„Nebojme se otevřeně říkat názory o našem stavebním trhu,“

• Foto

I. AKTUÁLNÍ PROJEKTY

Na jakých větších zajímavých stavbách vaše společnost pracovala a které aktuálně realizuje?
Co se týká větších železničních infrastrukturálních staveb, naše společnost dokončila začátkem roku 2016 „rekonstrukci železniční stanice Strakonice“ a „Zrychlení tratě mezi Libercem a Tanvaldem“. V polovině roku 2016 jsme dokončili „rekonstrukci trati a mostu v úseku Lovosice – Česká Lípa, začátkem roku 2017 skončila „rekonstrukci tratě mezi Litoměřicemi a Střekovem „a v dubnu 2017 byla dokončena rekonstrukce trati, úsek mezi Rokycanami a Příkosicemi. Aktuálně naše společnost pracuje na třech velkých dopravních stavbách. „peronizace ŽST Chodov, „revitalizaci trati Karlovy vary – Johanngeorgenstadt“ a „Zrychlení trati z Řikonína do Vlkova u Tišnova“. Kromě těchto velkých akcí se také podílíme na drobnějších opravách a údržbě železniční sítě. Z ostatních segmentů bych zejména zmínil aktuální realizaci rekonstrukce autobusového nádraží v Lovosicích a v Sedlčanech, kde budeme stavět novou halu. Z pozemních staveb byla dokončena sportovní hala Věry Čáslavské v Černošicích, hala v Hořovicích a aktuálně realizujeme dům seniorů v Černošicích. Realizujeme také několik oprav výpravních budov pro správu osobních nádraží.

Na kolika velkých zakázkách dokážete zároveň pracovat?
Zhruba před sedmi lety bylo u naší společnosti běžné realizovat jednu velkou železniční akci, většinou subdodavatelsky pro jednu z pěti největších firem, a jednu velkou akci intenzivně připravovat. V současné době máme rozpracované tři velké akce, které realizujeme jako generální zhotovitel a připravujeme, počítáme a účastníme se většiny vypsaných velkých tendrů. V našem aktuálním hospodářském roce, který nám končí v březnu 2018, dosáhneme obratu kolem 2,0 mld. a tak velice pravděpodobně dosáhneme největšího ročního obratu naší společnosti v historii. Z hlediska těch největších firem na našem trhu to není mnoho, ale je potřeba říci, že podstatnou většinu realizujeme vlastními kapacitami a upřednostňujeme HV nad umělými objemy a přeprodáváním. Také aktuálně realizovaná akce „Zrychlení trati z Řikonína do Vlkova u Tišnova“, kterou jsme vyhráli a podepsali smlouvu na jednu miliardu, je největší zakázka v historii naší firmy.

II. ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA

Jaký je váš pohled na rozvoj železniční infrastruktury v Česku?
Pro rozvoj železniční infrastruktury v ČR má SŽDC s. o. zpracovanou koncepci, která vychází z Dopravní politiky ČR pro období 2014 – 2020 a Dopravní sektorové strategie obsahující i způsob jejího financování. Hlavním cílem vyplývajícím z uvedených strategických dokumentů je kvalitní železniční infrastruktura, která zajistí potřebnou konkurenceschopnost a efektivitu železniční dopravy. Stávající síť železničních tratí, zejména regionálních, vyžaduje stálou údržbu a opravy. Pokud jde o investice, dokončuje se modernizace železničních koridorů, pokračují revitalizace některých regionálních tratí a bude nutné připravit modernizace železničních uzlů (Praha a Brno). Pak by měla následovat urychlená příprava a realizace Rychlostních spojení v ČR. V květnu tohoto roku vláda přijala usnesení týkající se Rychlých spojení, které mají zajistit novou rychlejší dostupnost regionálních center a zkvalitnit spojení s důležitými metropolemi sousedních zemí. Představují zcela nový investičně i provozně významný dopravní projekt pro období dalších 30 let. Bude jmenován „meziresortní řídící a pracovní tým programu“ za účasti 7 ministerstvech, SFDI a SŽDC. Parametr návrhové rychlosti bude 300 až 350 km/h. Jsem rád, že vláda ČR udělala konkrétní kroky a SŽDC a projektové organizace mohou již naplno zahájit konkrétní přípravu pod kontrolou Vlády ČR. VRT i pro velikost ČR považuji za velice přínosný a adekvátní projekt, který je novým impulsem ke zkvalitnění dopravních služeb a také příležitostí pro stavební firmy. Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR a jeho naplňování je třeba podporovat, neboť není pochyb o potřebě napojení ČR na evropskou síť vysokorychlostních železničních tratí. V této souvislosti vzpomínám, že zhruba před rokem jsem na stránkách tohoto časopisu četl doslova „budování vysokorychlostních tratí je v naší zemi zbytečné“. Věřím, že tento výrok pana GŘ Strabagu byl jen „úlet“.

