Modernizace železniční sítě v České republice

• Foto

PRIORITY MODERNIZACE A ROZVOJE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY

• modernizace tranzitních železničních koridorů (TŽK),
• modernizace rozhodujících železničních uzlů,
• modernizace tratí evropské železniční sítě,
• příprava a realizace projektů na vybavení tratí systémem GSM-R a ETCS a zabezpečení interoperability tratí zařazených do evropského železničního systému,
• investice do železniční infrastruktury pro rozvoj příměstské dopravy a integrovaných dopravních systémů,
• investice k zajištění provozuschopnosti železniční dopravní cesty,
• zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech,
• elektrizace vybraných železničních tratí,
• optimalizace dalších tratí zařazených v mezinárodních dohodách AGC, AGTC a v síti TINA,
• racionalizační investice.

TRANZITNÍ ŽELEZNIČNÍ KORIDORY
Hlavním rozvojovým záměrem SŽDC v oblasti železniční dopravy je v současné době modernizace tranzitních železničních koridorů. Územím České republiky procházejí trasy dvou panevropských koridorů, které jsou součástí sítě TINA. Z nich jsou pak odvozeny trasy čtyř národních koridorů. Pro kvalitní propojení se sousedními zeměmi v souladu se závěry evropské dopravní politiky, která jako perspektivní řešení doporučuje podstatný přesun přepravních výkonů ze silnic na železnici, budou páteřní koridorové tratě modernizovány. Získají tím srovnatelné parametry obdobných tratí v zahraničí, které vycházejí z mezinárodních dohod, k nimž Česká republika přistoupila, zejména dohoda AGC – Evropská dohoda o hlavních železničních magistrálách a dohoda AGTC – Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech. Dále je nutné zabezpečit technickou a provozní propojitelnost s železnicemi Evropy ve smyslu Směrnice EK 2001/16 o interoperabilitě konvenční železniční dopravy. Některé úseky tranzitních železničních koridorů jsou součástí prioritních projektů rozvoje transevropské dopravní sítě podle rozhodnutí č. 884/2004/EC Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. dubna 2004. Evropský projekt č. 22 prochází územím České republiky v trase Břeclav, státní hranice – Brno – Česká Třebová – Praha a dále pokračuje ve třech větvích směrem na Děčín, státní hranice – Drážďany, směrem na Plzeň – Cheb, státní hranice – Norimberk jako evropský projekt č. 22 D a směrem na České Budějovice – Horní Dvořiště, státní hranice – Linz jako evropský projekt č. 22 E. Evropský projekt č. 23 prochází územím České republiky v trase Břeclav – Přerov– Ostrava – Petrovice u Karviné, státní hranice.

Potřeba modernizace tranzitních železničních koridorů vyplývá z usnesení vlády ČR č. 741 ze dne 21. června 1999 „Rozvoj dopravních sítí ČR do roku 2010“, obsahujícího záměry v oblasti dopravní infrastruktury. Následně byla přijata usnesení vlády ČR k modernizaci jednotlivých koridorů.

Strategickým cílem realizace koridorů je zajistit kvalitní mezinárodní spojení České republiky se sousedními zeměmi včetně respektování vnitrostátních potřeb rychlého a kvalitního spojení mezi jednotlivými regiony České republiky. Dokončením modernizace koridorů se zvýší konkurenceschopnost železniční dopravy a železnice si udrží pozici na vnitrostátním i zahraničním dopravním trhu.

Hlavními cíli modernizace železničních koridorů je:

• kvalitní propojení železniční sítě ČR s hlavními evropskými magistrálami,
• dosažení traťové třídy zatížení D4 UIC pro traťovou rychlost 120 km/h včetně,
• zavedení prostorové průchodnosti pro ložnou míru UIC GC,
• zajištění podmínek pro možnost použití jednotek s naklápěcími skříněmi pro dálkovou a mezinárodní osobní dopravu,
• snižování zátěže životního prostředí,
• zvýšení bezpečnosti provozu novými dokonalejšími technologickými zařízeními,
• zvyšování cestovní rychlosti, bezpečnosti a kultury cestování,
• zvyšování spolehlivosti a pravidelnosti v osobní a nákladní dopravě.

