Některé dopravní cíle EK jsou podle Senátu velmi ambiciózní

"Koordinace záměrů v oblasti evropské dopravy je bezpochyby žádoucí, je také žádoucí podporovat snižování závislosti dopravního systému na ropných produktech. Na druhou stranu ty konkrétní cíle jsou někdy nereálné," uvedl místopředseda evropského výboru Miroslav Škaloud (ODS).

Jako příklad uvedl ambici "snížit do roku 2050 počet úmrtí v silniční dopravě téměř na nulu". Ke stejnému datu chce plán EK zakázat provoz "konvenčně poháněných" automobilů ve městech nebo převést polovinu dálkové kamionové dopravy na železnici. „Pokud by úsilí EK o snižování emisí skleníkových plynů zůstalo izolováno od zbytku světa, nepřineslo by to konkurenceschopnost evropského dopravního systému, ale opak,“ řekl Škaloud. Podotkl, že s plánovaným jednotným evropským prostorem nesouvisí třeba snaha o zahrnutí požadavků na ekologickou jízdu do směrnice o řidičských průkazech.

Senát naopak ve shodě s vládou podpořil vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru nebo rozvoj infrastruktury včetně odstraňování regionálních rozdílů. Podpořil i rušení bariér ve volném pohybu osob, zboží a služeb. "Za klíčové považujeme inovace a nové technologie v dopravě, především s důrazem na zavádění aplikace evropských navigačních a satelitních systémů," uvedl za vládu ministr obrany Alexandr Vondra (ODS).

Horní komora bez výhrad podpořila v rámci schvalování mezinárodních smluv dohodu o vytvoření Středoevropského funkčního bloku vzdušného prostoru, který má zlepšit řízení letového provozu v regionu. Smluvními stranami jsou spolu s Českem ještě Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Bosna a Hercegovina, Slovinsko a Chorvatsko.

U dalšího dokumentu Evropské komise s názvem Na cestě ke kosmické strategii EU sloužící občanům označil Senát za klíčové to, aby se dodržel časový plán spuštění programu Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti a evropského navigačního systému Galileo tak, aby jeho prostřednictvím bylo v roce 2014 dostupné například určování polohy. Komise by podle Senátu měla zajistit dlouhodobé financování hlavních programů globálního navigačního družicového systému.

Senát schválil také vytvoření česko-německé "parlamentní pracovní skupiny k jednání o problematice splavnosti řeky Labe" kvůli zlepšení lodní dopravy mezi Drážďanami a Děčínem a využívání přístavu v Hamburku. Cílem práce skupiny bude vyvíjet tlak na vlády, parlamenty i ministerstva obou zemí na pokračování přípravy a realizaci labské říční plavby, uvedl senátor ČSSD Karel Korytář.
 

Autor

• ČTK

Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.