III. STAVEBNÍ TRH

Jak hodnotíte stavební trh v České republice z hlediska zhotovitele?
V posledních letech je český stavební trh negativně ovlivněn nižším objemem stavebních zakázek a velmi opožděnou přípravou staveb. Jednou z příčin tohoto stavu jsou právní předpisy (Stavební zákon a Zákon o veřejných zakázkách), které obsahují i články umožňující nežádoucí prodlužování přípravy staveb, komplikují výběr nejvýhodnější nabídky a opakované odvolávání. To někdy způsobuje oddalování realizace a hlavně zkracování potřebné doby na kvalitní realizaci stavby. Dalším negativním vlivem na perspektivu stavebních firem je meziroční nestabilita finančních zdrojů pro stavební investice. Český stavební trh se dle mého názoru aktuálně pohybuje tzv. ode zdi ke zdi. Zakázky buď nejsou, nebo je jich mnoho.

Také zrušení největší železniční soutěže posledních dob „optimalizace t.ú. Praha Hostivař – Praha hl. n.“ dle mého názoru poškodilo stavební trh. Společnost CHT byla schopna tuto stavbu zrealizovat za v první soutěži nabídnutých 3,4 mld. Kč. Naše cena byla nejvýhodnější, zadavatel však soutěž zrušil z důvodu „nemožnosti jednoznačně posoudit kvalifikaci uchazečů“, parametry kvalifikace, které jsme dle závěru hodnotící komise splnili, ale stanovil sám zadavatel. Zadavatel následně soutěž opakoval, rozhodl o novém vítězi, UOHS však rozhodnutí zadavatele zrušil a na konci října 2017 se stále nestaví. Opakuji, že naše společnost spolu s předjednaným kvalifikovaným subdodavatelem na mostní konstrukce byla schopna tuto stavbu za požadované 4 roky v předepsané kvalitě zrealizovat. Dobrý pocit lze mít také z nové soutěžní ceny v opakované soutěži, společností Eurovia a Strabag, které jsme asi naučili počítat a které zlevnili o cca 600 mil. Kč.

Prohlášení pana GŘ SŽDC v rozhovoru pro HN v únoru tohoto roku „Teď jsme otevřeli obálky v náhradním (opakovaném) výběrovém řízení a ukázalo se, že bylo dobře, že jsme to předchozí zrušili. Nyní přihlášené firmy jsou již kvalifikovanější“ zpochybnilo kvalifikaci naší společnosti, která reálně dodává železniční stavby zadavateli SŽDC
v kvalitě již 25 let. Toto veřejné prohlášení GŘ SŽDC bylo dle mého názoru nekvalifikované a naivní. Když budu parafrázovat výrok pana GŘ SŽDC rád bych řekl, „Věřím, že následující pan GŘ SŽDC bude kvalifikovanější“. Lze tedy konstatovat, pan GŘ SŽDC zhruba před rokem ubezpečil: soutěž budeme rychle opakovat s cílem získat kvalifikovanějšího dodavatele stavby, který začne brzy realizovat. Výsledek: GŘ SŽDC se podle mého názoru znovu mýlil. Uběhl více jak rok, stavba se nerealizuje, a cca 4 mld. na trhu stále velice chybí. Naše společnost mohla již rok realizovat a čerpat finance.

IV. KONKURENCE

Jaké jsou podle vás slabé stránky a problémy konkurenčních firem?
Obecně se domnívám, že největší firmy našeho stavebního trhu aktuálně spíše přešlapují na místě, stagnují a řeší samy sebe. Podle mého názoru se potýkají zejména s následujícími hlavními problémy, každá většinou s jiným:

• Výměna nejvyššího vedení z důvodu získání zakázek, které ekonomicky nevycházejí.
• Vstup do segmentů, které firma neumí realizovat vlastní kapacitou.
• Upjatá aplikace a preference kodexů vzniklých v zahraničí, před důrazem na vlastní efektivitu, konkurenceschopnost a z toho vyplývající malá schopnost firmy získávat práci pro vlastí zaměstnance, propad objemů.
• Sklízení důsledků svého chování, tedy „firma na trhu sklízí to, co zasela“.
• Problémy vleklých soudních sporů se zadavatelem.
• Řízení s orgány činných v trestním řízení, což stavební firmu samozřejmě zatěžuje časově, finančně a psychicky.