I. TRANZITNÍ ŽELEZNIČNÍ KORIDOR v trase hranice SRN – Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – hranice Rakouska se začal realizovat v prosinci 1993 úsekem Úvaly – Poříčany. Stavbou Záboří nad Labem – Přelouč v říjnu 2004 byla realizace I. koridoru dokončena. Celková délka I. koridoru je 457 km. V rámci modernizace, schválené usnesením vlády ČR č. 77/1994 a následně č. 1262/199, bylo rekonstruováno 381 km tratí. V současné době se ještě projektuje nová trať (přeložka) v úseku Choceň – Ústí nad Orlicí, která 4,5 km dlouhým tunelem odstraní úzké hrdlo na I. tranzitním koridoru a zrychlí dopravu. Na I. TŽK jsou souvislé úseky s traťovou rychlostí 160 km/hod, například mezi Brnem a Břeclaví v délce 52 km, Pardubicemi a Chocní 32 km nebo Kolínem a Poříčany 19 km. Pro napojení I. koridoru na Slovensko byla modernizována trať Břeclav – Lanžhot. Celkové náklady na I. TŽK byly 36,7 mld. Kč.

MODERNIZACE II. TRANZITNÍHO ŽELEZNIČNÍHO KORIDORU z Břeclavi přes Přerov do Bohumína a Petrovic u Karviné na hranice s Polskem začala v září 1997 a byla dokončena v roce 2004. Celková délka II. TŽK je 206 km. V rámci modernizace, schválené usnesením vlády ČR č. 432/1995 a aktualizované usnesením č. 1262/1999, bylo modernizováno 195 km. Mezi Břeclaví a Otrokovicemi je zavedena traťová rychlost 160 km/hod na souvislém 55 km dlouhém úseku. Celkové náklady na II. TŽK byly 36,8 mld. Kč.

III. TRANZITNÍ ŽELEZNIČNÍ KORIDOR vede v trase státní hranice se Slovenskem – Mosty u Jablunkova – Dětmarovice – Přerov – Česká Třebová – Praha – Plzeň – Cheb – státní hranice se SRN. V úseku Dětmarovice – Přerov je totožný s II. TŽK, a v úseku Česká Třebová – Praha s I. TŽK. Úsek Přerov – Česká Třebová se částečně realizoval již v rámci projektu II. koridoru.

Na rameni Mosty u Jablunkova – Dětmarovice se v současnosti pracuje na stavbě „Optimalizace trati státní hranice Slovenska – Mosty u Jablunkova – Bystřice nad Olší“ s předpokládaným dokončením v roce 2013 a na stavbě „Optimalizace trati Bystřice nad Olší – Český Těšín“ s předpokládaným dokončením v roce 2012. Dále pokračují projektové práce na stavbách „Optimalizace trati Bystřice nad Olší – Český Těšín, 2. část – žst. Český Těšín“ a „Optimalizace trati Český Těšín – Dětmarovice“, u kterých se předpokládá zahájení realizace v roce 2013. Na rameni mezi Přerovem a Českou Třebovou jsou již všechny stavby dokončeny a celý úsek je v provozu.

Na úseku mezi Prahou a Plzní pokračuje stavba „Optimalizace trati Beroun – Zbiroh“ s předpokládaným dokončením v roce 2012 a v květnu 2009 byla zahájena stavba „Optimalizace trati Zbiroh – Rokycany“, která má být dokončena v roce 2012. V roce 2011 se předpokládá zahájení stavby „Modernizace trati Rokycany – Plzeň“. Jsou zahájeny projektové práce na úseku Praha Smíchov – Beroun.

