Dálnicemi se mají stát železniční koridory

Jakékoliv zvýšení rychlosti u ČSD do roku 1989 se odehrávalo pouze za pomoci starších technologií, především starších typů kolejového svršku. Zároveň nebyl kladen důraz na komplexnost řešení a tehdy používané typy svršku byly již u rychlostí přes 120 km/h na hranici svých možností. Zpracování podkladů na zvýšení rychlosti na hlavních tazích bylo zadáno tehdejšímu podniku SUDOP v roce 1988. Ten je po dlouhých průtazích a potížích, zapříčiněných především změnou priorit po roce 1989 a následným přehodnocením otevřenosti hranic, dokončil až v roce 1993. Plány předpokládaly (již jen na území ČR) následující síť zásadně modernizovaných tratí, nazvaných Tranzitní železniční koridory:
I. SRN – Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – Rakousko,
II. Rakousko – Břeclav – Přerov – Ostrava – Polsko; Přerov – Česká Třebová,
III. SRN – Cheb/Domažlice – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Ostrava – Bohumín/Havířov – SR,
IV. SRN – Děčín – Praha – Veselí nad Lužnicí – Horní Dvořiště/ České Velenice – Rakousko.

Tratě jsou modernizovány novými metodami. Sledují především zvýšení rychlosti osobní dopravy, dále také musí vyhovovat mezinárodním dohodám AGC a AGTC o hlavních tratích v Evropě:

• nejvyšší rychlost do 160 km/h,
• přechodnost D4 podle UIC (22,5 t na nápravu),
• prostorová průchodnost podle ložné míry UIC.

Tratě, určené k rekonstrukcím, se nacházejí ve velmi odlišných terénních podmínkách. Rovinaté tratě jsou modernizovány, zatímco úseky kopcovité procházejí optimalizací. Rozdíl je především v nejvyšší rychlosti, zatímco u optimalizovaných úseků je do 120 km/h, u modernizovaných až do 160 km/h. Optimalizace předpokládá výměnu svršku, sanaci spodku, rekonstrukci elektrického vedení, zabezpečovacího zařízení, zastávek, přejezdů a umělých staveb (na I. koridoru celkem 697 mostů a 14 tunelů), mnohdy starších 150 let. Modernizace je navíc rozšířena o mimoúrovňové přejezdy a posuny os kolejí, tak jak vyžadují vyšší rychlosti. Naprosto zásadní skutečností je fakt, že do staveb koridorů nejsou zahrnuty velké uzly, jejichž přestavba se připravuje a realizuje odděleně a s časovým odstupem. Samotné budování koridoru začalo 2. srpna 1993 na úseku Úvaly – Poříčany na I. koridoru. Počítalo se s dokončením všech koridorů do roku 2000. Na I. koridor byly původně schváleny náklady 30,7 miliardy korun, na druhý (včetně odbočné větve) pak 36,5 miliardy korun – jak se vyvinula tato data po současnost? To ukazuje následující přehled:

VŠECHNY KORIDORY

• délka 1.286 km (1.442 km včetně odboček),
• do koridorů zahrnuto 1.164 km,
• výstavba v letech 1993–2016,
• náklady koridorů 184,6 mld. Kč,
• náklady zbylých úseků cca 110–120 mld. Kč.

I. koridor

• délka 458 km,
• do I. koridoru zahrnuto 379 km,
• výstavba v letech 1993–2004,
• zbylé úseky 2001 – cca 2010,
• náklady I. koridoru 36,5 mld. Kč.

II. koridor

• délka 313 km (7 km v rámci I. koridoru),
• do II. koridoru zahrnuto 295 km (mimo souběhů s I. koridorem),
• výstavba v letech 1997–2006,
• zbylé úseky 2003–2010,
• náklady II. koridoru 36,5 mld. Kč.

III. koridor

• délka 665 km (370 km v rámci I. a II. koridoru; dále + 108 km odbočky),
• do III. koridoru zahrnuto 279 km (mimo souběhů s I. a II. koridorem),
• výstavba v letech 2005–2016,
• náklady III. koridoru 65 mld. Kč,
• náklady zbylých úseků cca 20 mld. Kč.

IV. koridor

• délka 365 km (145 km v rámci I. a III. koridoru; dále + 56 km odbočka),
• do IV. koridoru zahrnuto 210 km (mimo souběhů s I. a III. koridorem),
• výstavba v letech 2005–2016.

STAVBY V ROCE 2005
Jasné světlo na dění ohledně koridorů vrhá rozpočet SFDI na rok 2005. Letos budou dokončeny stavby Krasíkov – Č. Třebová, uzel Choceň a Olomouc – Grygov. Optimalizace uzlu Bohumín se patrně protáhne do roku 2006. Začít by měla celá řada staveb, předně Praha-Hostivař – Strančice, Přerov – Grygov, uzel Ústí n. L a Břeclav – Kúty št. hr. (I.Q). Úředně možná začnou práce i v úsecích Plzeň – Stříbro, Červenka – Zábřeh n. M. a Strančice – Benešov.

--- alternativní větve koridorů, z jejichž realizací se uvažuje po dokončení hlavních větví.

Autor

• (red)