V čem vidíte vaše silné stránky?
Podle mého názoru je naše společnost vystavěna zejména na vlastních zaměstnancích, což je dobře. Aktuálně se domnívám, že většina těch největších firem u nás podcenila vlastní kapacitní základnu a mnoho realizují již jen „inženýrsky“. Ano, budování, udržování a rozvoj vlastních kapacit ve všech hlavních segmentech je nákladné, ale nutné. Obecně se domnívám, že někteří manažeři těch největších firem jsou odtrženi od kapacitní a odbornostní reality jejich firem a žijí si vlastním virtuálním životem. Někteří vstupují do nových segmentů trhu, na které nemají vlastní výrobní základnu, a jde jim zejména jen o nové objemy. Většinu objemů chtějí a vlastně i musí přeprodat. V lepším případě jsou schopni zajistit odbornou inženýrskou činnost, ale většinou finální realizaci provádí a je schopno kvalitně provést pár stále stejných firem. Došli jsme k závěru, že naše středně velká společnost je schopna velké infrastrukturální stavby získávat přímo jako generální dodavatel. Tak činíme, budeme činit a zatím jsme úspěšní. Jako OŘ jsem rád, že mohu pracovat u společnosti, postavené zejména na zdravé kapitálové zajištěnosti, vlastních kapacitách a prověřených vlastních nákladech, takže v případě zásadního nenaplnění našeho výrobního programu jsme schopni na trhu vysoutěžit prakticky jakoukoliv zakázku, kterou si stanovíme jako prioritu.

V čem myslíte, že spočívá tajemství vašeho relativního úspěchu?
Podle mého názoru především v tom, že zhruba před 7 lety pan majitel Jaroslav Tintěra vsadil na několik manažerů nové generace. Pod vedením GŘ Honzy Kokeše dle mého názoru vznikl kvalitní tým původních a nových manažerů. Po 7 letech systematické, cílevědomé a někdy i tvrdohlavé práce má naše společnost naplněn VP, rostoucí objemy, investuje do vlastních kapacit, nových strojů a daří se jí. Podle mého názoru je úspěch postaven také na tradiční sounáležitosti našich pracovníků s firmou, jejich sebevědomí a kvalifikaci.

V. PERSONÁLNÍ SYSTÉM

Kolik stálých zaměstnanců ve vaší společnosti aktuálně pracuje?
V naší společnosti aktuálně pracuje 350 stálých zaměstnanců. V souvislosti našich rostoucích objemů máme v plánu min. 10 % zaměstnanců ze stávajícího počtu nově přijmout.

Jakou máte personální politiku?
Víme, že „firma jsou lidé“. Promyšlená personální práce je v této době důležitější než kdy jindy. Hlavním naším cílem je stávající zaměstnance udržet, proto jim nasloucháme, motivujeme je a v souvislosti s jejich odvedenou prací dobře zaplatíme. Vzhledem k našim rostoucím objemům máme naplánováno i výraznější doplnění personálu. Již jsme aktuálně přijali několik kvalifikovaných zaměstnanců odcházejících od firem s problémy a nezajištěným výrobním programem. Zvláštní pozornost věnujeme také absolventům, dlouhodobě spolupracujeme se střední průmyslovou školou strojní, stavební a dopravní v Děčíně a podílíme se tak na výchově a zapracování nových techniků. Studenti středních škol si u nás o prázdninách ověřují své znalosti v praxi a vysokoškolákům vycházíme vstříc při psaní diplomových prací. Každým rokem k nám mnozí tito absolventi nastupují, což jsme rádi.

VI. CÍLE A VIZE DO BUDOUCNA

Jaké jsou cíle a vize do budoucna?
Jeden z našich cílů je technologický rozvoj. Domnívám se, že naše společnost postavená na vlastních zaměstnancích a odbornosti, by se měla dobře připravit na budoucí realizaci VRT. Stavební firmy v ČR mají zkušenosti z prováděné modernizace tranzitních železničních koridorů. Přesto je třeba osvojovat si nové progresivní technologie pro budoucí realizaci VRT v ČR. Jde například o uplatňování konstrukce pevné jízdní dráhy, konstrukčních vrstev železničního spodku z recyklovaného asfaltu, uplatňování geosyntetických rohoží atp.

Již v roce 2010, když jsem do společnosti CHT nastupoval a chtěl jsem se zorientovat ve všech subjektech, které mají ve znaku hrocha, ptal jsem se, nebylo by dobré někdy v budoucnu spojit všechny tyto hroší značky a vytvořit tak jeden subjekt, který by patřil mezi ty úplně největší firmy v ČR? To by byla velká výzva a vize.

VII. ZÁVĚR

Závěrem bych rád řekl: zkusme věci řešit s nadhledem, neberme se tak vážně, nebojme se v rámci diskuse říci svůj názor, i když třeba nemusí být ten jediný správný, a hlavně se každý snažme dělat věci, které nás převážně baví, protože na kvalitě je to pak vidět.

Na úplný konec bychom rádi popřáli, hodně zdraví našemu majiteli Jardovi Tintěrovi k jeho kulatým narozeninám, které slaví v listopadu tohoto roku a Ing. Pavlu Stoulilovi staršímu, dlouholetému „pilíři“ ministerstva dopravy a českých drah k jeho 80. narozeninám, které oslaví v prosinci tohoto roku. „Taťko, klobouk dolů a hlavně zdraví“.

Autor

• (red)