Na úseku mezi Plzní a Chebem jsou dokončeny stavby „Optimalizace trati Plzeň – Stříbro“ a „Optimalizace trati Planá u Mariánských Lázní – Cheb“ a pokračuje realizace stavby „Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mariánských Lázní“ s předpokládaným dokončením v roce 2011. V roce 2011 se předpokládá zahájení stavby „Průjezd uzlem Plzeň ve směru III. TŽK“ a pokračují projektové práce na stavbě „Optimalizace trati Cheb – státní hranice“, předpokládané zahájení akce je v roce 2014.

Celková délka III. koridoru (bez souběhu s I. a II. koridorem) je 357,8 km. Jeho realizace byla schválena usnesením vlády ČR č. 575/2002 a následně aktualizována usnesením 885/2005. Stanovené finanční prostředky na III. koridor jsou 75,6 mld. Kč.

IV. TRANZITNÍ ŽELEZNIČNÍ KORIDOR je veden v trase státní hranice s Rakouskem – Horní Dvořiště – České Budějovice – Praha – Děčín – státní hranice se SRN. Úsek z Prahy do Děčína je shodný s I. koridorem. Na čtvrtém tranzitním železničním koridoru v úseku Horní Dvořiště – České Budějovice – Praha jsou dokončeny stavby „Optimalizace tratě Horní Dvořiště – České Budějovice“, „Modernizace tratě Veselí nad Lužnicí – Tábor – 1. část, Doubí u Tábora – Tábor“, „Optimalizace tratě Benešov u Prahy – Strančice“ a „Optimalizace tratě Strančice – Praha Hostivař“. Pokračuje realizace stavby „Modernizace trati Votice – Benešov u Prahy“ s předpokládaným dokončením v roce 2013 a v roce 2011 byla zahájena stavba „Modernizace trati České Budějovice – Nemanice“. K realizaci je připravena stavba „Modernizace tratě Ševětín – Veselí nad Lužnicí, 2. část úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ a na zbývajících stavbách pokračují projektové práce. Zpracovávají se také dokumentace pro modernizaci úseků Praha-Hostivař – Praha hl. n. a Praha hl. n. – Praha-Smíchov, které propojí III. a IV. koridor v pražském uzlu.

Celková délka IV. koridoru (bez souběhu s I. koridorem) je 216,2 km. Jeho realizace byla schválena usnesením vlády ČR č. 1317/2001 a následně aktualizováno usnesením 885/2005. Stanovené finanční prostředky na IV. koridor jsou 41,9 mld. Kč.

ŽELEZNIČNÍ UZLY
V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhá postupně i modernizace důležitých železničních uzlů. Účelem jejich modernizace je zajistit stejné technické parametry, jaké mají navazující koridorové tratě. Dokončeny jsou již průjezdy železničními uzly Děčín, Ústí nad Labem, Kolín, Choceň, Břeclav 1. stavba, Bohumín a stavba „Brno - 1. část odstavného nádraží“. V pražském uzlu byly dokončeny stavby „Modernizace západní části Praha hlavní nádraží“ a „Nové spojení. Tyto stavby jsou součástí průjezdu železničním uzlem Praha a umožňují kapacitní a rychlé propojení I. TŽK na pražské hlavní nádraží vybudováním dvou dvoukolejných tunelů a navazujících železničních estakád. Na „Nové spojení“ navazuje stavba „Modernizace traťového úseku Praha-Libeň – Praha-Běchovice“, která bude dokončena v roce 2011. V rámci této stavby došlo ke ztrojkolejnění úseku, který je velmi zatížen zejména silnou příměstskou dopravou. Na tento úsek navazují stavby „Optimalizace trati Praha-Holešovice – Praha-Bubeneč“ a „Modernizace traťového úseku Praha-Běchovice – Úvaly“, které se připravují k zahájení a dokončí průtah I. koridoru pražským uzlem.

