis a vybrat zhotovitele na dodávku stavebních prací, ale také vybrat zhotovitele na realizaci tohoto pokusu ověření nových technologií.“

Masarykovo náměstí je vysoce exponované místo, takže jeho opravitelnost se zúžila na velmi krátké období. Stavba byla provedena o prázdninách, kdy doprava v centru Pardubic klesá. V červenci a v srpnu se nová technologie úspěšně uskutečnila. Miroslav Němec doplňuje:

„Nakonec to dopadlo tak, že asfaltové vrstvy s nanovláknem byly položeny. Máme nyní laboratorní výstupy a jasný pohled na věc a můžeme říci, že se to velmi dobře povedlo. Problém nastal u betonu s nanovlákny. U asfaltu záměs s nanovláknem probíhala tak, že v tom zařízení, ve kterém se zamíchává do asfaltové směsi, guma byla zamíchána nanovlákna. Jedná se o zařízení, kde je jedna nádrž, kde se ta směs míchá a ve druhé nádrži se skladuje a homogenizuje. Takto upravený asfalt se aplikuje do obalovny. Nanovlákna jsou něco jako „pomleté peří“. Mají obrovský objem a prakticky nulovou hmotu, takže v jakékoli směsi se to velmi těžko zamíchává. Problém u betonu nastal v tom, že se nepodařilo do betonové směsi nanovlákna zamíchat a prakticky hrozilo, že beton ztuhne v domíchávači při přepravě na stavbu. Je nutno říci, že se jedná o betony vysokopevnostní, kde je značné množství cementu, takže tuhnutí probíhá velmi rychle. Provedli se tedy betonové vrstvy bez přísady nanovláken. I nadále se budeme touto myšlenkou zajímat, protože ty užitkové vlastnosti budou v budoucnu lákavé.“

Už nyní se fyzikální testy i laboratorní testy jeví velmi dobře, ale vše prověří čas, který daný úsek silnice prověří.

Kromě pokusného úseku občané a návštěvníci Pardubic získali kvalitní asfaltový povrch na průjezdních pruzích Masarykova náměstí. Dlažební kostky, které mají špatné protismykové vlastnosti za sucha i mokra, jsou zdrojem hluku, vibrací a prašnosti, byly na autobusových zálivech vyměněny za betonový povrch, používaný na dálnicích. Úsek Masarykova náměstí od Sukovy třídy po most Pavla Wonky získá nový asfaltový povrch s nanovlákny v prvních víkendových dnech měsíce října letošního roku.

Autor

• Správa a údržba silnic Pardubického kraje