Ostrava má sice dálnici, ale chybí jí strategické přivaděče

Vedení města složené z ČSSD a ODS se shoduje s opozicí (KSČM a KDU-ČSL), že největším úspěchem v dopravě bylo pro Ostravu dokončení severomoravské části dálnice D1. Jednotlivé úseky se zprovozňovaly od prosince 2007. Z Prahy až do Ostravy se řidiči po dálnici dostali poprvé loni v listopadu - 11 let poté, co byl položen první základní kámen stavby tehdejší D47.

Využití dálnice, která vede Ostravou již od konce roku 2007, ale v letošním roce kleslo kvůli jejímu zpoplatnění. ČTK to již dříve řekl primátorův náměstek Dalibor Madej (ODS). Proti poplatkům je dlouhodobě nejen vedení města, ale i ostravská policie. Upozorňuje na přetížení centra právě těmi řidiči, kteří nechtějí ve městě jezdit s dálniční známkou. "Zásadní posun však nenastal. Ministerstvo dopravy se zrušením poplatku stále nesouhlasí," řekl primátorův náměstek Vojtěch Mynář (ČSSD).

Podle něj se D1 nedostatečně využívá také kvůli dálničním přivaděčům - například nedokončené prodloužené Místecké, jejíž druhou etapu v polovině srpna zastavil ministr dopravy Vít Bárta (VV). Na konci měsíce ale změnil své rozhodnutí s tím, že se druhá etapa za zhruba 930 milionů Kč dokončí.

Ministerstvo dopravy také zastavilo přípravy na stavbu dalšího dálničního přivaděče v Ostravě - pro prodlouženou Rudnou platí Bártovo "stop" nadále a k velké nevoli vedení Ostravy. Nesouhlasí s ním ani další města a obce na trase silnice I/11, jejíž součástí má být právě prodloužená Rudná.

Opoziční zastupitel a člen městské dopravní komise Jaromír Horák (KSČM) považuje odkládání výstavby prodloužené Rudné za katastrofu. Podle něj si stavba vyžádá 3,8 miliardy Kč, což mělo být zaplaceno z peněz určených na stavbu dálnice D1: "Hovoří se sice o finanční krizi a nutnosti velkých úspor. Ale co dělalo vedení města po svém nástupu do funkcí v době, kdy byla celkem vhodná a příznivá situace pro zahájení těchto staveb?"

Přípravy na stavbu prodloužené Rudné dlouhodobě brzdily mimo jiné výkupy pozemků hlavně ve Vřesině. Jejich majitelé, kterým stát nabízel za metr čtvereční 98 korun, požadovali nejméně šestkrát víc, což je srovnatelné s cenami vykupovaných pozemků v nedalekém Krásném Poli. Ředitelství silnic a dálnic na to ale nemělo dostatek peněz. Těsně před tím, než Bárta přípravy zastavil, se město rozhodlo po vzoru Opavy vykoupit od lidí zbývající pozemky za peníze z městského rozpočtu. Zda tato investice města jen pár týdnů před volbami pomůže zvrátit ministrovo rozhodnutí, se zatím neví.

Horák také upozornil na to, že se de facto zastavily přípravy na stavbu další části Severního spoje, který by měl ulevit přetíženému tahu mezi centrem a městskými obvody Poruba, Třebovice a Martinov. "Doposud není rozhodnuto ani o trase této silnice. Hovořilo se sice o neústupnosti ekologů s ohledem na přírodní památku Turkov, ale i tady se našlo řešení," řekl ČTK.

Primátorův náměstek Lukáš Ženatý (ODS) připustil, že Severní spoj je běh na dlouhou trať. "Zastupitelstvo asi před rokem rozhodlo o jeho trase. Ta ale ještě není stabilizována v územním plánu města, který se teprve chystá. Ale už, doufám, se ví, kudy druhá etapa Severního spoje povede," řekl ČTK.
 

Autor

• ČTK

Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.