V realizaci je stavba průjezdů železničním uzlem Přerov. Dále pokračují projektové práce pro stavby průjezdů uzly Praha, Brno, Plzeň, Pardubice, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová a Olomouc. Zpracovávají se projekty pro úseky Praha-Hostivař – Praha hl. n. a Praha hl. n. – Praha-Smíchov, které spojí III. a IV. koridor v pražském uzlu. Dále se postupně připravuje stavba „Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně“, která umožní rychlou a kapacitní dopravu mezi Prahou a kladenskou aglomerací a zároveň železniční spojení na mezinárodní letiště Praha Ruzyně.

ELEKTRIZACE
Mezi další významné investiční akce patří elektrizace tratí. Byly dokončeny elektrizace trati Ostrava-Svinov – Opava a Ostrava hl. n. – Ostrava-Kunčice, které zkvalitní příměstskou dopravu v Ostravském regionu. Do provozu byly v roce 2009 předány také stavby elektrizace trati Letohrad – Lichkov, České Velenice – České Budějovice, Zábřeh – Šumperk, Šatov – Znojmo a Lysá nad Labem – Milovice. V přípravě jsou úseky Brno – Jihlava a Otrokovice – Zlín – Vizovice.

OSTATNÍ STAVBY MIMO KORIDORY
Připravuje se optimalizace trati Hradec Králové – Pardubice se zdvojkolejněním úseku Stéblová – Opatovice nad Labem, optimalizace tratí Ostrava-Kunčice – Frýdek-Místek a Lysá nad Labem – Praha Vysočany. V přípravě je stavba modernizace trati Brno – Přerov, která zajistí rychlejší propojení Brna s Ostravou a je součástí projektu evropského významu č. 23. Pro napojení III. TŽK směrem na Mnichov jsou v přípravě stavby úseku Plzeň – Česká Kubice“. Koncepčně je řešena i budoucí výstavba vysokorychlostních tratí spojujících ČR s evropskou vysokorychlostní sítí.

INTEROPERABILITA
Po výstavbě digitálního radiového systému GSM-R v úseku Děčín – Kolín byla v lednu 2009 dokončena i zbývající část I. TŽK Kolín – Břeclav a následně byla dokončena stavba na II. TŽK „GSM-R Břeclav – Přerov – Petrovice u Karviné“. V roce 2011 budou zahájeny realizace GSM-R na úsecích Ostrava – Mosty u Jablunkova – hranice Slovenské republiky, Přerov – Česká Třebová a Děčín – Všetaty – Kolín a posléze i Kolín – Havlíčkův Brod – Křižanov – Brno. Pokračuje realizace pilotního projektu evropského zabezpečovacího zařízení ETCS v úseku Poříčany – Kolín, který bude dokončen v roce 2011. Na něj se má v roce 2011 navázat úsekem Kolín – Břeclav – státní hranice Rakousko/Slovensko a posléze i Kolín – Praha – Děčín – státní hranice Německo. Koncem roku 2006 bylo uvedeno do provozu centrální dispečerské pracoviště v Přerově, řídící trať z Břeclavi do Přerova. V roce 2009 na něj byla přepojena trať Přerov – Polanka nad Odrou a po následné modernizaci a rozšíření bude na něj postupně přepojováno řízení všech koridorových tratí v oblasti Moravy. Zároveň se připravuje i druhé centrální dispečerské pracoviště, které bude umístěno v Praze a bude řídit provoz na koridorových tratích v oblasti Čech.

Railway Network Modernisation in the Czech Republic
The main development intent of Administration of Railway Transport Route (SŽDC) in the area of railway transportation is currently the modernisation of transit railway corridors. The territory of the Czech Republic is crossed by the routes of two trans-European corridors being part of the TINA network. The routes of four national corridors are derived from them. In connection with the modernisation of transit railway corridors there is a gradual modernisation of the crucial railway junctions in progress as well as the track electrification.

Autor

• Bc. Halla Pavel

Modernizace železniční sítě v České republice